Vstup pro předplatitele: |
Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá
Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda
Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár
(Josef Hrubý)
Drnovická bažina Žumpy je regionální veřejnosti známa osvětovými akcemi občanského sdružení Drnka, především pak jarními ekologickými poutěmi. Méně se však ví o její přírodní hodnotě. Přitom se tato lokalita může z ekologického hlediska řadit mezi nejcennější mokřady na Vyškovsku.
Život v periodických tůních mokřadu sledují ochránci z Drnky od roku 2000, kdy byla sdružením provedena jejich revitalizace - vyčištění tůní a jejich prohloubení do původní podoby (Veronica 5/2001, str. 14-15). „Význam Žump spočívá zvláště v tom, že slouží jako místo rozmnožování mnoha druhů zákonem chráněných obojživelníků,“ uvádí brněnský ekolog Mojmír Vlašín, který lokalitu opakovaně navštívil. Během sedmi let jich členové Drnky napočítali osm - rosničku zelenou, tři druhy skokanů, po dvou druzích ropuch a čolků. Raritním byl zvláště loňský nález samice skokana ostronosého.
Velké překvapení pak připravil ochráncům letošní rok. V červnu zde objevili devátý (!) druh obojživelníka - čolka velkého (Triturus cristatus). Jedná se o čolka, který je v ČR nesrovnatelně ohroženější než ostatní ocasatí obojživelníci. Tento druh je mapován a chráněn Evropskou unií v rámci programu Natura 2000. Drnovické Žumpy tak povýšily na evropsky významnou lokalitu.
Je tedy škoda, že tento biotop dosud nepožívá vyšší zákonné ochrany. Je řazen pouze k tzv. významným krajinným prvkům. V rámci naší legislativy by však pro svůj význam jistě zasloužil požívat statutu alespoň přírodní památky. Drnka by se o to chtěla v blízké budoucnosti pokusit.
Dosud nesplněným cílem drnovických ochránců je vytvořit v mokřadu vhodné podmínky pro návrat kuňky. Tato žába je dnes také celoevropsky monitorována a chráněna a byla v Žumpách hojná ještě v 80. letech 20. století, než odtud definitivně zmizela. Vzrůstající význam lokality lapidárně shrnuje již citovaný Mojmír Vlašín, autor knihy Ochrana obojživelníků: „Žumpy mají sice nepěkný název, ale od chvíle, kdy místní ochránci jejich tůně vyčistili, zvyšuje se jejich biologická rozmanitost. Celá lokalita se vyvíjí do krásy. Tak mě napadá, zda už není na čase ji přejmenovat.“
Pavel Klvač