Čtení na tyto dny

Jalová pastvina

Skřapák na krku koňské kostry
Vlk puklý z ovčích strun
O drny drnká ostříž
Sluncem se práší z kalafun

Plameny uhašená žízeň
Popelem šumí listí klád
Mýtinu sžírá sebetrýzeň
Prameny snědl hlad

Den dokončený hrudou
Šeptem oznělý sten
Hřmot nesmířený s hudbou
nevyslyšený gen

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Zachránci, či nevědomí ničitelé?


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 6/2007, s. 28

V brněnské Rovnosti byl 1. 10. 2007 pod tímto titulem otištěn příspěvek Kamila Peslara z Kladerub nad Oslavou. Příspěvek by si zasloužil přetisknout zde celý a doslova. Jeho souhrn je asi ten: Ochránci přírody ochranou škůdců - špačků, sojek a kun - způsobili jejich přemnožení. „Narušili tak ochranu užitečného ptactva a dopouští se trestného činu.“ V článku jsou i další invektivy vůči ochráncům přírody, nalezneme zde i tvrzení, že „ten, kdo zahubil mořského orla, jistě tento čin neudělal z touhy zabít. Udělal to jistě proto, že má svůj kraj rád takový, jaký je. Nechtěl, aby orel napadal husy při vyvádění housat nebo při pelichání, kdy husa nelétá“. „Nepotřebujeme naši přírodu obohacovat o nové druhy, jako je kormorán nebo mořský orel.“ Nehledě na mnohé nelogičnosti emocionálního textu, podobný postoj asi vyjadřuje mínění části veřejnosti. Redakce doplnila článek podtitulem „Ochránci přírody se starají o přírodu naší planety. Jak tomu doopravdy je? Dnešní úvaha pana Peslara je velmi zajímavá“.

V každém případě článek znovu upozorňuje na jeden z problémů druhové ochrany přírody diskutovaný již od doby vzniku snah o ochranu přírody - zda chránit všechny druhy stejně, nebo zda chránit jen druhy „užitečné“, a „škůdce“ likvidovat. Nejde přitom jen o diskusi o kategoriích dnes již oficiálně nepoužívaných, ale spíše o stále se vynořující diskusi o zásadách: zda a do jaké míry povolit rybářům likvidaci kormoránů nebo interně - jak řešit otázku existence chráněného predátora, který likviduje kriticky ohrožený druh či pokusy o reintrodukci. Možná by to stálo za novou diskusi.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu