VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Letošní tuhá a dlouhá zima s množstvím sněhu dávala tušit, že se něco provalí. Ale to neobyčejné jaro, které nakonec přišlo, překvapilo všechny: Na řekách se nejprve nahromadily kry, pak se prudce oteplilo a stoletá voda byla tady. Za posledních pár let již třetí. Jižní Morava se nejvíc topila kolem Břeclavi, Hodonína a Znojma. V podstatě se ale nestalo nic, co by tady lidé už neznali.

Prázdno v Lednici

Překvapení zažili snad jen ledničtí zahradníci, Zámecký park hluboko pod vodou totiž ještě neviděli. Popadli obyčejné lopaty a hrábě a naběhli na zatopenou louku s první pomocí. Vykutali odvodní kanálky, ale tu nejhrubší práci stejně dokončil pouze čas. Nezbylo než počkat, až z anglických zahrad jezero samo opadne. Teď odklízejí obrovské kmeny, které voda podmáčela tak, že se vyvrátily.

"Nejvíc lituji těch staletých dubů," říká správce Zámeckého parku Oto Bernard. Rozhlíží se po Hubertově louce hned vedle Zámecké Dyje. "Kolem tohoto dubu procházely generace lidí," říká a hladí hluboko zvrásněnou kůru padlého kmene. "Teď je tu prázdno, které těžko budeme nahrazovat nějakou výsadbou malého stromku." Právě na Hubertově louce byly přitom ještě před 25 lety povodně běžné. Fungovaly kanály, zbudované feudálním krajinářem, které měly za úkol rychle odvést vodu ze zaplavené louky. Tento odvodňovací systém zaneslo bahno, takže už nepracuje, a na jeho obnovu nejsou peníze. Přitom díky jednoduché, ale promyšlené úpravě pracovala krajina liechtensteinských knížat jako tzv. průtokový poldr: vylitá voda protekla loukou a na jiném místě se vracela zpátky do řeky. Důležité objekty pokaždé zůstávaly na suchu. To je snad jediná funkce, která se v parku zachovala dodnes: voda nezalila ani lednický zámek, ani zdejší romantické stavbičky, které jsou přitom umístěné zpravidla jen na velmi nízké vyvýšenině. Zato škody, které natropila v parku, jsou nevyčíslitelné. Záplava změnila jeho celkový ráz, kromě toho, že popadaly mohutné stromy, rozplavila i ostrůvky, takže jsou ohrožená hnízdiště vzácných ptáků. Spadlo šest stoletých stromů, dalším deseti zřícení hrozí. "Budeme je muset pokácet sami, aby neohrožovaly návštěvníky. Další škody jsou na březích slepého ramene Černé Dyje: chybělo málo a zalila by celý park. Pokud přijde ještě jedna taková voda, celý břeh kolem ní spadne," plánuje tmavovlasý štíhlý správce.

Spadlé stromy se budou těžko nahrazovat. Po vysazení nových park získá úplně jiný ráz, změní se už navždy. Přes tohle všechno je Lednicko-valtický areál dodnes příkladem dobrých protipovodňových úprav, které velké vodě nijak nebránily, pouze počítaly s tím, že občas přijde.

Něco je jinak

Češi, kteří se vzpamatovali z povodňového šoku, zažili další velkou vodu. A přitom už většinou všichni postižení věděli, jak se chovat, opírali se o zkušenosti z minulých let. Jenže letos byla pohroma přece jen v něčem jiná: tentokrát už všichni víme, že se nestalo nic výjimečného. Víme, že vlivem různých změn v krajině a globálního oteplování se povodně, ale také sucha mohou objevovat každý rok.

Teprve po letošní povodni jsme ochotni uvěřit, že konkrétní města a vesnice budou zažívat velkou vodu opakovaně. Budeme s ní muset počítat jako před staletími. Podle odhadu odborníků přijdou i vlny mnohem větší, než jsme v posledních letech zažili. (Viz Václav Cílek: Tato povodeň vůbec neměla nastat, článek týdeníku Respekt.) A že protipovodňová ochrana se už nemůže soustředit jen na zbudování nových hrází a přehrad.

Ještě před osmi lety po velké povodni na Moravě se vodohospodáři dušovali, že příště se to nestane: Chyba je prý v tom, že na řece Moravě je málo přehrad, a hned si na ně vynutili peníze. Jako dobrý příklad správné regulace měla sloužit kaskáda na Vltavě. Jenže když na Vltavu přišla pětisetletá voda, ukázalo se, že když přehrady otevřely naplno výpusti, vznikaly největší povodňové vlny. A nejhůře dopadly stavby v zátopovém pásmu "pod ochranou" nádrží. Vžité představy o vzácnosti jevů, jako jsou stoleté povodně, vzaly definitivně za své. Ale jen velmi pomalu jsme ochotni respektovat nezastavitelnost nivních území, která přitom zaujímají jen 2,5 procenta území státu.

Dvakrát stejnou chybu

Přesně takové poměry jsou například ve Vranově, vesnici těsně pod Vranovskou přehradou. A taky v části Znojma. Jde o zátopové území v údolí řeky a k tomu se přidal ještě "nepředvídatelný lidský faktor". Šéf Povodí Moravy Miroslav Konečný nechtěl přehradu preventivně vypustit. Voda zaplavila lidem přízemní místnosti domů už podruhé. Stejnou chybu udělal i v létě roku 2002: Když přišly deště a nechal vodu v nádrži, protože mu bylo líto ji pustit. Počítal s ní k výrobě elektřiny. I tenkrát argumentoval tím, že přece vypouštěl přesně podle předpisu, na povolenou kvótu. "Nám teď ale nepomůže, že ho odvolali. Umíme si spočítat, že vláda se chce před volbami líbit," zlobí se znojemský starosta Pavel Balík. Ten šéfa Povodí těsně před záplavou marně několikrát vyzýval, aby území pod přehradou před katastrofou uchránil.

Podle nového ředitele Pavla Mylbachra je chyba v tom, že letošní povodeň byla v povodí Moravy výrazně horší než ty z roku 1997 a 2002. "Zasáhla nejen řeku Moravu, ale celou dyjskosvrateckou soustavu. Na Dyji to byla nejrazantnější povodeň od roku 1900," upozornil ředitel.

Právě proto ale bude muset jihomoravským zastupitelům ještě vysvětlit, proč ani na Nových Mlýnech nezačalo Povodí upouštět dřív, a proč v minulých letech zanedbali čištění koryt řek. Pavel Mylbachr ale trvá na tom, že jeho podnik následky povodně naopak zmírnil. Doufá, že mu to dosvědčí i nezávislý posudek, který si u holandské společnosti Delft Hydraulics objednal ministr zemědělství Jan Mládek.

Vystěhujte poříčí

V posledních týdnech se začíná pomalu měnit postoj úřadů, které budou muset proti povodním zavádět opatření. Začínají připouštět, že technokratické zásahy mohou pomoci jen na některých místech. Uznávají i to, že protipovodňová ochrana začíná péčí o půdu a les, který dokáže zadržovat vodu lépe než přehrady, důležité jsou ale také například terasová pole, remízky a meze. V nížinách pomohou menší rybníky a suché poldry, kde by bylo dobré vysadit lužní dřeviny, abychom zvýšili retenční schopnosti každého kousku půdy. Zanedbali jsme také čištění říčních koryt a dna rybníků. Hitem letošního jara je nový vládní nápad: vytvoření fondu, z něhož by se mimo jiné platil i výkup domů opakovaně likvidovaných velkou vodou. Fond ve výši deset až patnáct miliard korun má vláda vytvořit s pomocí Evropské investiční banky. Splácel by se následujících dvacet až pětadvacet let. A také se objevuje rezolutnější postoj pojišťoven, které odmítají domy v již jednou zaplavených místech pojišťovat.

Škody

Povodňové škody byly v letech 1995-2005 spočítány na 143 miliard korun. Letos se počítá s patnácti miliardami. Jen jižní Morava hlásí ztráty za miliardu a 78 milionů korun. Povodeň zde zasáhla 155 obcí jižní Moravy. Nejpostiženějším územím je Břeclavsko. Ukazuje se, že oběťmi letošních povodní jsou především zemědělci. Jen na osetých polích a lukách napočítali ztráty za téměř 300 milionů korun. Dalších sto milionů je bude stát vyčištění kontaminovaných půd. Voda ale zatopila i zbrusu nové stavby z posledních let - rodinné domy nebo supermarkety postavené v inundačních pásmech, územním plánům navzdory...

MVDr. Pavla Hobstová - šéfredaktorka časopisu Zvěrokruh