Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Záhadné orchideje


Dušan Šlosar, č. 1/2010, str. 7

Název orchidej se v češtině objevuje teprve ve 20. století. Když Jan Svatopluk Presl kolem r. 1820 vytvářel českou botanickou terminologii, čeleď Orchidaceae pojmenoval vstavačovité. To podle bylinářských názvů většiny zástupců čeledi: vstavač hlavatý, vstavač kukačka, vstavač plamatý, vstavač širolistý, vstavač bezový atd. Bylinkáři vydávali tyto rostliny za afrodiziakum a vstavač byl vlastně název reklamní. Ale na rozdíl od viagry takové účinky ve skutečnosti nikdy neměly. K tomu falešnému využití vedla jen dvojice hlízek pod rostlinou, která připomínala mužské pohlavní žlázy. Na této podobnosti je založen také nářeční název vstavače muďatka (moudí = varlata).

Ostatní lidové názvy našich orchidejí, které byly východiskem odborné terminologie, byly jiné: střevíčník pantoflíček, kruštík, okrotice a podobně. Některé však mají něco společného - název kukačky: vstavač kukačka, pětiprstka žežulník. Záhadné je i to, že obdobná pojmenování nacházíme i v ruštině: kukuškin bašmačok neboli „kukaččí střevíček“, a kukuškiny sljozy „kukaččí slzy“, což je ruský název prstnatce plamatého. Střevíček či pantoflíček jsou jistě názvy odvozené od tvaru květu. Záhada je v té motivaci kukačkou, která figuruje od českých nářečí až po ruský Dálný východ. Kdo by o ní něco věděl, ať se ozve.

Dušan Šlosar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu