Čtení na tyto dny

Vrány v zimě

Kam poděla se černá hejna
Kam Kam
Kde jste vrány

Na moje okna bílí ptáci posedali
Krajková pírka svět mi zakryla
A vám zatím někde pod lesem
Mráz pálí černá křídla svobodná

(Jan Tluka) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Psík mývalovitý na dálnici


Karel Hudec, č. 2/2006, s. 25

14. srpna 2005 ležel na kraji dálnice před Drysicemi (mezi Vyškovem a Prostějovem, mapovací kvadrát 6668) zřejmě autem sražený psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides). Vypadal jako nedávná oběť, bohužel nebylo možné se pro něho na dálnici vrátit. Ostatně psík mývalovitý není dnes již takovou raritou v naší fauně, jakou byl v 50. letech, kdy se u nás objevily první exempláře. Je to kunovitá šelma, podobná malému psovi a na kunovité šelmy značně velká, šedo-černě zbarvená. Původní vlastí je Dálný východ, ve 30. letech byl jako kožišinové zvíře vysazen v evropské části Ruska. Odtud se postupně šířil na západ. První zprávy z východního Slovenska jsou již ze 40. let, snad již 1954 byl poprvé pozorován i v ČR, první doklad z našeho území pochází z r. 1959. Pak se postupně rozšířil po velké části našeho území. Dodnes je nejvíce záznamů o výskytu v oblastech, kudy k nám pravděpodobně přišel - ze severovýchodu Moravy a Čech a ze Slezska. Je to ovšem u nás nevítaný druh, jenž se jako potravní konkurent nezamlouvá zejména myslivcům. V mapě výskytu, kterou roku 1996 sestavili Anděra a Hanzal (Atlas rozšíření savců v České republice II, Národní muzeum Praha) nebyl zatím výskyt v tomto kvadrátu zaznamenán. V sousedících oblastech Drahanské vrchoviny však byl zastižen několikrát a doba 10 let v šíření takových druhů může znamenat stovky kilometrů. Ostatně na myslivecké výstavce v nedalekých Šitbořicích (6669) jsem ve stejném roce viděl preparát psíka mývalovitého uloveného v místní honitbě v předchozích letech.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu