Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Bobr evropský ve Strážnickém luhu ve velkomoravské době


Zdeněk Prudič, č. 1/2006, s. 25

Před 30 lety jsem rekonstruoval Strážnický luh v době Velké Moravy podle zákresu lignifikovaných stromů v práci "Strážnický luh ve druhé polovině 1. tisíciletí n.l." (Lesnictví 1978, s. 1019-1038). Zmíněné stromy se objevily při mimořádně nízkém stavu vodní hladiny Moravy v roce 1976. Většina zachycených stromů naznačovala, že stromy byly vyvráceny v důsledku hniloby kmene nad úrovní pařezu. Pouze jeden strom, jasan s výčetním průměrem 50 cm, neodpovídal řečenému. Jeho oddenek byl kuželovitě ukončen, jak ukazuje připojená fotografie. Popsaný jev jsem tehdy nedokázal vysvětlit. To se mi podařilo až letos.

V posledních letech osídlili Strážnický luh bobři. Jejich činnost se projevuje především podél ramene Moravy - Vešek. Bobři likvidují svými zuby nejen vrbu, ale i jiné listnáče. V opuštěné štěpnici jim padly za oběť i jabloně. Vyhlédnutý strom začnou ohryzávat, kroužkovat zespodu, takže na konci jejich činnosti má padlý strom oddenek kuželovitě zakončen. A tím je záhada vysvětlena. Jasan likvidovaný bobrem byl aluviálními nánosy lignifikován a po tisíci letech uvolněn říční erozí.

Získaný snímek je nesporným důkazem, že ve Strážnickém luhu se v době velkomoravské bobři vyskytovali. Jejich vyhubení a nová invaze je již jiná historie.

Zdeněk Prudič

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu