VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Sotva jsme se vzpamatovali z minulých povodní, letos jsme opět zažili další velkou vodu. Téměř všichni si začínáme pomalu přiznávat, že vlivem změn v krajině a následkem globálního oteplování se povodně mohou u nás vyskytovat každý rok. Spolupracovnice redakce Pavla Hobstová se vydala za novým ředitelem Povodí Moravy Pavlem Mylbachrem pohovořit o příštích povodních a plánovaných vodních dílech.

Jaká protipovodňová opatření Povodí Moravy v nejbližší době provede?

Nejprve zrevidujeme celé povodí a kapacitu současných retenčních prostorů pro povodňovou situaci. Posudek zpracuje nezávislá firma Delft Hydraulics. Pak sestavíme pohotovostní plán, který určí, jak se v dané situaci chovat: konkrétně o kolik je nutné zvýšit retenční prostor při určitém přítoku. Podle tohoto manuálu budeme při příštích povodních předpouštět. Bohužel zatím na Pomoraví nemáme žádné vodní dílo, se kterým bychom pracovali, zde je nutné postavit další.

Další přehrady?

V Dyjsko-svratecké soustavě jich máme dostatečný počet: Vírská, Mostiště, Dalešická, nejcitlivější je Podyjí s Vranovem. Nejdůležitější je oblast Nové mlýny, kam vtékají všechny řeky, Svratka, Svitava, Jihlava, Dyje. Je to neuralgický bod, který ochraňuje Břeclav. Tady přistupujeme k řízené inundaci ve chvíli, kdy už nestačíme zadržovat. Jako když se letos Novými Mlýny valilo 635 kubíků na Břeclav. Tam ale koryto pojme sotva 400 kubíků. Voda by zaplavila město, proto jsme řízeně pustili 5 milionů kubíků do dvou zdejších poldrů, u Lednice a u Mikulova.

Vyčítá se vám, že jste před povodňovou vlnou dost nevypustili Vranovskou nádrž. Hájili jste se v médiích tím, že jste vodu vypustili na maximální povolenou hranici. Kdo tuto hranici stanovuje a z čeho vychází?

Navrhujeme ji my jako podnik na základě zkušeností a schvaluje ji vodoprávní orgán. Jenže tentokrát naše zkušenosti nestačily, nic podobného nikdo nepamatuje. Proto necháme zpracovat nové analýzy, z nich vyvodíme, jak se chovat při povodni příště. Tak velkou vodu jsme vlastně nezažili, nebylo se oč opřít. Poušte1i jsme 60 milionů kubíků vody, to jsme nemuseli preventivně ješlě nikdy udělat.

Ale i roku 2002 se lidé v Podhradí zlobili, že jste nevypustili vodu včas, a proto byli zaplaveni. Letos jste tedy udělali stejnou chybu podruhé.

Nemá cenu být teď konfrontační, to vše vyšetří a zanalyzuje Delft Hydraulics.

Proč nebyl včas dokončen protipovodňový systém Znojemské přehrady, která leží pod Vranovskou?

Ve skutečnosti právě zde vše probíhalo správně. Bezpečný přeliv na Vranově je 630 kubíků. Na Znojemské vyrovnávací nádrži s minimálním retenčním prostorem je 300 kubíků. V roce 2002 vznikla opravdu nebezpečná situace: přítok začal ohrožovat Znojemskou nádrž, chybělo 16 cm a mohlo dojít k přelití. Zdejší sypanou hráz by to rozplavilo. Proto jsme kapacitně přeliv na VD Znojmo zdvojnásobili a k tomu přidali záchytné zařízení na dřevo. Osvědčilo se to skvě1e.

A plány do nejbližší doby?

Za námi je úprava povodí v Třebíči, Svitavách, Znojmu, Židlochovicích, Olomouci. Končí první etapa protipovodňových opatření (2002-2007). Zatím jsme realizovali 340 milionů a ještě zbývá dokončit stavbu u Černovíru. Výstavba poldru na Žichlínku začne v příštím měsíci. Zde na Moravské Sázavě vznikne největší poldr ve střední Evropě. Druhá etapa (2007 až 2010) počítá, že prostavíme 968 milionů, chceme toliž ještě rozšířit uzel kolem VDNM nad Břeclaví, zvýšit jeho kapacitu. Další etapy (v roce 2010 a 2015) předpokládají asi 8 miliard korun. Přesto nikdy stoprocentně nezaručíme, že zabráníme povodni. Takže jde o to, aby vynaložené prostředky byly ekvivalentní potenciálním škodám.

Pavla Hobstová