Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Soubor Verdis v Divadle Husa na provázku, 4. února 2017 – tři ohlédnutí


Jiří Hála, č. 1/2017, s. 48

Na hru Tři zlaté klasy Dědyše Vševědyše v podání brněnského divadelního souboru Verdis jsme se s mojí paní dostavili díky pozvání účinkující kamarádky. Dopředu jsem tušil nějakou ekologickou či jemně politickou agitaci pořádajícího spolku Veronica, ale netušil jsem, že se budeme tak dobře bavit. Autor a režisér Mojmír Vlašín totiž ponechal závažným ekologickým problémům (týkajícím se špatného zacházení se zemědělskou půdou) lehkost a nadhled. Hra dostala humorný spád zejména příchodem večerníčkových pohádkových bytostí a to, že se účinkující sami dobře bavili, se přeneslo i na diváky.

Další, čeho jsem si všiml po představení, jak při aukci, tak na následujícím rautu, byla všeobecně velmi pozitivní nálada a laskavá atmosféra. Zejména, když se v předsálí Divadla Husa na provázku všichni sešli a povídali si. Na rozdíl od televizního večera doma (kdy se na diváka hrnou hrůzy, agrese a negativa) byl tento večer pohlazením na duši a navíc se divák ještě něco dozvěděl.

Ing. arch. Jiří Hála


Divadelní ekohry Mojmíra Vlašína obvykle s nadsázkou a humorem poukazují na problémy, které rozhodně nejsou pro legraci. Máme-li někde zásadní problém, tak je to ve vztahu k půdě. Jako půdní biolog, který ve hře našel i narážku na své oblíbené půdní breberky - konkrétně na roztoče pancířníky - mohu hru jen vřele doporučit. Pobavíte se a bude přitom o čem přemýšlet!

doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D.


Velký umělecký počin, jako bylo představení Tři zlaté klasy Dědyše Vševědyše, se pozná nejen podle nadšených diváků, ale i podle toho, zda má své následovníky. A proto bych rád informoval o své návštěvě divadelního představení Ovčáček Čtveráček. Velká část představení se odehrávala u stolu, herci četli své role z papíru a většina textu byla opsána ze skutečných rozhovorů a komentářů. Nu i Městské divadlo Zlín pochopilo, jak vypadá progresivní moderní evropské divadlo.

Ing. David Veselý

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu