Čtení na tyto dny

Les

I země občas zatouží
zastavit slunce
a vyšle své posly k obloze

poslové jdou
jdou
nedojdou

a na krok od oblak
za trest
zdřevění

(Jan Tluka) 

 

Ptej se řeky, poví ti to


Petr Ondruška, č. 3/2012, str. 24-25
Naše občanské sdružení Flemmichova vila v Krnově patří mezi ta, která si témata pro svou činnost nehledají, ale naopak jsou jimi sama vyhledávána. Projdete a šup, už je máte na krku.

Co ve městě chybí?

Začínali jsme jako sdružení, které si dalo za cíl vznik Spolkového domu v bývalém kojeneckém ústavu, krásné vile Theodora Flemmicha v Krnově. Město dům obdrželo od státu a přemýšlelo o jeho využití. Městští zastupitelé přicházeli s náměty na mateřskou školu, muzeum, prodej. Ale ve městě chybí místo pro setkávání a diskuse: „Proč žít zrovna tady? Co je to společenský rozvoj? A co je ekologický luxus? K čemu občanovi krása? Proč je spolupráce více než práce? Potřebujeme fi lozofi i přežití?…“ Nízká občanská angažovanost má své příčiny. Ze života menších měst se vytrácí pro ně dříve charakteristická pospolitost. Města jsou stále více jen kulisami bez herců, tvůrců. Pohraničí se vylidňuje, neboť zde lidé nemají práci a necítí se tu doma. Proto Spolkový dům.

Dny pro neziskový sektor

Nejprve nám na radnici nerozuměli: „A kolik vás je? Vždyť je vás tak na kvarteto! Máme profesionální kulturní středisko, nemáme peníze, lidé nemají zájem.“ Nicméně, podařilo se. Pro činnost spolků jsme dostali do péče skromné prostory v podkroví a začaly „dny, týdny, měsíce… pro neziskový sektor“.

Místa málo, schodů hodně. Přesto si lidé nacházeli čas na naše programy stále častěji a areál vily skutečně ožil. Tématy bylo poznání města a lidí, domova. Historie vily a regionu, architektura města, fi lozofi e života, mezilidské vztahy, umění, osobnosti kolem nás, stavby, příroda a krajina. Ročně více než šedesát akcí, rozpočet skutečně symbolický. Rozjeli jsme se po našem kraji a zjišťovali, jak to dělají jinde. Ostravská Fiducia? Nádhera! Opavské hnutí Za Opavu? Paráda! Kolegové z Klubu Za starý Bruntál? Úžasné! Osoblažsko a jeho Královský stolec? Radost pro duši!

Také v Krnově máme stále co objevovat. Jistě víte, o čem píšu. Chodíme a nevidíme, píšeme a nečteme. Mluvíme a nenasloucháme. Události kolem plynou bez naší pozornosti, bohužel k naší vlastní škodě. Od doby, kdy jsme se pustili do akcí, které mají svůj základ v zájmu o druhé, se však něco změnilo. Co se děje s naším městem? Proč je největší devizou Krnova krásné okolí, a ne město samotné? Jak povzbudit zájem o kulturu, která není jen spotřebou zážitků? Co tu bylo dřív, nezájem o věci veřejné nebo nezájem o veřejnost?

Jsme odborníky na život

Jednou cestou domů mě zaujala pozvánka na veřejné projednávání protipovodňových opatření na řece Opavě. O záplavách v roce 1997 se jistě není třeba rozepisovat podrobněji. Po třech poměrně klidných dnech s vůní svíček, kdy nám pod okny šplouchala voda jako v Benátkách (bydlíme téměř kilometr od řeky), přišel měsíc všude přítomného bahna a prachu.

Ale když jsem viděl, co „vypočítali“ vodohospodáři z technických vzorců, které jistě platí, kdekoliv voda teče, byl jsem zmatený. Jak to, že v Německu z těchto vzorců vznikají krásné živé řeky, kolem kterých je radost žít, a zde to jsou jen vysoké hráze a mezi nimi nic? Pak jsem si uvědomil, že naši technici jsou specialisty pouze na proudění vody, ne na život kolem ní. Na ten jsme přece odborníci my, obyvatelé města. My víme, kde se vždycky dobře koupalo, kde potřebujeme přejít na druhou stranu, kam rádi chodíme. My vnímáme a žijeme uvnitř, oni umí spočítat technické normy a řídit se jimi, ne pocity. Jsme odborníky na život, a přestože na to nemáme státnice, honorář si vyplácíme každý den v podobě radosti ze života.

Ptej se řeky, poví ti to…

Díky Nadaci Partnerství jsme se stali partnery v plánování naší řeky. Večery se proměnily v debaty se zastupiteli, víkendy dostaly podobu procházek kolem řeky, cest na místa, kde je čím se poučit. Informací je dost, ale dobrý nápad je jen ten, který lidé pochopí.

Téma jsme nejprve projednali s odborníky, kteří nám pomohli vyznat se v tom, co je důležité pro život zdravé řeky, kde je hranice partnerství s přírodou. Vyhledali jsme příklady dobrých řešení, shrnuli do srozumitelné podoby v podobě malého letáku Chceme u řeky žít, ne jen přežít! Byla to fuška, ale také docela zábava. Opírali jsme se o dřívější studie Ing. Václava Čermáka, bez nichž bychom neměli ani argumenty, ani příklady, ani odvahu. Čím přilákat lidi k ochraně biodiverzity? Jak je odnaučit strachu ze záplav? Je odsazená hráz ve městě smysluplným vodohospodářským opatřením? A co komáři? Na řeku parník jako pódium pro koncert? Jeden takový jsem viděl cestou z Ostravy v nějakém autobazaru, psal v mailu známý z Opavy. Sjedeme řeku na raftu i s vedením města? A znovu a znovu procházet kolem řeky. Jak je to dlouho, kdy jsme tady byli naposledy? Tady by se hodil most, lávka. Ale vždyť na starých mapách je!

Jak se spolupracuje se zastupiteli Velmi pomohlo, že zastupitelé vytvořili politicky i zájmově rozmanitou pracovní skupinu, kde jsme byli také členy. Sestavili jsme téměř třicet podnětů a připomínek pro dopracování projektové dokumentace, které byly předloženy k hlasování. Poříční park, lávky, pěší a cyklotrasy, místa pro koupání, bezpečnější jezy, plochy pro kulturní akce. Ale i takové schody do vody u mostu a na místech pro koupání mají velký smysl. Řeku je třeba ve městě provozovat jako kino nebo divadlo. Na jaře vyčistit, opravit, připravit. V létě lidi kolem řeky bavit, nabídnout zážitky, ale i klid a pohodlí. Zajistit bezpečnost, servis pro vodáky, plochy pro rodiny. Myslet na umění i na zájmy místních podnikatelů. Ale že by o to bylo hlasování jednodušší? Ne, byly to nervy do poslední chvíle. Zastupitelé jsou zřejmě od přírody lidé konzervativní, s vlastním (neměnným a nezvratitelným) názorem. Nicméně, přece těch odvážnějších bylo o jednoho (1!) více.

Ale to předbíhám. Ještě bylo třeba najít zkušený a schopný projekční tým (fi rma Fontes), který připravil výborné podklady pro jednání s veřejností i zastupitelstvem. Pro radost sobě a všem, kdo mají řeky rádi, jsme o té naší natočili krátký fi lm (pod názvem Ptej se řeky ke zhlédnutí na youtube.com). Řeka a život kolem ní je přece i zdroj poezie, inspirace umění, energie srdce. Nebojte se vyjádřit to, co cítíte. I když to vypadá, že vyhrávají především čísla, desetinné čárky a kurz eura, vítězí odvaha podporovaná touhou hledat dobré řešení, ne jen lepší. Často nám chybí vůle po změnách, uspokojuje nás přežívání. Zdá se nám, že jsme osamoceni. Každé úsilí o skutečné a zásadní změny je však především zkouškou naší odvahy a vyžaduje, abychom jen chladně nekalkulovali, ale otevřeli své srdce a dali je „bezplatně do oběhu“. Pak přicházejí nápady, způsoby řešení i energie pro beznadějné situace, přidají se další.

A co bude dál? Pokračujeme

Svou kampaň jsme ukončili spoluprací s Agenturou ochrany přírody a krajiny Ostrava sérií přednášek pro studenty, kulatým stolem s kolegy z Místní agendy 21 a slavnostním setkáním všech, kdo se účastnili a pomohli. A jak to bude dál? Spolková činnost se mezitím musela z Flemmichovy vily vystěhovat, protože vedení města chce využít dotací Evropské unie a k tomu zřejmě více potřebuje správně vyplněné granty než občany. Přesunuli jsme se do nových prostor, v zájmu o oživení řeky i města pokračujeme.


Ing. Petr Ondruška (1961) - místopředseda o.s. Flemmichova vila, petr(zavináč)ondruska.cz, www.fl emmichovavila.estranky.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu