Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Diverzifikace zemědělství – pěstování energetických plodin


Radim Lokoč, Dana Zajoncová, č. 4/2007, s. 15-16

Jednou z možností, jak zlepšit ekonomickou a sociální úroveň českého zemědělství, má být vedle úzké specializace farem, která však může vést k další intenzifikaci a následně k nadprodukci, především diverzifikace zemědělské činnosti. Objevuje se v cílech současné zemědělské politiky a je podporována řadou dotací. Především pro méně produkční horské a podhorské oblasti může znamenat velkou šanci pro udržení zemědělství a péči o zemědělskou krajinu. Zamýšlených možností diverzifikace je celá řada - pěstování energetických plodin, výroba bioplynu, nabízení služeb agroturistiky, realizace agroenvironmentálních opatření (zamokřené louky, chřástal, bahňáci, výsadba zeleně atd.), prodej ze dvora atd.

Energetické plodiny - šance pro zemědělství a krajinu?

V tomto příspěvku se zaměříme na pěstování energetických plodin, tzn. rychle rostoucích dřevin pro energetické účely a energetických bylin. Někteří autoři (Petříková, Weger, Havlíčková, Honzík) se domnívají, že jejich pěstování je nejlepší možností, jak efektivně využít neobhospodařovanou zemědělskou půdu, trvalé travní porosty a část zemědělské půdy využívané doposud k produkci tradičních zemědělských plodin (především v méně úrodných oblastech), na niž se musí vynakládat značné finanční prostředky formou zemědělských dotací. Plocha, která by mohla připadat v úvahu k osázení, je přitom odhadována na 400 tisíc až 1 milion ha, u některých autorů až na 1,555 milionu ha v horských a podhorských oblastech, na zaplavované a problémové půdě a v CHKO (ve 4. zónách). Biomasa by tedy během dalších let mohla zaujmout významné místo ve výrobě paliv. Státní energetická koncepce ČR počítá s pokrytím primárních zdrojů energie v roce 2030 z 15,75 % obnovitelnými zdroji, z čehož by právě biomasa měla tvořit až 80 %. U nás jsou rychle rostoucí dřeviny v současnosti pěstovány na více než 100 ha a energetické byliny na 1 500 ha zemědělské půdy.

Kromě primární funkce získání biomasy pro spalování v kotelnách a formou briket v kamnech nebo pro využití v bioplynové stanici (u šťovíku ještě ke zkrmení), jež vede ke snížení spotřeby neobnovitelných zdrojů energie, přináší pěstování energetických plodin řadu dalších významů pro zemědělství a venkovskou krajinu. Jde o méně náročné pěstování ve srovnání s běžnými produkčními plodinami, podporu pro zemědělce, možnost získání zemědělských dotací (s přímou platbou na plochu 5 500 Kč/ha u energetických plodin a 60 000 Kč/ha u založení plantáží rychle rostoucích dřevin). V širší sociální rovině může znamenat především sociální stabilizaci a ekonomický rozvoj zemědělských oblastí (především potřebné v marginálních oblastech, které mají problémy s produkcí i odbytem), posílení místní ekonomiky a zaměstnanosti. Tento způsob diverzifikace mimo to snižuje eticky problematickou nadprodukci potravin, konkrétně spalování nadbytečného obilí.

Další pozitivní dopady této činnosti mají environmentální rovinu - kromě zmíněného snížení závislosti na fosilních palivech může jejich pěstování znamenat lepší fyzikální stav a vyšší obsah humusových látek, lepší vsakovací schopnosti půdy, snížení vodní a větrné eroze půdy (jsou mezi nimi víceleté byliny), opětovné navázání CO2 uvolněného při spalování biomasy. Pěstování rychle rostoucích dřevin může dále představovat zvyšování biodiverzity, možnost hnízdiště a úkrytu pro zvěř, lepší ochranu proti hluku a prašnosti, plnit funkci zasakovacích pásů atd.

Negativním faktorem, který někteří autoři okrajově zmiňují, je použití herbicidu při zakládání porostů energetických bylin a nutná částečná intenzifikace. Tato změna může vést ke zhoršení stability ekosystémů, větší spotřebě fosilních paliv při obhospodařování a snížení biodiverzity v případě energetických bylin oproti rychle rostoucím dřevinám a druhově bohatým extenzivním loukám a pastvinám.

Ve výsadbách rychle rostoucích dřevin jsou upřednostňovány původní nebo domestikované rostlinné druhy, doposud především klony topolů a vrb. V seznamu energetických bylin dotovaných ministerstvem se vyskytují následující rostliny: laskavec, sléz přeslenitý, komonice bílá, sveřep bezbranný, konopí seté, čirok, světlice barvířská/saflor, šťovík krmný, ozdobnice a další. Z větší části se jedná o nepůvodní druhy, není tedy ve všech případech jasné, zda nebudou dále v našich podmínkách expandovat, byť to někteří odborníci popírají. Týká se to zejména nejrozšířenější energetické byliny šťovíku Rumex OK-2, u nás známého jako šťovík Uteuša, vyšlechtěného na Ukrajině, jímž je u nás v současnosti osázeno 1 300 ha.

Velmi důležitá je také otázka, jíž se však zastánci pěstování biomasy věnují velmi málo: nebude rozšíření rychle rostoucích dřevin a energetických plodin ve větší míře znamenat snížení dostupnosti krajiny, vytvoření nové monokultury, zvýšení monotónnosti krajiny či další ztráty její historické struktury (právě v podhorských oblastech ještě částečně zachovalé)? Ze zkušenosti s masivním využíváním podpor na obhospodařování trvalých travních porostů předpokládáme, že vyšší dotace na pěstování biomasy mohou zvýšit poptávku u těch méně konzervativních zemědělců (především větších farem), kteří budou tyto plodiny pěstovat na většině nebo na celé rozloze svých ploch. Tento způsob hospodaření proto může pro svou přitažlivou jednoduchost a finanční výhodnost znamenat naopak omezení další diverzifikace činností zemědělce, omezení rozvoje ekologického zemědělství, vytvoření nové monokultury, likvidaci tradičních květnatých luk a pastvin, a také další ztráty v už tak dost oslabené potravinové bezpečnosti současného českého venkova. Domníváme se proto, že v některých případech, především při velkých rozlohách pěstování energetických plodin, může dojít ke snížení řady hodnot krajiny, konkrétně její estetické, rekreační, historické, ekonomické hodnoty a také hodnoty domova.

A co na to zemědělec?

Při analýze přínosu pěstování energetických plodin pro zemědělství a krajinu je nutné se věnovat postojům zemědělce, jeho schopnostem a ochotě změnit dosavadní zaměření svého hospodaření. Jsou samotní čeští zemědělci pěstování energetických plodin nakloněni? Ve starší i novější literatuře je zemědělec často charakterizován jako konzervativní a k většině novinek zpočátku velmi nedůvěřivý. Tento předpoklad se nám také potvrdil v rozhovorech se zemědělci v oblastech Hané, Bruntálska a Valašskokloboucka. V souvislosti s pěstováním energetických plodin a rychle rostoucích dřevin jsme téměř ve všech případech zaznamenali naprosto odmítavé postoje. Také Petříková se u zemědělců setkala se značnou nedůvěrou, kterou přičítá mimo jiné skutečnosti, že se jedná o zcela nové druhy rostlin a neznámé způsoby jejich uplatnění.

Jisté tendence pěstovat v budoucnu biomasu jsme objevili u dvou oslovených zemědělců na Hané. Velkou roli při tom hraje možné získání dotací. Jeden z oslovených zemědělců podsouboru Hané pěstoval na svých polích v minulosti laskavec na semeno, avšak pěstování energetických bylin považuje za problematické především z důvodů nízké poptávky. Pro produkci energie z polí je proto podle nich nejprve nejdůležitější najít odbyt.

Oproti dosti odmítavým postojům celého souboru k pěstování energetických plodin jsme u několika oslovených zemědělců na Bruntálsku zaznamenali zájem o zpracování slámy pro energetické účely a výrobu bioplynu a u několika zemědělců na Hané možný zájem v budoucnu pěstovat obilí, řepu a kukuřici za účelem výroby biolihu.

Nejčastější důvody k odmítnutí představoval zmíněný tradiční konzervativní pohled zemědělce na půdu, která má sloužit, tak jako odnepaměti, k produkci potravin, k nasycení lidstva: „… to pole je dané na obživu lidí a ne na pěstování plevele, které sa budů spalovat.“ Lze konstatovat, že tento postoj u drtivé většiny zemědělců dominuje, byť je do určité míry popřen v případě silně dotovaných extenzivních (často ekologických) chovů dobytka bez tržní produkce mléka a v případě sečení luk bez jakéhokoliv dalšího zhodnocení biomasy v podhorských oblastech. Tito zemědělci se stali především údržbáři krajiny, i když často s jistým nesouhlasem a pochybnostmi. Novou roli přijali zejména kvůli nízké schopnosti konkurovat úrodným oblastem a kvůli dotacím, jež nezřídka tvoří přes 80 % příjmů subjektu. Avšak tato extenzifikace znamená pro zemědělce stále ještě více či méně jistou produkci potravin ve srovnání s pěstováním rostlin, které budou pouze spáleny.

Překážkou pro větší rozšíření jsou nejen negativní postoje zemědělců, ale také fakt, že hospodaří z velké části na pronajatých pozemcích. Mnozí vlastníci jsou ve svých postojích mnohem konzervativnější než samotní zemědělci, kteří jsou ve svém hospodaření o poznání více směrováni tržními silami a motivováni vypsanými dotačními tituly. Tyto obavy vyjádřil jeden ze soukromě hospodařících rolníků na Valašskokloboucku: „… sepětí místních vlastníků půdy s půdou je dost vysoké. A já mu tam nasadím šťovík utěša nebo nějakou vrbu, tak mě zabije krumpáčem! Protože ví, že problém je s normálním šťovíkem, natož se šťovíkem 3 metry. Toto asi lidem do hlavy nevštípíme.“

Na obavu ze snížení výše zmiňovaných hodnot upozorňují ve svých výrocích také někteří zemědělci na Bruntálsku: „Dyť ta krajina, to by tady vypadalo jak u Cigánů. To by celé dosavadní hospodaření přišlo vniveč.“ Jiný zemědělec argumentuje podobně: „Já, když vyjedu na Annaberg a rozhlédnu se, tak se mi to líbí a nevím, proč bych tam měl narvat rezavý šťovík.“

Tyto výroky ilustrují, jak odmítavé jsou postoje zemědělců k pěstování energetického šťovíku. Ačkoliv v případě odrůdy krmného energetického šťovíku se má jednat o jiný druh bez nekontrolovatelného rozšíření, je tato plodina stále drtivou většinou dotázaných zemědělců považována za plevel, který „nemá na poli co dělat“. Je otázkou, zda je možné zemědělce v několika letech přesvědčit, aby k nim v krátkém čase zaujali kladný postoj a oseli jimi desítky hektarů svých polí. A to po dlouhém období, kdy s plevely, mezi něž šťovík bezpochyby řadili, s vynaložením značného úsilí a prostředků bojovali. Ilustruje to výrok soukromě hospodařícího zemědělce z Bruntálska: „Jsem odpůrce šťovíku, protože je to plevel, který dokáže zdevastovat zemědělskou půdu na 100 let…“

Závěrem

Pěstování energetických plodin může znamenat novou šanci pro společnost, zemědělství i krajinu. Zároveň je však velmi prospěšné uvědomit si také postoje zemědělců k jejich pěstování, možnou negativní rovinu, jejich vliv na ekosystém a krajinný ráz, a vzít tuto stránku problematiky také v úvahu.

Informovanost zemědělců o energetických plodinách je většinou dosti nízká. Všichni dotázaní o nich již sice někdy slyšeli, ne všichni však věděli něco o jejich pěstování a měli je spojeny často pouze se šťovíkem známým z našich polí. Podobně zemědělci vyjadřovali obavy z odbytu těchto plodin, často z důvodu neznalosti či absence spotřebitele ve svém okolí.


Mgr. Radim Lokoč, Mgr. Dana Zajoncová - Katedra environmentálních studií, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, Brno

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu