Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Nechtění zavlečenci


Zdeněk Laštůvka, č. 2/2006, s. 1

Kdosi spočítal, že na světě bylo odněkud někam zavlečeno více než 400 tisíc druhů organismů. I když je toto číslo patrně nadsazené (celkem je popsáno kolem 1,5 milionu organismů), upozorňuje na závažnost situace, které je věnována celosvětově značná pozornost. To zejména proto, že počty zavlečených druhů a s tím i vzniklé škody rostou přes veškeré snahy tomu zabránit.

Nás by snad mohlo "uklidnit", že my, myslím tím území Evropy, jsme převážně zdrojem druhů, které působí problémy jinde. Čili Evropané byli a jsou spíše rozvlékači než příjemci invazních druhů. Těmi jsou nejvíce postiženy oblasti se starobylou, a tudíž více zranitelnou flórou a faunou, jakými jsou zejména Austrálie a Nový Zéland, také některé části Jižní Ameriky, jižní Afrika a Oceánické ostrovy. Dobře podchyceny jsou obvykle zavlečené druhy rostlin a uváděné počty jsou často zarážející: Nový Zéland 1 800 druhů, Austrálie 2 681, jižní Afrika 8 750, Havaj 2500, z evropských zemí Velká Británie 1 642. Nedávno publikovaný katalog nepůvodních druhů rostlin České republiky zahrnuje 1 378 druhů. Do Evropy byly mnohé druhy zavlečeny před počátky moderního vědeckého bádání a dnes již nezjistíme, kolik zdejších druhů mohly ovlivnit nebo konkurenčně omezit. V řadě případů ani nejsme schopni posoudit, zda konkrétní druh je zde doma, nebo byl kdysi dávno zavlečen člověkem.

Naše flóra i fauna jsou přizpůsobivější, zvyklé na časté extrémy a změny a s přistěhovalci se obvykle snáze vyrovnávají. Přesto i u nás působí zavlečené a zejména invazní druhy menší nebo větší problémy. Z posledních let patří k nejznámějším klíněnka jírovcová, jejíž problém byl ovšem výrazně mediálně nafouknut. Zavlečené druhy se projevují jako skladištní a bytoví škůdci, škůdci pokojových rostlin, ve vnějším prostředí jako škůdci okrasných, zemědělských a lesních kultur a konečně některé invazní druhy mohou negativně ovlivnit místní biodiverzitu. Z těchto hledisek jsou nepůvodní druhy intenzivně studovány, protože jejich včasné odhalení a předpověď možného vlivu mohou snížit případné škody. Proto se také redakce časopisu Veronica rozhodla sérií několika článků poukázat na různé aspekty této velmi důležité a současně zajímavé problematiky.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu