Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Historie mapování orchidejí v ČR


Jindřich Šmiták, č. 1/2010, str. 2-3

Mapování našich orchidejí se rozvíjelo od přelomu 70. a 80. let 20. století a je významně spojeno se třemi osobnostmi z řad botaniků- amatérů. Ing. František Procházka vystudoval lesní inženýrství, pracoval jako botanik okresního muzea v Pardubicích a v 80. letech byl odborným pracovníkem správy Krkonošského národního parku. Založil Skupinu pro ochranu a výzkum československých vstavačovitých při Orchidea klubu ČZS Brno, který původně sdružoval jen zájemce o tropické orchideje. Procházka byl prvním botanikem, který již od poloviny 20. století systematicky zaznamenával nálezy našich vstavačovitých, pečlivě vedl kartotéku druhů a lokalit tehdejší ČSSR, sledoval jejich vývoj i úbytek a upozorňoval na nebezpečí změn v krajině, které znamenaly zánik mnoha botanicky cenných lokalit. Celoživotní zkušenosti a znalosti našich domácích orchidejí shrnul v několika publikacích.

Dr. Oldřich Potůček vystudoval botaniku a skoro celý život prožil na Slovensku, kde pracoval v zemědělském nákupním podniku. Průzkum orchidejí byl jeho celoživotním koníčkem a zařadil se mezi přední evropské odborníky. Od počátku 60. let sestavil několik klíčů k určování vstavačovitých Československa, publikoval také v našich a německých přírodovědeckých a ochranářských časopisech.

Potůčkovou zájmovou oblastí bylo především západní Slovensko (Strážovské vrchy, Orava, Malá Fatra), Moravskoslezské Beskydy a Bílé Karpaty, cesty většinou podnikal s přítelem Františkem Kryškou, jenž byl zaměstnán jako technický pracovník tehdejší Nové huti KG v Ostravě. V 70. a 80. letech Kryška patřil mezi aktivisty bojující za záchranu beskydských a bělokarpatských orchidejových luk a s jeho přispěním byla mnohá území vyhlášena přírodní rezervací.

V roce 1969 se díky Potůčkovi dala dohromady první organizovaná skupina zájemců o poznávání našich orchidejí, jejíž hlavní náplní bylo ověřování a vyhledávání jejich lokalit. V té době nastávalo období největšího rozmachu velkoplošných krajinných úprav, hnojení, chemizace zemědělství a melioračních zásahů, a bylo nutno mapovat a shromažďovat údaje, aby se ochránilo to, co ještě zbylo. Řada cest vedla do Bílých Karpat a Strážovských vrchů, včetně exkurze s orchidejáři tehdejší NDR, vedenými významným znalcem orchidejí a ochráncem přírody N. Wiśniewskim. Po několika letech zaneprázdněním dr. Potůčka činnost této skupiny skončila.

Z iniciativy Procházky na její činnost v roce 1978 navázala skupina, která se zaregistrovala v Orchidea klubu Brno jako samostatný odbor pro výzkum a ochranu československých vstavačovitých a sdružovala tehdy asi 30 lidí. V průběhu dalších let, kdy zájemců o naše domácí orchideje přibývalo, odbor organizoval každoroční průzkumné exkurze do vytipovaných oblastí Čech, Moravy i Slovenska. Byla tak objevena řada nových lokalit, potvrzen či vyvrácen výskyt dříve nalezených druhů. Získané údaje byly pravidelně publikovány a často slouží jako podklady pro vyhlášení chráněných území, územní řízení apod. V různých oblastech republiky se zformovalo několik stálých menších skupin, které v průzkumu stále pokračují, a to nejen v oblastech, jako jsou Bílé Karpaty, Ždánický les, České středohoří nebo Českolipsko, ale po celé republice.

Do roku 2009 se uskutečnilo celkem 24 domácích exkurzí, poslední v roce 2009 směřovala do oblasti Králického Sněžníku. S uvolněním hranic po roce 1990 se ukázala nutnost rozšířit obzor znalostí, začali jsme podnikat výjezdy za orchidejemi okolních zemí i dále do Středomoří, severní Afriky (Maroko) a Malé Asie (Turecko) i severnější části Evropy (Estonsko, Litva).

V současné době má odbor pro výzkum a ochranu československých vstavačovitých 158 členů. Z intenzivní spolupráce se zahraničními organizacemi z Bavorska, Bádenska-Württemberska, Saska, Rakouska, Nizozemska, Polska, Maďarska a Slovenska, která se rozvíjela hlavně od 70. do poloviny 90. let 20. století, zůstaly spíše osobní kontakty, se slovenskými přáteli spolupráce stále pokračuje. Odbor se podílí na výstavách pořádaných Orchidea klubem Brno, konferencích, organizuje přednášky, výstavy fotografi í a dvakrát do roka setkání. Členové z Brna a okolí se scházejí každý týden. V roce 2009 vydal již 39. číslo klubového zpravodaje Roezliana vysoké odborné úrovně. Více na http://orchideaklub.mendelu.cz.


Ing. Jindřich Šmiták (1943) - lesní inženýr v důchodu, soudní znalec v oboru dendrologie, předseda Orchidea klubu Brno a vedoucí odboru pro výzkum a ochranu československých vstavačovitých, smitak(zavináč)seznam.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu