Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Sídelní kaše se jí tak horká, jak jsme si ji navařili


Mojmír Vlašín, č. 3/2012, str. 21

Ve vlaku jsem zaslechl oblíbené klišé. Starší pán zasvěceně sděloval své spolucestující: „Lidi se stěhují do města, na vesnici nechce nikdo bydlet.“ Paní odporovala, že lidi chtějí naopak vypadnout z města. Pán po chvíli pokračoval: „Já bych se taky hnedka z města odstěhoval, mohl bych jít na chalupu, ale tam není zavedený plyn ani internet, v zimě bych tam nevydržel.“ A tady je jádro pudla - lidé si chtějí přestěhovat město na vesnici a z vesnice udělat město. Ale vesnici nebo město přece netvoří domy a ulice, ale hlavně lidé, kteří tam bydlí. Je to jasně vidět třeba na Černobylu, který byv opuštěn, nestal se městem duchů, stal se kulisou, kde hlavní role hrají příroda a radioaktivita. A vesnice tedy bude taková, jací budou její obyvatelé, budou-li to měšťáci, bude to město.

Nejvíce bytů se staví, nikoliv překvapivě, v okolí Prahy. Postaví se tady zhruba 10- 100 bytů na 1 000 obyvatel ročně. Jsou to rozsáhlá suburbia označovaná jako sídlení kaše. Mnohem překvapivější je, že stejná čísla platí pro většinu území národních parků Šumava a Krkonoše. Je zcela zřejmé, že zprávy o údajném vysídlování Šumavy jsou nesmyslné. Je to jinak, a je to ještě horší. Lidé si přenášejí střípky svého města, ve kterém už nechtějí bydlet, do krajiny, která se jim líbí. Dělají to stylem „vylézt a vytáhnout žebřík“. U pratety jsem si rád hrál na půdě, což jsem měl zakázané. A tak jsem tam vždycky vylezl a vytáhl žebřík. Prateta na mne nemohla a jen dole nadávala. Stejně se chovají kuchaři sídelní kaše. Poruší kde jaký zákon, uplatí kde koho, jen aby si mohli v národním parku postavit vysněné sídlo. Pak ale chtějí vytáhnout žebřík, aby za nimi nikdo nemohl, protože tam chtějí být sami. Jenže jsou tady jiní a ti taky chtějí. Poruší kde jaký zákon, uplatí kde koho, jen aby si mohli v národním parku postavit vysněné sídlo. Hrnečku vař!

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu