Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

A je tu opět léto...


Dalibor Zachoval, č. 4/2006, s. 1

Nastal znovu čas dovolených, prázdnin a cest za poznáním. Tak jako každoročně jsme čtvrté letošní číslo nezaměřili na konkrétní téma, nýbrž přinášíme tradiční letní pel-mel článků.

V případě, že se teprve rozhodujete, kam se vydat na cesty, a neplánujete zrovna výlet do zahraničí, žádoucí inspirací pro Vás možná bude úvodní článek Jarmily Kocourkové o krajině Kloboucka. Jak autorka sama poznamenává, auta i autokary vezoucí rekreanty tento kout naší země většinou míjejí. Pisatelka nás v textu seznamuje s geologickým vývojem krajiny, místní flórou i faunou, vinařstvím, kulturou i s duchovním rozměrem krajiny. Příspěvek je navíc doplněn historickými záznamy místní rodačky Augusty Šebestové, jež samy o sobě mnohé vypovídají.

Říkají Vám něco pojmy, jako jsou sídelní kaše, urban sprawl, brownfields nebo reurbanizace? Odpověď naleznete v článku Kateřiny Dubské. Autorka navíc ozřejmuje sociální, kulturní i ekologické důsledky, které přináší současný trend výstavby satelitních městeček a nákupních center.

V listopadu roku 2004 postihla Tatry větrná smršť, jež zpustošila více než 12 500 ha lesa. Jak zmiňuje ve svém příspěvku Jaromil Húsenica, kromě zničených porostů vyvolala tato přírodní katastrofa změny v ekologické stabilitě půdy, vody, klimatu i v lesních zoocenózách a fytocenózách. Autor v textu vyslovuje především prognózy, jež v těchto jednotlivých složkách přírody nastanou.

Mezi nejoblíbenější letní aktivity jistě patří pobyt u vody a koupání. V průběhu léta je nám ovšem na většině přírodních koupališť koupání znemožněno. Důvod je jediný (pomineme-li počasí): sinice. Olga Skácelová ve své stati popisuje podstatu těchto organismů, nejnovější metody pro jejich výzkum i možné prostředky směřující k omezení masového rozvoje sinic. V závěru článku přináší rovněž informace o akčním plánu Čistá Svratka, jenž by měl pomoci silně znečištěné brněnské přehradě.

Vážení čtenáři Veroniky, přeji Vám klidný a slunný průběh léta, spojený se spoustou příjemných chvil strávených v přírodě. Věřím rovněž, že během letní pohody si najdete chvíli a vyplníte a zašlete nám anketní dotazník k 20 letům časopisu Veronica. Mile nás překvapilo, kolik z Vás tak již učinilo. Ještě jednou, pěkné léto!

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu