Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Ryzec lilákový – vzácná houba olšin


Vladimír Antonín, č. 5/2007, s. 25

Olšiny bývají pro člověka často dosti nehostinným prostředím - mokro, kopřivy, svízel přítula a další „nástrahy“ mu zde ztrpčují život. Proto nejsou ani častým cílem houbařů. Můžeme zde však nalézt mnohé vzácné a zajímavé druhy hub. Jedním z nich je ryzec lilákový (Lactarius lilacinus).

Ryzec lilákový je drobnější houba s 2-8 cm širokým, zprvu nízce sklenutým, pak uprostřed vmáčklým, nepásovaným, plstnatým a ve stáří jemně rozpraskaným kloboukem, který bývá obvykle světle růžově šeříkově fialový. Lupeny jsou dosti řídké, krátce sbíhavé, světle oranžové. Třeň je 3-6 cm dlouhý a 5-10 mm široký, válcovitý až úzce vřetenovitý, ojíněný, světle oranžový. Dužnina bývá naoranžovělá, na řezu pomalu šednoucí a je bez výrazné vůně. Plodnice po poranění roní bílé, vodnaté, někdy při zasychání světle zelenající mléko mírné až nahořklé chuti. Je sice jedlý, ale chutí nikterak nevyniká a i vzhledem ke své vzácnosti nemá z praktického hlediska žádný význam.

Je to terestrický druh tvořící mykorhizu u nás s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a olší šedou (Alnus incana), v Rakousku a Švýcarsku roste v horách také pod olší zelenou (Duschekia alnobetula, Alnus viridis). Nalezneme jej vzácně od srpna do listopadu, obvykle ve skupinách, někdy i v trsech, od pahorkatin do hor (jen vzácně v nížinách), na podmáčených místech, především na mírně kyselých až kyselých stanovištích na těžších půdách. Zdá se, že je dobrým indikátorem „lepších“ olšin.

Počet známých současných lokalit tohoto druhu u nás se pohybuje kolem 25. Jednak pro nízký počet lokalit a jednak pro jeho výskyt na ohrožených stanovištích byl zařazen mezi ohrožené druhy (endangered) do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky (Holec et Beran, eds., 2006). Je rovněž uveden v Červené knize SR a ČR (Kotlaba, ed., 1995) mezi potenciálně ohroženými druhy. 

Podobným druhem je ještě vzácnější ryzec osténkatý (L. spinosulus), tvořící obvykle o něco menší plodnice s 1,5-6 cm širokým, na okraji podvinutým a chlupatým kloboukem, který má světle lilákově karmínově růžovou, za vlhka i tmavě karmínově růžovou barvu a je pokrytý vztyčenými šupinkami. Jeho třeň je 1,5-4 cm dlouhý, 5-10 mm široký a bývá obvykle stejně zbarvený jako klobouk nebo o něco světlejší. Mléko je zpočátku mírné, pak poněkud palčivé. Není vázaný pouze na olše, většinou jej nalezneme pod břízou, ale někdy i pod smrkem. Je nejedlý. Ryzec osténkatý byl pro svou vzácnost zařazen mezi ohrožené druhy do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky (Holec et Beran, eds., 2006) a mezi silně ohrožené druhy do připravované novelizace vyhlášky č. 395/92 Sb. a seznamu zvláště chráněných druhů.

Vladimír Antonín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu