VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Splouvání toků v NP Šumava je v současné době regulováno Návštěvním řádem NP Šumava. Návštěvní řád stanovuje úseky toků vyhrazené ke splouvání, dobu splouvání, nástupní, výstupní a odpočinková místa. Stanovuje také minimální hladinu vody, při které je splouvání povoleno.

Zákon o ochraně přírody a krajiny zakazuje splouvat řeky na území národních parků v celé ČR mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. To podle některých kritiků otevírá prostor pro libovůli správy parku, a proto by chtěli změnit zákon. Mohu říct jedno: správa parku nemá v úmyslu Teplou Vltavu uzavírat. Pravidla pro splouvání jsou podobná ostatním omezením, která platí v každém národním parku. Jedná se především o povinnost parkovat na parkovištích, tábořit v kempech, nerušit živočichy a neznečišťovat přírodu. Jsou určena tzv. odpočinková místa, tedy Chlumský most, most u Dobré a most u Pěkné. Většina lidí chápe, že se jedinečná přírodní památka Česka nemůže stát jakýmsi "plavebním kanálem". Potřebu regulace chápou nejlíp sami vodáci. Jeden z nich mi napsal: "Zavedení limitního stavu vody pro splutí je jednou z možných cest. Vltavu totiž splouvá stále větší procento příležitostných rekreantů bez vztahu k řece." Rád bych zdůraznil, že v jiných národních parcích a chráněných územích jsou pravidla pro splouvání mnohem tvrdší než na Šumavě.

Teplá Vltava

Tento příspěvek se zabývá především problematikou splouvání Teplé Vltavy v úseku Lenora - Pěkná. U ostatních toků v NP Šumava není otázka splouvání tak ožehavá. Teplá Vltava z Borových Lad do Lenory je vhodná ke splouvání pouze v době jarního tání - tomu odpovídá i termín od 15. března do 31. května. Obdobně je tomu na dalším vyhrazeném toku, kterým je řeka Otava, respektive její úsek Čeňkova Pila - Rejštejn. I zde charakter toku, především balvanité koryto, nedovoluje splouvání v letních měsících, kdy vhodné průtoky nastávají krátce po déletrvajících deštích či přívalových srážkách.

Teplá Vltava pramení pod Černou horou, mimořádně cennými územími národního parku zamíří ke Kvildě a Borovým Ladám, v oblasti Horní Vltavice u mostu Polka na chvíli opustí území parku, za Lenorou se zase vrací a proteče kolem Soumarského mostu, Pěkné a Želnavy, což jsou pro vodáky pojmy. Právě tady protéká unikátním územím tzv. Vltavského luhu s četnými rašeliništi. Toto území je mezinárodně chráněno v rámci tzv. Ramsarské úmluvy o mokřadech a je navrženým územím Natury 2000. V této oblasti se také stéká Teplá Vltava se Studenou. Před Novou Pecí horní Vltava vtéká do údolní nádrže Lipno. Teplá Vltava protéká desítkou prvních zón NP Šumava nebo po jejich okraji. Jde o jedinečný vodní tok, v Česku ojedinělý přírodní fenomén. Nikde jinde v ČR nelze nalézt řeku tohoto typu - téměř nížinného, meandrujícího charakteru v poměrně vysokých nadmořských výškách kolem 700 m, s takovým množstvím biotopů podél toku a s vizuální kulisou šumavských hřebenů. Např. populace perlorodky říční je v této řece a ještě v Blanici vůbec nejpočetnější v Evropě. Řeka je tu velmi čistá, žije tu celý řetězec živočichů, jeden druh je vázán na druhý. Bezobratlí, mihule, pstruh, vydra, ohrožené rostlinné druhy (rdesty, bublinatky a další), tedy celkově mimořádná biodiverzita.

Bezpečná výška hladiny

Výška hladiny vody pro splouvání Teplé Vltavy z Lenory je určena červenou značkou na dřevěné vodočetné lati, umístěné na pravém mostním pilíři v lokalitě Soumarský most. Při poklesu vodní hladiny pod horní okraj červené rysky vydává správa NP a CHKO Šumava v 8 hod. upozornění, že v případě setrvalého stavu vody nebo dalšího poklesnutí hladiny bude řeka v tomto úseku pro splouvání uzavřena za 24 hodin. Tedy, že druhý den ráno se řeka nesplouvá.

Značka umístěná na vodočetné lati na Soumarském mostě je odvozena od výšky hladiny 42 cm na vodočetné lati limnigrafu Chlum, což představuje průtok 2 m³/s. Limit byl stanoven po opakovaných pokusných splutích. Tento stav omezení splouvání není konečný a je nutno očekávat změny, které budou vodácké aktivity na území NP Šumava dále omezovat. Především kvůli prokázaným negativním dopadům na rostlinná společenstva vázaná na vodní prostředí. Od roku 2004 probíhá sledování poškozování porostu vodních rostlin na Vltavě v závislosti na frekvenci splouvání a výšce hladiny (VÚV TOM Praha). Dosavadní výsledky prokazují jak samotné poškozování, tak i přímou závislost na splouvání. V dílčí zprávě za rok 2005 jsou zmíněny náměty k regulaci počtem lodí i výškou hladiny. Z výzkumu vyplývá, že teprve při stavu vody 73 cm na vodočetné lati limnigrafu Chlum jsou negativní dopady na porosty vodních rostlin zanedbatelné.

Jedním z negativních faktoru, které mají vliv na poškozování porostu dna Vltavy, je nárůst početnosti návštěvníku využívajících půjčoven lodí. Převážně se jedná o návštěvníky málo zkušené v ovládání lodi. Loď obsazená takovou posádkou těžko drží optimální směr v proudnici. Častým jevem je rovněž seskupování lodí. Takovéto "soulodí" násobí plošnou devastaci rostlinného pokryvu dna. Samostatnou kapitolou jsou rafty. Studie se zmiňuje o praktických zkušenostech a názorech některých raftařů na Vltavě. Podle nich je proudnice úzká a mělká a i při stavu 65 cm na limnigrafu v Lenoře je nutno na některých místech rafty přetahovat.

Sociologický průzkum

Výzkumný ústav vodohospodářský provedl v roce 2005 současně monitorováním počtu projíždějících lodí i sociologický průzkum. Pomocí dotazníků bylo osloveno celkem 1 000 respondentů z řad sportovních i rekreačních vodáků. Současně s dotazníky obdrželi splouvající i brožurku správy NP a CHKO Šumava "Informace pro vodáky". Nejdůležitějším dotazem bylo, zda vodáci souhlasí s omezením při sjíždění řeky do určité výšky hladiny toku. Na tuto otázku odpovědělo 55 % dotázaných "Ano, záleží mi na přírodě", 34 % odpovědělo "Ano, při vyšší hladině se lépe jede a neničím loď", 3 % odpověděla "Ne, příroda mě nezajímá", 1 % odpovědělo "Ne, hlavně že jedu, na loď kašlu" a zbývajících 7 % odpovědí bylo zařazeno do kategorie ostatní, tzn. respondenti, kteří neměli k problému vyhraněný názor.

Lze tedy shrnout, že orgán ochrany přírody má především respektovat povinnost ochrany zákonem chráněných druhů, pokračovat v osvětové kampani a postupně upravit omezení výškou hladiny tak, aby k poškozování řeky nedocházelo. Již za současného stavu omezení se jeví jako nanejvýš žádoucí vyloučit ze splouvání rafty. Na závěr studie uvádí zpracovatel pět základních opatření, která by měla optimalizovat režim splouvání teplé Vltavy:

1. Zvýšení minimální hladiny pro splouvání na limnigrafu Chlum 73 cm a limnigrafu Lenora 58 cm.
2. Splouvání na raftech buď úplně zakázat, anebo povolit při stavu vyšším než 70 cm na vodočtu Lenora.
3. Transparentnější informovanost o aktuálním stavu splouvání na internetových stránkách www.npsumava.cz.
4. Zlepšení informovanosti vodácké veřejnosti o vodních ekosystémech, které mohou svými plavidly poškodit.
5. Využití příznivého klimatu mezi vodáckou veřejností k regulování návštěvnosti vodních toků s preferováním poznávací turistiky, jak je obvyklé v jiných evropských národních parcích.

Alois Pavlíčko - ředitel správy NP a CHKO Šumava