VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Právě to si často přejeme na přelomu roku s vědomím, že zdravotní stav svůj i svých blízkých můžeme ovlivnit jen částečně. Třeba zdravějším životním stylem. Na naše zdraví ale také působí stav životního prostředí. Pravidla, která mají garantovat zlepšování jeho kvality, určuje i vymáhá veřejná správa. Svým chováním je ovšem ovlivňuje každý člověk a rozumný stát by mu k ekologičtější volbě měl vytvářet podmínky. Pokusím se shrnout nejpodstatnější události vypovídající o tom, jak se svou odpovědností stát v uplynulém roce naložil a co nás v tomto ohledu čeká v novém roce.

I přes problematickou politickou situaci se podařilo dosáhnout řady úspěchů. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie dostal výrazný impuls v podobě zákona o jejich podpoře. Ten kombinuje osvědčený systém pevných výkupních cen, ve kterém je provozovatel distribuční soustavy povinen vykoupit veškerou vyrobenou zelenou elektřinu, s tržním systémem zelených bonusů. Měl by přispět nejen k přílivu miliardových investic do výroby čisté energie, ale také k lepšímu využívání zemědělské půdy a zvýšení zaměstnanosti na venkově. Evropská komise také schválila národní alokační plán pro obchodování s emisemi CO₂, který je blízký původní představě MŽP - průmyslové lobby se nepodařilo prosadit neúměrné zvýšení emisí tohoto plynu, nebezpečného pro klimatický systém Země.

Ukazuje se, že doprava začala patřit mezi nejvážnější ekologické problémy. V květnu proto vláda schválila program na podporu alternativních paliv v dopravě, který připravilo ministerstvo životního prostředí. Stabilizuje minimální sazbu spotřební daně u zemního plynu až do roku 2020. Výhody zemního plynu oproti naftě a benzinu jsou nesporné - plynové motory mají například o 15-30 % nižší emise oxidu uhličitého, o 50-60 % nižší emise oxidů dusíku NO_x, o 75-90 % nižší emise oxidu uhelnatého. Program by měl nastartovat rozvoj ekologičtější dopravy.

Vláda vloni jednomyslně rozhodla o vzniku už pětadvacáté chráněné krajinné oblasti - Českého lesa. Na tomto úspěchu se velkou měrou podílel i Plzeňský kraj a obce, které vytvoření nového chráněného území jednoznačně podporovaly. Přinese jim zvýšení turistického ruchu i zaměstnanosti. Zkušenosti totiž jasně ukazují, že lze efektivně skloubit ochranu unikátní přírody s potřebným rozvojem území.

Do podobného soudku patří i vyhlášení Českého ráje geoparkem UNESCO. I tady výrazně pomohly aktivity občanských sdružení a obcí, které nominaci prosazovanou resortem životního prostředí od samého počátku výrazně podporovaly.

Za úspěch považuji, že se podařilo se dosáhnout dohody s ministerstvem dopravy, které upustilo od projektu výstavby dvou jezů na Labi. Ministerstvo dopravy předložilo projekt na výstavbu jednoho jezu. V současné době probíhá posouzení vlivů tohoto záměru na životní prostředí a soustavu Natura 2000.

Jasné obrysy získává i soustava Natura 2000. V únoru čeští zástupci předali Evropské komisi národní seznam 864 evropsky významných lokalit a 38 ptačích oblastí. Česká republika rovněž vstoupila do mezinárodní velrybářské rady a letos měla tak poprvé příležitost přímo se zasadit o přežití velryb.

Klíčového průlomu se dočkali zájemci o konkrétní informace o škodlivých látkách. Z integrovaného registru znečištění, který vytvořilo MŽP, se letos poprvé může každý občan dozvědět, kolik znečištění vytvoří například továrna v jeho sousedství. MŽP také připravilo a zveřejnilo kompletní databázi znečištěných lokalit a tzv. brownfields.

Ve většině případů se podařilo uhájit právo občanů na účast v rozhodovacích procesech, které se týkají životního prostředí. K neúspěchům ovšem patří skutečnost, že se Sněmovnu nepodařilo přesvědčit, aby neomezovala účast veřejnosti v zákoně o geneticky modifikovaných organismech.

Přestože očekávám, že ve volebním roce se budou politici snažit řešení velkých ekologických témat spíše odsouvat, přinejmenším o dvou klíčových - ekologické daňové reformě (EDR) a těžebních limitech - se jistě jednat bude.

MŽP připravilo kvalitní návrh výnosově neutrální EDR, která přesunuje zdanění z lidské práce na výrobky a služby, jejichž výroba či spotřeba má negativní dopad na životní prostředí. EDR přinese hned trojí zisk - lepší životní prostředí, konkurenceschopnější ekonomiku a více pracovních příležitostí. O její definitivní podobě se nyní vyjednává s ministerstvem financí. Toto jednání je pro úspěch reformy klíčové. Už dvakrát totiž v uplynulých dvou letech MF náš návrh odmítlo.

Silnou podporu při prosazování EDR nám přinesla v pořadí již druhá hodnotící zpráva o politice, stavu a vývoji životního prostředí v České republice. V říjnu ji zveřejnila OECD. Jejím hlavním poselstvím je, že ekologická témata nelze vnímat izolovaně. Z porovnání energetické a materiálové náročnosti ekonomiky vyplývá, že Česká republika patří k nejhorším v EU i OECD - energetická náročnost hospodářství je o 80 % větší, než je průměr bývalé patnáctky členských států EU. Problémem je i vysoká produkce skleníkového plynu oxidu uhličitého na obyvatele a jednotku HDP. Jako řešení tohoto neutěšeného stavu OECD přímo doporučuje právě ekologickou daňovou reformu.

Druhým zásadním tématem jsou územní limity těžby hnědého uhlí. Jsem přesvědčen, že severní Čechy by se konečně měly rozvíjet jinou cestou, než je bourání vesnic a ničení posledních zbytků zachovalé krajiny. Někteří politici - především z ČSSD - si ale myslí něco jiného. Náš spor trvá už několik let, v posledních několika měsících jej ovšem vyhrotily úvahy o zrušení vládního usnesení, které garantuje podmínky pro rozvoj severočeských obcí. MŽP požaduje, aby MPO splnilo vládní zadání a zásoby uhlí pod obcemi odepsalo. O totéž se náš resort snažil už před sedmi lety a příslušný okresní úřad ještě mnohem dříve. V uplynulém roce jsme vypracovali návrh s potřebnými argumenty, abychom se znovu pokusili přimět MPO k činnosti.

Přinejmenším do voleb tedy o práci rozhodně nouzi mít nebudeme. Abychom měli větší šanci, že budeme zdraví, přeji nám všem, aby nadcházející rok byl v řešení ekologických problémů přinejmenším stejně úspěšný jako ten loňský.

Libor Ambrozek