VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Jednou z možností, jak zlepšit ekonomickou a sociální úroveň českého zemědělství, má být vedle úzké specializace farem, která však může vést k další intenzifikaci a následně k nadprodukci, především diverzifikace zemědělské činnosti. Objevuje se v cílech současné zemědělské politiky a je podporována řadou dotací. Především pro méně produkční horské a podhorské oblasti může znamenat velkou šanci pro udržení zemědělství a péči o zemědělskou krajinu. Zamýšlených možností diverzifikace je celá řada - pěstování energetických plodin, výroba bioplynu, nabízení služeb agroturistiky, realizace agroenvironmentálních opatření (zamokřené louky, chřástal, bahňáci, výsadba zeleně atd.), prodej ze dvora atd.

Energetické plodiny - šance pro zemědělství a krajinu?

V tomto příspěvku se zaměříme na pěstování energetických plodin, tzn. rychle rostoucích dřevin pro energetické účely a energetických bylin. Někteří autoři (Petříková, Weger, Havlíčková, Honzík) se domnívají, že jejich pěstování je nejlepší možností, jak efektivně využít neobhospodařovanou zemědělskou půdu, trvalé travní porosty a část zemědělské půdy využívané doposud k produkci tradičních zemědělských plodin (především v méně úrodných oblastech), na niž se musí vynakládat značné finanční prostředky formou zemědělských dotací. Plocha, která by mohla připadat v úvahu k osázení, je přitom odhadována na 400 tisíc až 1 milion ha, u některých autorů až na 1,555 milionu ha v horských a podhorských oblastech, na zaplavované a problémové půdě a v CHKO (ve 4. zónách). Biomasa by tedy během dalších let mohla zaujmout významné místo ve výrobě paliv. Státní energetická koncepce ČR počítá s pokrytím primárních zdrojů energie v roce 2030 z 15,75 % obnovitelnými zdroji, z čehož by právě biomasa měla tvořit až 80 %. U nás jsou rychle rostoucí dřeviny v současnosti pěstovány na více než 100 ha a energetické byliny na 1 500 ha zemědělské půdy.

Kromě primární funkce získání biomasy pro spalování v kotelnách a formou briket v kamnech nebo pro využití v bioplynové stanici (u šťovíku ještě ke zkrmení), jež vede ke snížení spotřeby neobnovitelných zdrojů energie, přináší pěstování energetických plodin řadu dalších významů pro zemědělství a venkovskou krajinu. Jde o méně náročné pěstování ve srovnání s běžnými produkčními plodinami, podporu pro zemědělce, možnost získání zemědělských dotací (s přímou platbou na plochu 5 500 Kč/ha u energetických plodin a 60 000 Kč/ha u založení plantáží rychle rostoucích dřevin). V širší sociální rovině může znamenat především sociální stabilizaci a ekonomický rozvoj zemědělských oblastí (především potřebné v marginálních oblastech, které mají problémy s produkcí i odbytem), posílení místní ekonomiky a zaměstnanosti. Tento způsob diverzifikace mimo to snižuje eticky problematickou nadprodukci potravin, konkrétně spalování nadbytečného obilí.

Další pozitivní dopady této činnosti mají environmentální rovinu - kromě zmíněného snížení závislosti na fosilních palivech může jejich pěstování znamenat lepší fyzikální stav a vyšší obsah humusových látek, lepší vsakovací schopnosti půdy, snížení vodní a větrné eroze půdy (jsou mezi nimi víceleté byliny), opětovné navázání CO₂ uvolněného při spalování biomasy. Pěstování rychle rostoucích dřevin může dále představovat zvyšování biodiverzity, možnost hnízdiště a úkrytu pro zvěř, lepší ochranu proti hluku a prašnosti, plnit funkci zasakovacích pásů atd.

Negativním faktorem, který někteří autoři okrajově zmiňují, je použití herbicidu při zakládání porostů energetických bylin a nutná částečná intenzifikace. Tato změna může vést ke zhoršení stability ekosystémů, větší spotřebě fosilních paliv při obhospodařování a snížení biodiverzity v případě energetických bylin oproti rychle rostoucím dřevinám a druhově bohatým extenzivním loukám a pastvinám.

Ve výsadbách rychle rostoucích dřevin jsou upřednostňovány původní nebo domestikované rostlinné druhy, doposud především klony topolů a vrb. V seznamu energetických bylin dotovaných ministerstvem se vyskytují následující rostliny: laskavec, sléz přeslenitý, komonice bílá, sveřep bezbranný, konopí seté, čirok, světlice barvířská/saflor, šťovík krmný, ozdobnice a další. Z větší části se jedná o nepůvodní druhy, není tedy ve všech případech jasné, zda nebudou dále v našich podmínkách expandovat, byť to někteří odborníci popírají. Týká se to zejména nejrozšířenější energetické byliny šťovíku Rumex OK-2, u nás známého jako šťovík Uteuša, vyšlechtěného na Ukrajině, jímž je u nás v současnosti osázeno 1 300 ha.

Velmi důležitá je také otázka, jíž se však zastánci pěstování biomasy věnují velmi málo: nebude rozšíření rychle rostoucích dřevin a energetických plodin ve větší míře znamenat snížení dostupnosti krajiny, vytvoření nové monokultury, zvýšení monotónnosti krajiny či další ztráty její historické struktury (právě v podhorských oblastech ještě částečně zachovalé)? Ze zkušenosti s masivním využíváním podpor na obhospodařování trvalých travních porostů předpokládáme, že vyšší dotace na pěstování biomasy mohou zvýšit poptávku u těch méně konzervativních zemědělců (především větších farem), kteří budou tyto plodiny pěstovat na většině nebo na celé rozloze svých ploch. Tento způsob hospodaření proto může pro svou přitažlivou jednoduchost a finanční výhodnost znamenat naopak omezení další diverzifikace činností zemědělce, omezení rozvoje ekologického zemědělství, vytvoření nové monokultury, likvidaci tradičních květnatých luk a pastvin, a také další ztráty v už tak dost oslabené potravinové bezpečnosti současného českého venkova. Domníváme se proto, že v některých případech, především při velkých rozlohách pěstování energetických plodin, může dojít ke snížení řady hodnot krajiny, konkrétně její estetické, rekreační, historické, ekonomické hodnoty a také hodnoty domova.

A co na to zemědělec?

Při analýze přínosu pěstování energetických plodin pro zemědělství a krajinu je nutné se věnovat postojům zemědělce, jeho schopnostem a ochotě změnit dosavadní zaměření svého hospodaření. Jsou samotní čeští zemědělci pěstování energetických plodin nakloněni? Ve starší i novější literatuře je zemědělec často charakterizován jako konzervativní a k většině novinek zpočátku velmi nedůvěřivý. Tento předpoklad se nám také potvrdil v rozhovorech se zemědělci v oblastech Hané, Bruntálska a Valašskokloboucka. V souvislosti s pěstováním energetických plodin a rychle rostoucích dřevin jsme téměř ve všech případech zaznamenali naprosto odmítavé postoje. Také Petříková se u zemědělců setkala se značnou nedůvěrou, kterou přičítá mimo jiné skutečnosti, že se jedná o zcela nové druhy rostlin a neznámé způsoby jejich uplatnění.

Jisté tendence pěstovat v budoucnu biomasu jsme objevili u dvou oslovených zemědělců na Hané. Velkou roli při tom hraje možné získání dotací. Jeden z oslovených zemědělců podsouboru Hané pěstoval na svých polích v minulosti laskavec na semeno, avšak pěstování energetických bylin považuje za problematické především z důvodů nízké poptávky. Pro produkci energie z polí je proto podle nich nejprve nejdůležitější najít odbyt.

Oproti dosti odmítavým postojům celého souboru k pěstování energetických plodin jsme u několika oslovených zemědělců na Bruntálsku zaznamenali zájem o zpracování slámy pro energetické účely a výrobu bioplynu a u několika zemědělců na Hané možný zájem v budoucnu pěstovat obilí, řepu a kukuřici za účelem výroby biolihu.

Nejčastější důvody k odmítnutí představoval zmíněný tradiční konzervativní pohled zemědělce na půdu, která má sloužit, tak jako odnepaměti, k produkci potravin, k nasycení lidstva: „… to pole je dané na obživu lidí a ne na pěstování plevele, které sa budů spalovat.“ Lze konstatovat, že tento postoj u drtivé většiny zemědělců dominuje, byť je do určité míry popřen v případě silně dotovaných extenzivních (často ekologických) chovů dobytka bez tržní produkce mléka a v případě sečení luk bez jakéhokoliv dalšího zhodnocení biomasy v podhorských oblastech. Tito zemědělci se stali především údržbáři krajiny, i když často s jistým nesouhlasem a pochybnostmi. Novou roli přijali zejména kvůli nízké schopnosti konkurovat úrodným oblastem a kvůli dotacím, jež nezřídka tvoří přes 80 % příjmů subjektu. Avšak tato extenzifikace znamená pro zemědělce stále ještě více či méně jistou produkci potravin ve srovnání s pěstováním rostlin, které budou pouze spáleny.

Překážkou pro větší rozšíření jsou nejen negativní postoje zemědělců, ale také fakt, že hospodaří z velké části na pronajatých pozemcích. Mnozí vlastníci jsou ve svých postojích mnohem konzervativnější než samotní zemědělci, kteří jsou ve svém hospodaření o poznání více směrováni tržními silami a motivováni vypsanými dotačními tituly. Tyto obavy vyjádřil jeden ze soukromě hospodařících rolníků na Valašskokloboucku: „… sepětí místních vlastníků půdy s půdou je dost vysoké. A já mu tam nasadím šťovík utěša nebo nějakou vrbu, tak mě zabije krumpáčem! Protože ví, že problém je s normálním šťovíkem, natož se šťovíkem 3 metry. Toto asi lidem do hlavy nevštípíme.“

Na obavu ze snížení výše zmiňovaných hodnot upozorňují ve svých výrocích také někteří zemědělci na Bruntálsku: „Dyť ta krajina, to by tady vypadalo jak u Cigánů. To by celé dosavadní hospodaření přišlo vniveč.“ Jiný zemědělec argumentuje podobně: „Já, když vyjedu na Annaberg a rozhlédnu se, tak se mi to líbí a nevím, proč bych tam měl narvat rezavý šťovík.“

Tyto výroky ilustrují, jak odmítavé jsou postoje zemědělců k pěstování energetického šťovíku. Ačkoliv v případě odrůdy krmného energetického šťovíku se má jednat o jiný druh bez nekontrolovatelného rozšíření, je tato plodina stále drtivou většinou dotázaných zemědělců považována za plevel, který „nemá na poli co dělat“. Je otázkou, zda je možné zemědělce v několika letech přesvědčit, aby k nim v krátkém čase zaujali kladný postoj a oseli jimi desítky hektarů svých polí. A to po dlouhém období, kdy s plevely, mezi něž šťovík bezpochyby řadili, s vynaložením značného úsilí a prostředků bojovali. Ilustruje to výrok soukromě hospodařícího zemědělce z Bruntálska: „Jsem odpůrce šťovíku, protože je to plevel, který dokáže zdevastovat zemědělskou půdu na 100 let…“

Závěrem

Pěstování energetických plodin může znamenat novou šanci pro společnost, zemědělství i krajinu. Zároveň je však velmi prospěšné uvědomit si také postoje zemědělců k jejich pěstování, možnou negativní rovinu, jejich vliv na ekosystém a krajinný ráz, a vzít tuto stránku problematiky také v úvahu.

Informovanost zemědělců o energetických plodinách je většinou dosti nízká. Všichni dotázaní o nich již sice někdy slyšeli, ne všichni však věděli něco o jejich pěstování a měli je spojeny často pouze se šťovíkem známým z našich polí. Podobně zemědělci vyjadřovali obavy z odbytu těchto plodin, často z důvodu neznalosti či absence spotřebitele ve svém okolí.

Mgr. Radim Lokoč, Mgr. Dana Zajoncová - Katedra environmentálních studií, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, Brno