Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Zajímá někoho ochrana přírody?


Mojmír Vlašín, č. 1/2017, s. 47
Bulharské pohoří Rila.
Bulharské pohoří Rila. Foto Anthony Ganev, English Wikipedia (publikováno dle licenčních podmínek)

Bývá zvykem si sem tam kopnout do EU, jak nás omezuje a co nám zase „oni“ vymysleli. V životním prostředí a ochraně přírody jsou ale evropské instituce k nezaplacení, protože státy střední a východní Evropy (kam bohužel stále ještě spadáme) jsou nastaveny na sebedestrukci. V poslední době většinu lidí spíše zajímá, jestli zdraží pivo, anebo jestli bude dost sněhu na lyžování. Přitom například krásná příroda v Bulharsku, kam jsme za totality jezdili do hor, je v ohrožení. A nejen tam.

Bulharské ministerstvo zemědělství a výživy deklarovalo už v roce 2012, že nejméně 10 % státních lesů bude chráněno jako původní přirozené lesy v soustavě Natura 2000. Tento úspěch byl výsledkem dlouhodobých výzkumů bulharských ekologických organizací, které zmapovaly i původní lesy. Organizace WWF (Světový fond na ochranu přírody) a BirdLife (Mezinárodní rada pro ochranu ptáků) pak navrhly k ochraně celou soustavu původních lesů v Bulharsku. O několik let později (v roce 2015) změnami vyhlášky bylo rozhodnuto zastavit všechny holoseče v lesích deklarovaných jako původní, s výjimkou případů, kdy jsou z více než 50 % poškozené. Přesto na mnoha místech pokračovala těžba dřeva legálně i nelegálně dál.

Evropská komise proto dne 22. července 2016 oznámila, že dává Bulharsko k Soudnímu dvoru EU pro jeho neschopnost zajistit ochranu unikátních biotopů a důležitých druhů v pohoří Rila.

Další nádherný kus evropské divočiny by mohl zmizet, pokud by se nezastavily komerční těžby dřeva. Moc nechybělo a to, co se nepodařilo zničit komunistickému režimu pod vlajkou budování socialismu, málem padlo za oběť budování divokého kapitalismu!

Nakonec bulharská státní lesní agentura ve spolupráci se státními lesy vypracovala konečný návrh, který byl podepsán bulharským ministrem zemědělství a potravin 2. 11. 2016. Jedná se o největší krok v ochraně přírody v Bulharsku po vyhlášení tří bulharských národních parků. Celková plocha chráněných lesů je nyní více než 1 091 km2. Jsou po celé zemi, od moře do vysokých horských poloh a zahrnují všechny typy lesních stanovišť soustavy Natura 2000. (Zdroj: European Wilderness Society)

Také Česko čelí zatím předběžnému řízení ze strany EK ohledně neschopnosti zajistit ochranu některým evropsky významným lokalitám jako jsou Soutok-Podluží nebo Chřiby. Tato území byla identifikována jako takzvané evropsky významné lokality. Na zajištění jejich ochrany měla Česká republika 6 let. Lhůta začala běžet 15. 1. 2008 a marně uplynula 15. 1. 2014. To znamená, že už to jsou tři roky, co měla být ochrana vyhlášena. V případě Soutoku-Podluží (území kolem soutoku řek Moravy a Dyje) se vyhlášení zastavilo na nespecifikovaném odporu starostů některých obcí. Nyní se proces horko těžko opět rozbíhá. V případě Chřibů je to ještě bizarnější. Tam starostové neprotestovali, má se zde vyhlásit území o rozloze 192 km2, a nic se neděje.

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu