Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Magie ano, ale spíše mentální než environmentální


Mojmír Vlašín, č. 2/2007, s. 30

V čísle 1/2007 vyšel polemický článek S. Komárka o fetiších ekologů, kde píše doslova:

„Jedním z už klasických zlidovělých poznatků je kdysi rozšířená pracovní hypotéza, že se stoupající druhovou diverzitou úměrně roste i stabilita celého společenstva.“ Dále tuto, dnes již plně ověřenou, hypotézu Komárek zpochybňuje a bagatelizuje ji jakoby „selským“ argumentem, že tundra (s malým počtem druhů) je stabilnější než tropický prales (s velkým počtem druhů a tedy i vysokou biodiverzitou).

Je s podivem, že Komárek jako biolog a profesor na Karlově univerzitě není schopen zjistit, že četné práce z posledních 10 let právě dokazují, že jím proskribovaný a vysmívaný vztah skutečně existuje. Na pokusech v Severní Americe a v sedmi státech Evropy se zkoumal vztah travinných ekosystémů k produkci biomasy a k odolnosti vůči stresu. Nejen, že se ukázalo, že bohatší ekosystémy mají vyšší produkci biomasy, ale také to, že jsou odolnější vůči suchu či invazím hmyzu. Ano, už je to tak. Nejnovější vědecké práce potvrzují, že se stoupající druhovou diverzitou roste i stabilita celého společenstva.

Pokud jde o jeho srovnání mezi stabilitou tundry a pralesa, to už je, řekl bych, podpásovka biosférických rozměrů. Podobně bych mohl říci i já jeho jazykem: „Každý, kdo má oči k vidění, tak vidí, že u nás v České republice žije mnohem méně mořských ryb než ve srovnatelně velkém území Atlantického oceánu.“ To je nepochybně svatá pravda, ale každý taky vidí, že tady není mořská voda, a tak tady nejsou mořské ryby. Podobně nelze srovnávat tundru s tropickým pralesem, protože za polárním kruhem zkrátka není tropické klima. Vsadím se, že kus tundry vystavený tropickému podnebí bude opravdu, ale opravdu, velmi nestabilní.

Je správné, že se na stránkách časopisu Veronica kladou provokativní otázky a nastolují neotřelá témata. Nesmí se však podvádět, či říkat, že jde o nepotvrzenou domněnku, když ve skutečnosti se jedná o neznalost autora.

Mojmír Vlašín

Zcela výjimečně si dovolím za svůj příspěvek připojit stručný seznam zdrojů, aby nebylo pochyb:

David Tilman, David Wedin & Johannes Knops: Productivity and sustainability influenced by biodiversity in grassland ecosystems. Nature 379, 718-720 ,1996
Centre for Population Biology: The importance of Biodiversity for Functioning of Grassland Ecosystems, Ascot, UK, 1999
Carl F. Jordan: The Sustainability-Biodiversity-Agriculture Conundrum, Conservation Biology 15, 2001

 
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu