Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Nechtění zavlečenci


Zdeněk Laštůvka, č. 2/2006, s. 1

Kdosi spočítal, že na světě bylo odněkud někam zavlečeno více než 400 tisíc druhů organismů. I když je toto číslo patrně nadsazené (celkem je popsáno kolem 1,5 milionu organismů), upozorňuje na závažnost situace, které je věnována celosvětově značná pozornost. To zejména proto, že počty zavlečených druhů a s tím i vzniklé škody rostou přes veškeré snahy tomu zabránit.

Nás by snad mohlo "uklidnit", že my, myslím tím území Evropy, jsme převážně zdrojem druhů, které působí problémy jinde. Čili Evropané byli a jsou spíše rozvlékači než příjemci invazních druhů. Těmi jsou nejvíce postiženy oblasti se starobylou, a tudíž více zranitelnou flórou a faunou, jakými jsou zejména Austrálie a Nový Zéland, také některé části Jižní Ameriky, jižní Afrika a Oceánické ostrovy. Dobře podchyceny jsou obvykle zavlečené druhy rostlin a uváděné počty jsou často zarážející: Nový Zéland 1 800 druhů, Austrálie 2 681, jižní Afrika 8 750, Havaj 2500, z evropských zemí Velká Británie 1 642. Nedávno publikovaný katalog nepůvodních druhů rostlin České republiky zahrnuje 1 378 druhů. Do Evropy byly mnohé druhy zavlečeny před počátky moderního vědeckého bádání a dnes již nezjistíme, kolik zdejších druhů mohly ovlivnit nebo konkurenčně omezit. V řadě případů ani nejsme schopni posoudit, zda konkrétní druh je zde doma, nebo byl kdysi dávno zavlečen člověkem.

Naše flóra i fauna jsou přizpůsobivější, zvyklé na časté extrémy a změny a s přistěhovalci se obvykle snáze vyrovnávají. Přesto i u nás působí zavlečené a zejména invazní druhy menší nebo větší problémy. Z posledních let patří k nejznámějším klíněnka jírovcová, jejíž problém byl ovšem výrazně mediálně nafouknut. Zavlečené druhy se projevují jako skladištní a bytoví škůdci, škůdci pokojových rostlin, ve vnějším prostředí jako škůdci okrasných, zemědělských a lesních kultur a konečně některé invazní druhy mohou negativně ovlivnit místní biodiverzitu. Z těchto hledisek jsou nepůvodní druhy intenzivně studovány, protože jejich včasné odhalení a předpověď možného vlivu mohou snížit případné škody. Proto se také redakce časopisu Veronica rozhodla sérií několika článků poukázat na různé aspekty této velmi důležité a současně zajímavé problematiky.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu