Vstup pro předplatitele: |
Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá
Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda
Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár
(Josef Hrubý)
Před 30 lety jsem rekonstruoval Strážnický luh v době Velké Moravy podle zákresu lignifikovaných stromů v práci "Strážnický luh ve druhé polovině 1. tisíciletí n.l." (Lesnictví 1978, s. 1019-1038). Zmíněné stromy se objevily při mimořádně nízkém stavu vodní hladiny Moravy v roce 1976. Většina zachycených stromů naznačovala, že stromy byly vyvráceny v důsledku hniloby kmene nad úrovní pařezu. Pouze jeden strom, jasan s výčetním průměrem 50 cm, neodpovídal řečenému. Jeho oddenek byl kuželovitě ukončen, jak ukazuje připojená fotografie. Popsaný jev jsem tehdy nedokázal vysvětlit. To se mi podařilo až letos.
V posledních letech osídlili Strážnický luh bobři. Jejich činnost se projevuje především podél ramene Moravy - Vešek. Bobři likvidují svými zuby nejen vrbu, ale i jiné listnáče. V opuštěné štěpnici jim padly za oběť i jabloně. Vyhlédnutý strom začnou ohryzávat, kroužkovat zespodu, takže na konci jejich činnosti má padlý strom oddenek kuželovitě zakončen. A tím je záhada vysvětlena. Jasan likvidovaný bobrem byl aluviálními nánosy lignifikován a po tisíci letech uvolněn říční erozí.
Získaný snímek je nesporným důkazem, že ve Strážnickém luhu se v době velkomoravské bobři vyskytovali. Jejich vyhubení a nová invaze je již jiná historie.
Zdeněk Prudič