Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Lubomír Nátr: Rozvoj trvale neudržitelný


Mojmír Vlašín, č. 1/2006, s. 30-31

Lubomír Nátr: Rozvoj trvale neudržitelný. Nakladatelství Karolinum, Praha 2005, cena 120 Kč

Pokud Vás tato tematika zajímá, zkuste touto knížečkou alespoň listovat. Její vyznění možná působí neradostně. Radost v tomto kontextu budoucnosti lidstva však nepochybně není na místě. Ale snad ještě nenastal čas definitivního konce nadějí na změnu člověčích priorit, opravu ekonomických zákonů, a tedy opětný návrat člověka do přírody - nikoliv "na stromy", ale k důstojnému a harmonickému životu v souladu s přírodou. Snad stojí zato si opakovaně a stále připomínat, že příroda bez lidí už byla a zase může být.

Publikace je členěna na vlastní text a rámečky, které obsahují především konkrétní údaje, zejména ve formě tabulek a grafů, o nejrůznějších aspektech čerpání přírodních zdrojů člověkem i o charakteristice spotřeby či vlivů člověka na přírodu.

Trvale udržitelný rozvoj se stal až zcela bezobsažným pojmem politiků a ekonomů i obecnou nadějí málo domýšlených výhledů slibujících trvalou bezproblémovou existenci lidských společností na této planetě. V protikladu s tímto optimistickým očekáváním budoucího vývoje se autor této publikace snaží ukázat reálnější tvář stávajícího vztahu člověka k přírodě a s tím související problematičnost obecného očekávání dalšího ekonomického růstu i blahobytu obyvatel v nejbohatších i nejchudších zemích světa.

Samotná definice trvale udržitelného rozvoje, a to ve své původní podobě uvedené ve zprávě Naše společná budoucnost i jejích mnoha odvozeních, představuje krásnou všelidskou ideu. Leč je to spíše jen ideová proklamace postrádající konkrétní definující hodnotu. Vždyť obecně přijímaná priorita současných ekonomických zájmů by přece měla být odsunuta až za prioritu přírodních zákonů, protože i v technicky nejvyspělejších zemích pokračuje závislost lidí na přírodě srovnatelně, i když někdy odlišným způsobem, se závislostí našich prapředků. Služby ekosystémů trvale přispívají k obecnému blahobytu takovou měrou, že jejich zhroucení by postihlo především lidi.

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu