Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Pastva divokých koní v národním parku Podyjí


Tomáš Rothröckl, č. 1/2017, s. 3-5

Na jiném místě (od s. 2) tohoto čísla máte možnost se mnohé dozvědět o projektech společnosti Česká krajina. Tato společnost spolu s institutem Beleco a Biologickým centrem AV ČR připravuje projekt pastvy Exmoorského koně v národním parku Podyjí a jeho ochranném pásmu. Konkrétními pastevními areály mají být Mašovická střelnice a Havranické vřesoviště, každý o rozloze přibližně 30 ha. Projekt je součástí větší akce, která je pod názvem „Military LIFE for Nature“ podporována z evropského programu LIFE a která slouží ke zlepšení podmínek pro evropsky významné druhy a typy přírodních stanovišť.

Znalci Podyjí vědí, že obě lokality jsou velkých rozloh a že je na nich nezbytné v zájmu záchrany unikátních společenstev zajistit speciální ochranářský management. Vyzkoušeno bylo již leccos. Jedním z reálných a perspektivních opatření k péči o tato území bude i přirozená pastva koní. Věříme, že zde bude fungovat déle, než je projektem deklarovaná jeho pětiletá udržitelnost.

V rámci projektu bylo jako nejvhodnější vybráno nenáročné plemeno Exmoorský kůň. Toto primitivní odolné plemeno by mělo v daných podmínkách obstát. Ostatně již dvouleté zkušenosti z Milovic, kde probíhá pilotní projekt na ploše bývalého vojenského výcvikového prostoru, tomu nasvědčují. Malá stáda poníků budou přivezena z Anglie již na jaře 2017 a obsadí zprvu aklimatizační ohrady, které budou vybaveny jednoduchým přístřeškem a napajedlem. Pro pastvinu na Havranickém vřesovišti počítáme se 4 klisnami a jedním hřebcem, na Mašovické střelnici bude 5 klisen a hřebec. V průběhu let se počty koní zvýší o přirozený přírůst hříbat. Koně budou pochopitelně pod stálým chovatelským dohledem. Zajištěna bude pouze základní veterinární péče. Kromě mimořádných událostí se nepočítá s veterinárními zákroky či preventivními veterinárními zásahy, které jsou obvyklé v běžných chovech. Po nezbytné čtyřtýdenní karanténě budou koně postupně vypuštěni do jednotlivých vnitřních pastevních sektorů uvnitř areálu, spásat území tak budou po etapách. To mimo jiné umožní i monitoring efektivity a intenzity zásahu. Pastva bude extenzivní, předpokládají se 2-3 koníci na hektar. Jejich jedinou potravou bude v místě rostoucí vegetace, zejména vysokostébelnaté trávy (např. třtina křovištní), v zimě i dřeviny (např. růže šípková, trnky). Ve volnosti budou trávit celý rok, zima jim nečiní problém.

V roce 2016 proběhla úspěšně potřebná jednání v zájmu získání souhlasů vlastníků pozemků. Většina ploch v obou areálech náleží státu a příslušná s nimi hospodařit je Správa NP Podyjí. Tato organizace spolu s nositeli projektu v současné době projednává záměry s dalšími dotčenými subjekty, zejména honebními společenstvy a mysliveckými sdruženími. Zajišťuje formou besed s občany nezbytné informace pro místní a spolupracuje s realizátory při zajišťování technické infrastruktury obou pastevních areálů.

Oba areály budou ohrazeny požadavkům bezpečnosti odpovídající ohradou na bázi elektrického ohradníku upevněného na masivních štípaných akátových kůlech. V ohradě budou průlezy pro zvěř, průchody pro obsluhu, popřípadě roštové vjezdy pro techniku. Právo myslivosti není dotčeno, uvnitř areálů však nebude možno zvěř přikrmovat či jakkoliv vnadit. Do budoucna se počítá s možností pozorování koní, návštěvníci budou mít přístup na určitá místa v jasně stanoveném režimu. Bude však nekompromisně vyžadován přísný zákaz krmení zvířat. V zájmu projektu budou provedeny i drobné přeložky značených turistických tras pro pěší a pro jezdce na koních.

Věříme, že vyslanci Jejího královského Veličenstva účinným způsobem pomohou péči o ohrožené lokality národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma.

Tomáš Rothröckl

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu