VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Biomasa patří v České republice k nejperspektivnějším alternativním zdrojům energie. V současné době se hojně využívá potěžebních zbytků v lesích, slámy po sklizni, pěstují se energetické porosty rychlerostoucích dřevin, široké jsou možnosti pěstování energetických plodin na zemědělské půdě. Z hlediska emisí CO₂ je biomasa neutrální, co se spálí, opět naroste.

Ale i s využitím biomasy jsou spojeny dosud ne zcela řešené problémy. Například zpracování potěžebních zbytků je spojeno s ohrožením koloběhu živin, zejména dusíku, a s tím spojeným nebezpečím snižování vitality dalších generací lesa. Energetické porosty jak rychlerostoucích dřevin, tak i některých plodin pěstovaných na zemědělské půdě jsou zase problematické například z hlediska biodiverzity. Přesto se jeví energetický potenciál biomasy perspektivní z pohledu závazků ČR a požadavků EU nahradit část klasické produkce energie alternativními zdroji.

Zajímavá je možnost využití potenciálu domácích druhů dřevin v břehových porostech podél vodních toků. Pokud budou pěstovány domácí stanovištně vhodné druhy dřevin, je to pozitivní z hlediska biodiverzity, protože se tak zlepší funkce niv jako přirozených biokoridorů. Současně lze dosáhnout biologického zpevnění břehů. Z pohledu produkce biomasy jsou nivy velmi výhodné, protože jsou zde vysoce úrodné půdy s dostatkem vláhy a dřeviny vázané na nivy patří k nejproduktivnějším.

Z výše uvedených důvodů se tým badatelů lesnické a dřevařské fakulty Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně pokusil vyčíslit produkční potenciál biomasy niv ve správě Povodí Odry, s.p. Využili jsme výsledky dvou na první pohled vzájemně nezávislých projektů:

1. dlouhodobého sledování přirozené sukcese porostů vrby bílé na ostrovech a obnažených náplavech v prostoru střední novomlýnské nádrže,
2. geobiocenologického mapování příbřežního pásma vodních toků v povodí Odry.

Sledování sukcese měkkého luhu prokázalo nesmírně vysokou produktivitu těchto společenstev. Rychlý růst ve spojení s vysokou populační hustotou dělají z porostů vrby bílé jeden z nejproduktivnějších typů porostů ve střední Evropě. Ve třech letech bylo zjištěno na nejproduktivnějších plochách až 50 tun sušiny na hektar, ve čtyřech letech již 75 tun, v pěti letech 125 tun, v šesti letech 175 tun a v sedmi letech 225 tun, tzn. průměrný roční přírůst dosahoval pravidelně až 50 tun sušiny nadzemní biomasy na hektar. Mapováním příbřežního pásma vodních toků v povodí Odry bylo zjištěno celkem přes 1 700 km břehů s vhodnými potenciálními přírodními podmínkami pro pěstování vrby bílé. Biotopy pro pěstování vrby bílé byly diferencovány na široké údolní nivy a úzké potoční nivy, v těchto jednotkách byly dále vymezeny vlhké a sušší typy.

Na základě těchto vstupních údajů byl vytvořen časový model potenciální produkce biomasy břehových porostů pro různé šířky těchto porostů s respektováním odlišných stanovištních podmínek jednotlivých typů biotopů. Břehové porosty toků v povodí Odry mohou podle modelu dosáhnout produkce až 340 tisíc tun sušiny biomasy (při šířce 40 m a věku 7 let). Zajímavé je, že při šířce 5 m ve stejném věku to je 240 tisíc tun sušiny biomasy. Úzké porosty mají mnohem vyšší produktivitu na jednotku plochy, neboť stromy zde mají dostatek slunečního záření, nedochází ke konkurenci o světlo, jako je tomu v zapojených širokých porostech, a tudíž stromy mají bujnější růst a zůstávají zde i vyšší populační hustoty. Biomasa břehových porostů tak může obsahovat podle modelů až 6 103 900 GJ energie, což při věku sedmi let odpovídá výkonu 277 MW. Potenciální výkon břehových porostů toků v povodí Odry tak lze srovnávat s výkonem jaderné elektrárny. Velmi zajímavé je, že tento výkon je bez nároků na zemědělskou nebo lesní půdu. Současně takovéto porosty plní dokonale funkci biologických koridorů i biologickou ochranu břehů.

Pro zvýšení druhové diverzity lze kromě vrby bílé použít i další druhy domácích vrb, například vrbu košíkářskou, nachovou, popelavou, křehkou, v karpatské oblasti našeho státu i vrbu šedou či lýkovcovou nebo topoly a olše.

Přírodní potenciál břehových porostů je značný, otázkou zůstává, jaká je reálná možnost pro pěstování břehových porostů, neboť v současné době má řada vodních toků koryto zpevněné betonovými hrázemi, kamennou dlažbou a balvanitými záhozy. Navíc bude potřeba zvládnout technologie zakládání, těžby, dopravy a zpracování biomasy tak, aby byla ekonomická bilance celého procesu od založení porostu do spálení biomasy pozitivní.

Doc. Dr. Ing. Petr Maděra - LDF MZLU v Brně