Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Devonské moře na Hané


Ivo Machar, č. 5/2007, s. 26

„Hanácký Mont Blanc“ - vrch Kosíř (422 m n.m.), jehož zalesněný táhlý hřbet je krajinnou dominantou ploché hanácké roviny kolem Olomouce, chrání stejnojmenný přírodní park. S krajinou a přírodou Kosíře se může každý zájemce seznámit na trase naučné stezky, která začíná u zámeckého parku v Čechách pod Kosířem.

Na jihovýchodním úpatí Kosíře se nachází světově známá paleontologická lokalita tzv. čelechovického devonu. Devonské vápence z Čelechovic na Hané jsou řazeny k tzv. mělkovodnímu vápencovému vývoji devonu. Paleontologické nálezy zahrnují zástupce všech prvohorních živočišných kmenů. K nejdůležitějším zkamenělinám zde patří deskovití, hlízovití a větvičkovití tabulární koráli, rugosní koráli, bochníkovité i korovité trsy stromatopor, kolonie mechovek, drobné schránky ramenonožců a zbytky lilijic (ramena, stonky a vzácně i kalichy). Velmi hojné jsou drobné schránky korýšů - ostrakodů. Typickou zkamenělinou zdejší lokality je kornoutovitý korál, připomínající pantoflíček (Calceola sandalina), který byl proti vnikání kalu na mořském dně zabezpečen zvláštním víčkem. Významnou součástí společenstva mořského dna byli trilobiti.

Maximum devonských zkamenělin je dnes soustředěno do tzv. červených vrstev, což jsou jemnozrnné, bituminózní vápence s vložkami červenofialových slínovců. Příčinu neobvyklé kumulace devonské fauny v červených vrstvách lze zřejmě hledat ve velmi příznivých životních podmínkách, jaké existovaly v mělkém a teplém moři. Korálové útesy zde vytvářely druhově velmi bohatý mořský biotop, jaký nemá v moravském paleozoiku obdoby.

Z řady mnoha drobných i větších bývalých vápencových lomů a lůmků na úpatí Kosíře se u Čelechovic dodnes zachovaly jen dva velké lomy, vyhlášené jako Národní přírodní památky: Státní lom a Růžičkův lom. Sběr zkamenělin v lomech, které jsou chráněným územím, je samozřejmě zakázán. Přesto v současné době existuje mimořádná příležitost k poznání čelechovického devonu zblízka: výběr zkamenělin z paleontologických sbírek Muzea Prostějovska prezentuje výstava „Život devonského moře na Kosíři“ na katedře biologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v Purkrabské ulici. Výstavu připravila dr. V. Jašková ve spolupráci s pracovníky katedry biologie a je zájemcům o paleontologii volně přístupná v pracovní době pedagogické fakulty až do června 2007.

Ivo Machar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu