Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Jak je to se zásahy proti kůrovci


Mojmír Vlašín, č. 4/2006, s. 11

Autoři Grodzki W., Jakuš R., Lajzová E., Sitková Z., Mączka T., Škvarenina J. z polsko-slovenského týmu zkoumali účinky intenzivních zásahů oproti bezzásahovému režimu během kůrovcové kalamity v Tatrách v Polsku a na Slovensku (zdroj: Anals Forest Science 63 (1): 55-61, leden-únor 2006). Z hlediska letitého sporu na Šumavě, prezentovaného také na stránkách Veroniky, je dobré se podívat na závěry, které byly publikovány. Autoři uvádějí pět bodů, z nichž nejzajímavější je bod druhý a pátý:

(1) Přírodní faktory jako poloha, charakteristiky lesního porostu a počasí mají rozhodující význam v rozvoji kůrovcové kalamity ve starých smrkových porostech. Činnost člověka může být jednou z příčin předčasného rozpadu takovýchto lesů.

(2) I přes intenzivní aplikaci opatření proti hmyzu se úmrtnost stromů ve slovenské části lesní oblasti nijak významně nesnížila v porovnání s plochami v Polsku, kde tato opatření proti hmyzu neprobíhala. Klasické preventivní kácení spolu s intenzivním použitím padlých stromů jako lapačů vedlo ke vzrůstu přitažlivosti okrajů lesa pro kůrovce. Kůrovci tyto plochy obsadili stejně jako ty, kde nebyla žádná opatření prováděna.

(3) Příhodné klimatické podmínky (počasí) vedly k rapidnímu vzrůstu úmrtnosti stromů v obou částech zkoumané oblasti. Vzrůst úmrtnosti stromů byl intenzivnější ve slovenské části, ale toto mohlo být způsobeno změnou strategie ochrany v příslušné oblasti (zvýšené používání feromonů namísto kácení).

(4) V oblastech, kde nebyla prováděna žádná opatření, se atak projevil po stejnou dobu jako v lesích, kde byla prováděna opatření proti škodlivému hmyzu. Hlavní příčinou byl pravděpodobně účinek chladného a deštivého počasí na stromy a na kůrovce a stejně tak vzrůst různých způsobů managementu lesa a v aktivitě přírodních nepřátel (parasitoidů, entomopatogenů).

(5) Rozdílné strategie (bezzásahovost a klasická opatření proti škůdcům) uplatňované ve dvou sousedních parcích měla za výsledek zónu s rozlehlými skupinami mrtvých stromů mezi přeživšími částmi lesa (a to v místě, kde neprobíhal boj proti škůdcům) a rozsáhlé kácení mezi přeživšími stromy (v oblastech, kde boj proti škůdcům probíhal). Plocha, kde bylo nutno provést kácení, byla téměř shodná s napadenou plochou, kde žádná opatření provedena nebyla. Kácení může být redukováno použitím feromonových bariér.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu