Čtení na tyto dny

Rozhodl jsem se

— dnes 25. listopadu 1979 —
neříkat už nadále stromům stromy,
nýbrž nazývat je jmény:
pravými, smyšlenými, přezdívkou,
nikdy ne nadávkou:

Nazdar, jeřábe před oknem,
dočkáš se letos zase kvíčal?
Čao, kočičí jabloni na dvorku!
Sníš, hruško, o budoucích rydlech?
Smrky se jmenují
Nicolas, Henri, René.
Keř pámelník volá
po komolení,
i slovo se dá rozšlapat.
Jilmy, vydržte.

(Ludvík Kundera) 

 

Bobr evropský ve Strážnickém luhu ve velkomoravské době


Zdeněk Prudič, č. 1/2006, s. 25

Před 30 lety jsem rekonstruoval Strážnický luh v době Velké Moravy podle zákresu lignifikovaných stromů v práci "Strážnický luh ve druhé polovině 1. tisíciletí n.l." (Lesnictví 1978, s. 1019-1038). Zmíněné stromy se objevily při mimořádně nízkém stavu vodní hladiny Moravy v roce 1976. Většina zachycených stromů naznačovala, že stromy byly vyvráceny v důsledku hniloby kmene nad úrovní pařezu. Pouze jeden strom, jasan s výčetním průměrem 50 cm, neodpovídal řečenému. Jeho oddenek byl kuželovitě ukončen, jak ukazuje připojená fotografie. Popsaný jev jsem tehdy nedokázal vysvětlit. To se mi podařilo až letos.

V posledních letech osídlili Strážnický luh bobři. Jejich činnost se projevuje především podél ramene Moravy - Vešek. Bobři likvidují svými zuby nejen vrbu, ale i jiné listnáče. V opuštěné štěpnici jim padly za oběť i jabloně. Vyhlédnutý strom začnou ohryzávat, kroužkovat zespodu, takže na konci jejich činnosti má padlý strom oddenek kuželovitě zakončen. A tím je záhada vysvětlena. Jasan likvidovaný bobrem byl aluviálními nánosy lignifikován a po tisíci letech uvolněn říční erozí.

Získaný snímek je nesporným důkazem, že ve Strážnickém luhu se v době velkomoravské bobři vyskytovali. Jejich vyhubení a nová invaze je již jiná historie.

Zdeněk Prudič

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu