VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Před lety jste byl náměstkem ministra životního prostředí. Za vašeho působení se hladina Nových Mlýnů spouštěla, aby se po obnažení břehů udělal prostor pro biokoridory. Nyní, když jste ministrem zemědělství, je váš přístup k problematice zdejší krajiny opačný. Zvedli jste hladinu a voda zaplavila zazeleněné území, kde již vyrostl les.

Sama otázka v sobě obsahuje částečnou odpověď. Po roce 1990 vznikla iniciativa s cílem nádrže vlastně zlikvidovat, vypustit a věřit v obnovu původního ekosystému „tvrdého luhu“. Diskuse byly rozsáhlé, neboť obnova luhu, dle řady specialistů, by se posunula do „luhu měkkého“. Zároveň naproti tomu stály již vložené náklady na vybudování nádrží s vodohospodářským víceúčelovým využitím: k zachycení povodní, regulaci odtoku včetně zajištění tzv. ekologických průtoků (a to i na území Rakouska), využití vody pro závlahy, akumulace i pro další využití na základě požadavků uživatelů. Po řadě studií, debat a srovnávání s přístupy v zahraničí (zejména v SRN) bylo přikročeno k návrhu zkvalitnit a výrazně urychlit zapojení těchto relativně mladých nádrží do krajinného ekosystému jižní Moravy a posílit jejich krajinotvornou funkci včetně vytvoření biotopů pro předpokládaný návrat původních nebo nového výskytu různých druhů organismů. Byla zpracována studie k vytvoření biokoridorů a ostrůvků, k jejichž realizaci mohlo dojít při popuštění úrovně hladiny, aby se větší práce prováděly na pevné půdě, a nejenom nákladně z hladiny.

V tomto období jsem na MŽP v roli náměstka působil a uvedený přístup tedy odsouhlasil, neboť byl výsledkem konsenzu vodohospodářských, krajinotvorných a ochranářských hledisek.

A jaká je podle vás současnost?

Jde o záležitost značně odlišnou: Vývoj klimatu naznačuje, že bude třeba počítat s delšími a hlubšími periodami sucha, akumulace vody na území ČR je historicky potřebná (veškerá voda odtéká do sousedních států). Začlenění Novomlýnských nádrží do krajinného ekosystému se velmi podstatně změnilo, řada biotopů byla revitalizována, díky vodním plochám a jejich pobřeží se objevila řada druhů (zejména ptactva), které zde dříve nebyly, a ukázalo se, že hladina nádrží tomuto rozvoji podstatně neškodí. Tlaky na snížení jsou vedeny zejména snahou zajistit, aby vznikly plochy méně porostlé vegetací a umožnily tak výskyt některých druhů ptáků, kteří pro své hnízdění potřebují méně zarostlou plochu (jde především o rybáka). Naskýtá se otázka, zda nelze zajistit méně obrůstající lokality jinak než postupným snižováním úrovně hladiny, po kterém na obnaženém pobřeží opět vegetace znemožní výskyt některých druhů, a bude požadováno opětné snižování hladin (?!). Je třeba také zdůraznit, že dvě největší nádrže mají úroveň hladiny propojenu a každý pokles o několik centimetrů znamená obrovské množství vody, jejíž retence nebude nahrazena. Vodohospodářské funkce (dodržení odtoků, transformace povodní, dostupnost vody uživatelům na základě udělených povolení a výroba elektrické energie) jsou velmi významné a jejich funkce vzrůstá s ohledem na dosud zpracované scénáře dopadů možného vývoje klimatu na hydrologický režim v ČR. Z tohoto důvodu není racionální přistoupit k požadovanému snížení hladiny na kótu vyžadovanou ochránci přírody, ale je možné dojednat kompromis, který je mezi vyžadovanými funkcemi vodohospodářů a ochrany biotopů. Tento kompromis podporuji z uvedených důvodů a je zřejmé, že není v rozporu s mým působením na MŽP před 12-13 lety.

Otázky kladla Pavla Hobstová

Poznámka redakce:
Časopis Veronica sleduje kauzu Nové Mlýny od jejího počátku. Naposledy jsme uveřejnili články od M. Vlašína: Nové Mlýny jako nekonečná telenovela (Veronica 6/2006, s. 31-32) a Jak se vyvíjí novomlýnský evergreen? (Veronica 6/2003, s. 27) a A. Buček: Osud dřevin ve střední novomlýnské nádrži (Veronica 3/2002, s. 10-13).