VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

V roce 1991 byly na základě požadavku zvýšení ekologické stability krajiny jižní Moravy vysazeny první lokální biokoridory na území ČR. Některé zdárně odrůstají, např. Radějov, Vracov, Ivanovice na Hané, jiné naopak bez další péče příliš neprosperují (Medlovice, Stříbrnice atd.).

K nejznámějším místním biokoridorům patří lokální biokoridor Vracov, který se nachází v okrese Hodonín na katastrálním území obce Vracov. Je situován kolmo na hlavní silnici Kyjov - Veselí nad Moravou, asi 2 km severozápadně od Vracova. Celková délka je 1 830 m, šířka 15 m. Byl založen v roce 1991 a osázen na orné půdě. Cílové společenstvo má mít charakter lesního prostředí. Jako základní druhy byly sázeny duby - Quercus robur a lípy - Tilia cordata, dále třešně - Prunus avium a babyky - Acer campestre, mimo ně pak dalších více než 25 druhů dřevin.

Biokoridor je sledován od roku 1993, zejména je hodnocen rozvoj dřevinného patra. Pro získávání dat zde byly vytyčeny 4 trvalé výzkumné plochy (TVP), každá o délce 50 m a šířce 15 m. V každé TVP je 8 řad dřevin o průměrné vzdálenosti 2 m, spon v řádcích je 1-1,6 m v závislosti na druhu dřeviny, tedy plocha obsahuje cca 300 dřevin.

Vzhledem k postupnému zapojování dřevinného patra biokoridoru dochází k postupnému snižování počtu dřevin na jednotlivých plochách. Průměrné hodnoty sledovaných růstových parametrů u všech stromů stoupají.

Při inventarizaci v roce 2002 bylo zjištěno 11 072 ks dřevin. Celkový počet taxonů klesl z 37 na 32. Z původních výsadeb již chybí 4 377 exemplářů, naopak více než 630 ks bylo hodnoceno jako přirozené zmlazení, ať již generativního, nebo vegetativního původu.Při posledním hodnocení růstu v roce 2007 bylo zjištěno, že se dále postupně snižuje počet dřevin v biokoridoru, ale je stále dostatečný pro zdárný vývoj lesního společenstva. Dosažené průměrné výšky a tloušťky u stromů lze hodnotit pozitivně. Hlavní dřeviny, duby a lípy, dosahují výšek kolem 15 m, také další druhy se jim blíží. Nejvyšší jsou jednotlivé topoly, které přesahují hranici 20 m.

Problémem biokoridorů je velmi často původnost rostlinného materiálu. Před 10 lety bylo na sledované lokalitě 35 % dřevin introdukovaných, v současné době toto zastoupení pokleslo na 25 % a můžeme předpokládat, že se procentuální zastoupení bude dále snižovat. V současné době již zástupci většiny druhů plodí a běžně se setkáme s přirozeným zmlazením třešně - P. avium, bezu černého - Sambucus nigra, topolu osiky - Populus tremula, kaliny tušalaje - Viburnum lantana, trnky - Prunus spinosa, svídy - Cornus sanguinea i nežádoucí růže mnohokvěté - Rosa multiflora aj. Vzhledem k silné zahuštěnosti dřevin, zejména keřového patra a výplňových druhů, je půda silně zastíněna. Malé klíční rostliny, pozorované v počátku léta, v průběhu vegetační sezony odumírají. Nedostatek světla je i limitujícím faktorem pro nástup bylinného patra.

Vzhledem k zapojené větší části keřového patra a odrostlému stromovému patru je možné hodnotit tento biokoridor jako zajištěný, plnící již předpokládané funkce. Z celkového pohledu lze označit biokoridor Vracov jako jedno z nejlepších nově založených liniových společenstev v České republice.

Ing. Luboš Úradníček, CSc. - Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně