Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5, pro předplatitele

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12, pro předplatitele

Populace versus druhy

Mojmír Vlašín, č. 4/2024, s. 29, pro předplatitele

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37, pro předplatitele

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Zachránci, či nevědomí ničitelé?


Karel Hudec, č. 6/2007, s. 28

V brněnské Rovnosti byl 1. 10. 2007 pod tímto titulem otištěn příspěvek Kamila Peslara z Kladerub nad Oslavou. Příspěvek by si zasloužil přetisknout zde celý a doslova. Jeho souhrn je asi ten: Ochránci přírody ochranou škůdců - špačků, sojek a kun - způsobili jejich přemnožení. „Narušili tak ochranu užitečného ptactva a dopouští se trestného činu.“ V článku jsou i další invektivy vůči ochráncům přírody, nalezneme zde i tvrzení, že „ten, kdo zahubil mořského orla, jistě tento čin neudělal z touhy zabít. Udělal to jistě proto, že má svůj kraj rád takový, jaký je. Nechtěl, aby orel napadal husy při vyvádění housat nebo při pelichání, kdy husa nelétá“. „Nepotřebujeme naši přírodu obohacovat o nové druhy, jako je kormorán nebo mořský orel.“ Nehledě na mnohé nelogičnosti emocionálního textu, podobný postoj asi vyjadřuje mínění části veřejnosti. Redakce doplnila článek podtitulem „Ochránci přírody se starají o přírodu naší planety. Jak tomu doopravdy je? Dnešní úvaha pana Peslara je velmi zajímavá“.

V každém případě článek znovu upozorňuje na jeden z problémů druhové ochrany přírody diskutovaný již od doby vzniku snah o ochranu přírody - zda chránit všechny druhy stejně, nebo zda chránit jen druhy „užitečné“, a „škůdce“ likvidovat. Nejde přitom jen o diskusi o kategoriích dnes již oficiálně nepoužívaných, ale spíše o stále se vynořující diskusi o zásadách: zda a do jaké míry povolit rybářům likvidaci kormoránů nebo interně - jak řešit otázku existence chráněného predátora, který likviduje kriticky ohrožený druh či pokusy o reintrodukci. Možná by to stálo za novou diskusi.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu