Čtení na tyto dny

Nov

Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.

Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu

(Jindřich Zogata)

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Lyžařské vleky v CHKO


Jaromír Kosejk, č. 3/2006, s. 8-9

Po vzniku chráněné krajinné oblasti Český les v loňském roce je v současné době v České republice 24 CHKO. Některé jsou vyhlášeny v horách, jiné na vrchovinách či pahorkatinách, v krasových oblastech, oblastech skalních měst či rybníkářských soustav, další např. v nížinách podél vodních toků. Jejich mozaika je značně pestrá a v každé oblasti se nacházejí cenné partie přírody a krajiny. Ty lákají k rozvoji turistiky a různorodému sportovnímu vyžití. Jedním ze sportů, pro které jsou v řadě CHKO vhodné podmínky, patří lyžování a snowboarding. Tyto aktivity jsou spojeny s budováním běžeckých a sjezdových tratí a s výstavbou lyžařských vleků a lanovek.

V CHKO se celkem nachází zhruba 380 lyžařských vleků. Do tohoto počtu jsou zahrnuty vleky ve velkých horských areálech, malé dětské vleky na loukách i různé výtahy u podnikových chalup a horských chat či zařízení, která provozují jednotlivé obce. Některé z malých výtahů jsou z velké části odmontovatelné a na svah se umisťují pouze na zimu. Navíc se další zařízení nacházejí v těsné blízkosti hranic CHKO.

Nejvíce lyžařských vleků je v Beskydech, zhruba 130, dále pak v Jeseníkách 80, Jizerských horách 67, Orlických horách 33, Bílých Karpatech 22, Žďárských vrších 13, Lužických horách 12 a Broumovsku 8. V Blanském lese, Českém lese, Českém ráji, Českém středohoří, Slavkovském lese a Železných horách se nalézá několik vleků různých délek. V řadě CHKO, i u kterých by se to nečekalo, se nalézá alespoň jeden lyžařský vlek. Např. na Blaníku, Křivoklátsku či v Moravském krasu. Jde o malá max. 200 m dlouhá zařízení. V Českém krasu a na Kokořínsku se v minulosti vlek také nalézal, v současné době jsou však oba nefunkční. Na Kokořínsku projevili majitelé předběžný zájem o jeho obnovu. Lyžařské vleky funkční či nefunkční se z CHKO nevyskytují pouze v Labských pískovcích, Litovelském Pomoraví, Pálavě, Poodří a Třeboňsku. Celková délka lyžařských vleků v CHKO je více než 130 km. Největší délka je v Beskydech, více než 40 km, dále v Jeseníkách zhruba 30 km, Jizerských horách 23 km a Orlických horách 11 km.

Na území CHKO se nachází také devět lanovek. Po třech v Beskydech a Jeseníkách, dvě v Jizerských horách a jedna kabinová ve Slavkovském lese. Jejich délka je 9,6 km. Dvě lanovky se letos staví v Orlických horách, dohromady o délce 2 km a jedna v Lužických horách, dlouhá 580 m, všechny jako náhrada za vlek.

Po roce 1990 bylo nově postaveno zhruba 55 vleků. Další zařízení jsou vedena v územních plánech a počítá se s jejich výstavbou (kromě horských CHKO např. Bílé Karpaty či Žďárské vrchy). Zhruba u 55 vleků došlo během tohoto období k jejich přestavbě, která spočívala v rekonstrukci zařízení, v některých případech také zvýšení přepravní kapacity či prodloužení vleku. V několika případech byl stávající vlek nahrazen sedačkovou lanovkou.

Kromě výstavby nových zařízení a rekonstrukcí stávajících dochází také k budování umělého zasněžování, nočního osvětlení a k dalšímu rozšiřování nabídky středisek. Záměry výstavby nových vleků, rozšiřování stávajících areálů, výstavby systémů umělého zasněžování a dalších doprovodných zařízení jsou však větší, než je samotná realizace. Některé stavby nemohou být povoleny, protože by jejich realizací došlo k výraznému narušení přírody a krajiny, další se musí náležitě upravit. Správy CHKO vždy hledají při povolování jednotlivých záměrů taková řešení, která jsou z hlediska životního prostředí přijatelná, aby jejich realizací nedocházelo k ničení přírody a krajiny a cenné hodnoty území zůstaly zachovány i do budoucnosti.


Mgr. Jaromír Kosejk - vedoucí oddělení ochrany krajiny AOPK ČR, Praha

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu