|
Vstup pro předplatitele: |
Skřapák na krku koňské kostry
Vlk puklý z ovčích strun
O drny drnká ostříž
Sluncem se práší z kalafun
Plameny uhašená žízeň
Popelem šumí listí klád
Mýtinu sžírá sebetrýzeň
Prameny snědl hlad
Den dokončený hrudou
Šeptem oznělý sten
Hřmot nesmířený s hudbou
nevyslyšený gen
(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991)
Čeští myslivci požadují na státu, aby jim hradil škody způsobené volně žijícími rysy, kteří se podle zákonů přírody živí i srnčí zvěří (Myslivci chtějí odškodné, Rovnost 3. 10. 2005). Lidovým myslivcům prý vznikají ekonomické ztráty. Český stát tento požadavek neuznává.
Myslivcům se podařil schválením zákona o myslivosti husarský kousek. Prolomili totiž vlastnická práva zaručená ústavou, neboť prostřednictvím poslanců uvalili na soukromé pozemky věcné břemeno, když je prohlásili za pozemky honební. Případný argument, že se tak děje za úplatu, je vzhledem k výši nájemného směšný.
Předkladatel zákona, pravděpodobně z důvodů spekulativních, zařadil do textu zajímavou pasáž. Zvěř podle zákona není ničí. Není státu. není majitele pozemku, ač na jeho pozemku je existenčně závislá. Myslivcova je teprve tehdy, když je ulovena. Jaká ekonomická újma tedy myslivcům vzniká, když zvěř, dokud ji neuloví, stejně není jejich?
Myslivci pečují o přírodu, aby bylo co střílet a aby náklady na tuto zábavu pokryly úlovky. Myslivost vykonávaná na úrovni byla vždy nákladná a byla určena omezenému okruhu lidí. Pro majitele lesního pozemku, který provádí obnovu, je největším nepřítelem spárkatá zvěř. Ochrana výsadby před zvěří je nákladná. Mám rád rysy. Přirozenou cestou zabezpečí rovnováhu druhů v přírodě. Škoda, že nejsou v našem revíru.
Lubor Vítek