Čtení na tyto dny

Návštěva ze souhvězdí višně

Nad ránem s bouřkou přistály
i ty nezralé
Zářily
jako vltavíny
s křišťálovou peckou uvnitř

Scifisté samozřejmě spali
jako když je
do hvězd hodí
my jsme samozřejmě spali
jako když nás
do hvězd hodí
a hvězdy samozřejmě spaly
jako když je
do lidí hodí

Tak byla budoucnost
zase jen ve hvězdách
a lidech

(Jiřina Salaquardová) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Ryzec lilákový – vzácná houba olšin


Vladimír Antonín, č. 5/2007, s. 25

Olšiny bývají pro člověka často dosti nehostinným prostředím - mokro, kopřivy, svízel přítula a další „nástrahy“ mu zde ztrpčují život. Proto nejsou ani častým cílem houbařů. Můžeme zde však nalézt mnohé vzácné a zajímavé druhy hub. Jedním z nich je ryzec lilákový (Lactarius lilacinus).

Ryzec lilákový je drobnější houba s 2-8 cm širokým, zprvu nízce sklenutým, pak uprostřed vmáčklým, nepásovaným, plstnatým a ve stáří jemně rozpraskaným kloboukem, který bývá obvykle světle růžově šeříkově fialový. Lupeny jsou dosti řídké, krátce sbíhavé, světle oranžové. Třeň je 3-6 cm dlouhý a 5-10 mm široký, válcovitý až úzce vřetenovitý, ojíněný, světle oranžový. Dužnina bývá naoranžovělá, na řezu pomalu šednoucí a je bez výrazné vůně. Plodnice po poranění roní bílé, vodnaté, někdy při zasychání světle zelenající mléko mírné až nahořklé chuti. Je sice jedlý, ale chutí nikterak nevyniká a i vzhledem ke své vzácnosti nemá z praktického hlediska žádný význam.

Je to terestrický druh tvořící mykorhizu u nás s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a olší šedou (Alnus incana), v Rakousku a Švýcarsku roste v horách také pod olší zelenou (Duschekia alnobetula, Alnus viridis). Nalezneme jej vzácně od srpna do listopadu, obvykle ve skupinách, někdy i v trsech, od pahorkatin do hor (jen vzácně v nížinách), na podmáčených místech, především na mírně kyselých až kyselých stanovištích na těžších půdách. Zdá se, že je dobrým indikátorem „lepších“ olšin.

Počet známých současných lokalit tohoto druhu u nás se pohybuje kolem 25. Jednak pro nízký počet lokalit a jednak pro jeho výskyt na ohrožených stanovištích byl zařazen mezi ohrožené druhy (endangered) do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky (Holec et Beran, eds., 2006). Je rovněž uveden v Červené knize SR a ČR (Kotlaba, ed., 1995) mezi potenciálně ohroženými druhy. 

Podobným druhem je ještě vzácnější ryzec osténkatý (L. spinosulus), tvořící obvykle o něco menší plodnice s 1,5-6 cm širokým, na okraji podvinutým a chlupatým kloboukem, který má světle lilákově karmínově růžovou, za vlhka i tmavě karmínově růžovou barvu a je pokrytý vztyčenými šupinkami. Jeho třeň je 1,5-4 cm dlouhý, 5-10 mm široký a bývá obvykle stejně zbarvený jako klobouk nebo o něco světlejší. Mléko je zpočátku mírné, pak poněkud palčivé. Není vázaný pouze na olše, většinou jej nalezneme pod břízou, ale někdy i pod smrkem. Je nejedlý. Ryzec osténkatý byl pro svou vzácnost zařazen mezi ohrožené druhy do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky (Holec et Beran, eds., 2006) a mezi silně ohrožené druhy do připravované novelizace vyhlášky č. 395/92 Sb. a seznamu zvláště chráněných druhů.

Vladimír Antonín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu