Čtení na tyto dny

Nov

Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.

Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu

(Jindřich Zogata)

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Jubileum doc. Pelikána


Karel Hudec, č. 3/2006, s. 32

Trvalým krédem celoživotního vědeckého pracovníka v entomologii, mamaliologii a ekologii, doc. Ing. Dr. Jaroslava Pelikána, DrSc. (* 22. 4. 1926), ve vztahu k ochraně přírody bylo úsloví "nemá cenu něco dělat, lidstvo stejně vymře". Častěji vyjádřil druhou část úsloví poněkud lapidárněji, slovníkem téměř mladistvým. Proč tedy ho vůbec zmiňovat, respektive oslavovat na stránkách časopisu věnovaného ochraně přírody a kulturnímu vztahu ke krajině? Asi proto, že skepse týkající se vztahu člověka k přírodě, krajině a vůbec k jeho vlastnímu životnímu prostředí nepřevážila nikdy u Slávka Pelikána nad energií a zájmem, s jakým "rval přírodě tajemství" a "jako lev bil o mříže naší zoologie". Nebyl to však pouze jeho rustikální slovník se spisovným využíváním dobových klišé, který bylo vždy potěšením poslouchat. Jeho řeč odrážela především všestranné znalosti, které měl ve všech již zmíněných oborech a které byly založeny na pragmatickém fundamentu dětství na venkově a školení zemědělského inženýra. Proto nutný přechod odbornosti z úspěšného entomologa na neméně úspěšného mamaliologa po nástupu do Ústavu pro výzkum obratlovců ČSAV v Brně v r. 1954 umožnil doc. Pelikánovi stát se v 60. letech jednou ze zakládajících postav naší tehdy se formující ekologie a tím vlastně i fundamentů pro vědecky podloženou ochranu přírody. A kromě toho jeho osobní vlastnosti a jejich přínos dělají z doc. Pelikána člověka, se kterým se rád setká každý, kdo má rád přírodu. Takže ještě dlouhá léta!

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu