Čtení na tyto dny

Bivak podle Platóna

(Jaromíru Tomečkovi)

Sedím v jeskyni
u skromného ohníčku
a navzdory možné pokutě
sleduji odrazy
na vápencové kůži skály

Platónova jeskyně
v lůně Moravského krasu

Ale odrazy nejsou stínem skutečnosti

Povolání: Romantik
Již bez místa
neboť romantismus
jest důvodem
k odebrání svéprávnosti
Tudíž: Bez nároků na honorář a penzi

Sedím v jeskyni
Neskutečné odrazy
skutečně krásné chvilky

(Jaroslav Kvasnica) 

 

Doporučujeme ke čtení

Nationalparks Austria – Asociace národních parků Rakouska aneb Jak to dělají jinde?

Christian Übl, č. 1/2023, s. 2-5, pro předplatitele

Vzácný biotop na okraji velkoměsta. 70. výročí založení brněnské zoo – I

Eduard Stuchlík, č. 1/2023, s. 10-12, pro předplatitele

Fér Kaffé Veronica jako zpracovna ovoce plus jeden speciální recept

Josef Zimola, Irena Stehlíková, č. 1/2023, s. 23-24

Jak na Nový rok…

Renata Placková, č. 1/2023, s. 26-27

Ferdinand Bučina: Hospodaření na javornických loukách

Václav Štěpánek, č. 1/2023, s. I-XVI, pro předplatitele

Světlo z Jupitera

David Veselý, č. 4/2022, s. 2-3, pro předplatitele

Kdo se bojí ohně

Jiří Sádlo, č. 4/2022, s. 11

Vzpomínání na Jana Steklíka a s Janem Steklíkem

Petr Veselý, č. 4/2022, s. 29-36, pro předplatitele

K teplotám interiérů

Jan Hollan, č. 4/2022, s. 38-39

Devonské moře na Hané


Ivo Machar, č. 5/2007, s. 26

„Hanácký Mont Blanc“ - vrch Kosíř (422 m n.m.), jehož zalesněný táhlý hřbet je krajinnou dominantou ploché hanácké roviny kolem Olomouce, chrání stejnojmenný přírodní park. S krajinou a přírodou Kosíře se může každý zájemce seznámit na trase naučné stezky, která začíná u zámeckého parku v Čechách pod Kosířem.

Na jihovýchodním úpatí Kosíře se nachází světově známá paleontologická lokalita tzv. čelechovického devonu. Devonské vápence z Čelechovic na Hané jsou řazeny k tzv. mělkovodnímu vápencovému vývoji devonu. Paleontologické nálezy zahrnují zástupce všech prvohorních živočišných kmenů. K nejdůležitějším zkamenělinám zde patří deskovití, hlízovití a větvičkovití tabulární koráli, rugosní koráli, bochníkovité i korovité trsy stromatopor, kolonie mechovek, drobné schránky ramenonožců a zbytky lilijic (ramena, stonky a vzácně i kalichy). Velmi hojné jsou drobné schránky korýšů - ostrakodů. Typickou zkamenělinou zdejší lokality je kornoutovitý korál, připomínající pantoflíček (Calceola sandalina), který byl proti vnikání kalu na mořském dně zabezpečen zvláštním víčkem. Významnou součástí společenstva mořského dna byli trilobiti.

Maximum devonských zkamenělin je dnes soustředěno do tzv. červených vrstev, což jsou jemnozrnné, bituminózní vápence s vložkami červenofialových slínovců. Příčinu neobvyklé kumulace devonské fauny v červených vrstvách lze zřejmě hledat ve velmi příznivých životních podmínkách, jaké existovaly v mělkém a teplém moři. Korálové útesy zde vytvářely druhově velmi bohatý mořský biotop, jaký nemá v moravském paleozoiku obdoby.

Z řady mnoha drobných i větších bývalých vápencových lomů a lůmků na úpatí Kosíře se u Čelechovic dodnes zachovaly jen dva velké lomy, vyhlášené jako Národní přírodní památky: Státní lom a Růžičkův lom. Sběr zkamenělin v lomech, které jsou chráněným územím, je samozřejmě zakázán. Přesto v současné době existuje mimořádná příležitost k poznání čelechovického devonu zblízka: výběr zkamenělin z paleontologických sbírek Muzea Prostějovska prezentuje výstava „Život devonského moře na Kosíři“ na katedře biologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v Purkrabské ulici. Výstavu připravila dr. V. Jašková ve spolupráci s pracovníky katedry biologie a je zájemcům o paleontologii volně přístupná v pracovní době pedagogické fakulty až do června 2007.

Ivo Machar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu