Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Vzniknou nové biotopy


Pavla Hobstová, č. 4/2007, s. 6-8

Otázky pro Pavla Punčocháře
(ředitele sekce lesního a vodního hospodářství MZe)

MZe plánuje nová opatření k omezení dopadu změny klimatu na vodní hospodářství. O jaká opatření jde? Kde by měly být nové přehrady a kolik a jaký je časový horizont?

Nejen MZe, ale všechny resorty by měly zavádět taková opatření, jaká by snížila nepříznivé dopady změny klimatu. V oblasti zemědělství půjde o volbu plodin s vyšší odolností proti suchu, nebo rozšíření závlah. V oblasti vodního hospodářství musíme omezit rychlý odtok vody a snížit erozi půdy. K tomu směřují pozemkové úpravy a programy zalesnění a zatravnění.

Kvůli překlenutí sucha navrhujeme na vhodných územích akumulaci vody, a to s ohledem na možné dopady do území, zejména na zástavbu. Proto seznam těchto lokalit bude prověřen z hledisek socio-ekonomických i uživatelských nároků. Tím se zřejmě počet hájených území sníží oproti návrhu z r. 2006 (tj. ze 195 lokalit). Jedinečnost hájených území má obdobný charakter jako výskyt jedinečných druhů organismů v Natuře. A o takovém hájení by nemělo být sporu, protože je to ve veřejném zájmu. Až opravdu dojde k nedostatku vody, budou mít tyto argumenty zcela jiný ohlas u veřejnosti, než současná hlediska, kdy vodních zdrojů máme dostatek. Časový horizont vyplyne z potřeb - to může být za 30-50 let.

Z hlediska povodní názorová rozdílnost zřejmá není, v ohroženém území se veřejnost zadržení vody velmi domáhá. Hájená území nemusejí znamenat výhradně nádrže, ale rovněž suché nádrže - poldry a území k rozlivům.

Co říkáte na protesty hydrobiologů, kteří například tvrdí, že by bylo vhodnější obnovit nivy, vysadit stromy, aby krajina vodu dokázala udržet?

Experti, kteří diskutovali během zmíněného semináře, mnohdy neměli dostatečné informace. Zaznělo například tvrzení o možnostech akumulace vody v půdním profilu krajiny. Nevysvětlena zůstala otázka, zda tedy má být krajina více nasycena vodou (aby byl dostatečný odtok do nádrží k překlenutí suchého období), což ovšem v přívalové srážce povede k povodním. Anebo zda naopak má být půdní profil nastaven na zadržení maximálního objemu srážkové vody (což ovšem neumožní překlenutí sucha).

Seminář jasně prokázal, že není vhodné publikovat zásadní stanoviska bez dostatečných informací. Tvrzení, že nádrže nebudou třeba, by měla být kvantifikována a ověřena alespoň modelově. Že změny vodního hospodaření zajistí dostatečný přítok do stávajících vodních zdrojů, rovněž není podloženo. Naopak studie potvrzují budoucí pokles odtoku z povodí a pokles úrovně hladin podzemních vod.

Myslím, že nejlépe vystihl stávající rozpor můj kolega Jan Pokorný (ředitel ENKI, o.p.s.) v rozhovoru pro Respekt; cituji: „Kolik vody bude mít Punčochář v potrubí opravdu neumíme říct,“ říká biolog Jan Pokorný, „klíčová úloha vegetace v krajině se ale dá pochopit i bez toho.“ (Respekt, r. XVIII, 21-27. 5. 2007). Tyto názory zaznívají od expertů, kteří však nemají přímou odpovědnost za strategii adaptačních opatření a za koncepční postup pro zabezpečení vodních zdrojů v ČR v dostatečném množství i pro budoucí generace.

Podle některých biologů kvalita vody v nádržích s postupem léta klesá, voda tedy bude v období sucha nepoužitelná. Souhlasíte s tímto názorem?

Kvalita vody v nádržích závisí na vývoji fytoplanktonu, a protože úroveň trofie, odvislá především od koncentrace sloučenin fosforu, je vysoká, dochází k rozvoji řas a sinic (cyanobakterií). Množství (biomasa) závisí na vývoji teplot vody, hydraulice nádrže, době zdržení a rovněž např. na skladbě rybí obsádky. K rozvoji řas a sinic dochází prakticky vždy, a proto odběr vody pro vodárenskou úpravu je situován do různých hloubek. Vodárny se musejí se změnou jakosti vody vyrovnat. Lepší podmínky v nádržích jsou ve vyšších nadmořských výškách. I z těchto hledisek je třeba území vod posuzovat, a to na celém světě.

Jste si vědom kladů i záporů, které by nová vodní díla s sebou nesla?

Nezpochybnitelným kladem nádrží je zajištění zdroje vody a vyrovnání hydrologických extrémů. Během sucha vzroste potřeba zdrojů vody a také se zvýší zájem o závlahy. „Přidanou“ hodnotou nádrží jsou možnosti výroby energie, rekreační možnosti a udržení minimálních (ekologických) průtoků pod nádrží. Víceúčelové nádrže jsou efektivní na celém světě.

Negativní účinky pro říční kontinuum jsou také zjevné: zabránění migrace organismů, změna hydrauliky toku, formování dna pod nádrží, změna režimu plavenin. Tyto faktory mají vliv na biodiverzitu, ale zase vznikají biotopy vhodné pro jiné organismy. Se změnou klimatu nepočítejme, že se zachovají dnešní společenstva. Je pozoruhodné, jak málo si tento fakt většina ochránců přírody uvědomuje.
 

Otázka pro geologa Václava Cílka

Pane doktore, proč jste podepsal nesouhlasné stanovisko s plánem českých povodí?

Občas hovořím s techniky různých oborů. Obvykle mám pocit, že příliš věří síle strojů, betonů a staveb. Svým postojem říkají: Kdybychom měli peníze, dokázali bychom ochránit krajinu před povodněmi. Pak přijde povodeň a technická opatření, jako jsou přehrady, se vymknou kontrole. Tehdy titíž lidé říkají: To byla mimořádná situace. Kdybychom těch peněz měli ještě víc, určitě bychom to zvládli. Sám za sebe vidím nutnost smiřovat jak technický, tak přírodní přístup. Jsou lokality, jako např. města, kde může pomoci jenom technické řešení, ale v rámci celého povodí je zapotřebí pracovat s celou škálou prostředků včetně rozlivů, vsakovacích rýh, teras apod. Ze zkušenosti vím, že tito lidé (kteří nejsou špatní a to co navrhují je leckdy rozumné a leckdy pyšné) nebudou spolupracovat, když k tomu nebudou nějakou silou donuceni, proto jsem se pod výzvu podepsal.

Ptala se Pavla Hobstová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu