Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jak je to se zásahy proti kůrovci


Mojmír Vlašín, č. 4/2006, s. 11

Autoři Grodzki W., Jakuš R., Lajzová E., Sitková Z., Mączka T., Škvarenina J. z polsko-slovenského týmu zkoumali účinky intenzivních zásahů oproti bezzásahovému režimu během kůrovcové kalamity v Tatrách v Polsku a na Slovensku (zdroj: Anals Forest Science 63 (1): 55-61, leden-únor 2006). Z hlediska letitého sporu na Šumavě, prezentovaného také na stránkách Veroniky, je dobré se podívat na závěry, které byly publikovány. Autoři uvádějí pět bodů, z nichž nejzajímavější je bod druhý a pátý:

(1) Přírodní faktory jako poloha, charakteristiky lesního porostu a počasí mají rozhodující význam v rozvoji kůrovcové kalamity ve starých smrkových porostech. Činnost člověka může být jednou z příčin předčasného rozpadu takovýchto lesů.

(2) I přes intenzivní aplikaci opatření proti hmyzu se úmrtnost stromů ve slovenské části lesní oblasti nijak významně nesnížila v porovnání s plochami v Polsku, kde tato opatření proti hmyzu neprobíhala. Klasické preventivní kácení spolu s intenzivním použitím padlých stromů jako lapačů vedlo ke vzrůstu přitažlivosti okrajů lesa pro kůrovce. Kůrovci tyto plochy obsadili stejně jako ty, kde nebyla žádná opatření prováděna.

(3) Příhodné klimatické podmínky (počasí) vedly k rapidnímu vzrůstu úmrtnosti stromů v obou částech zkoumané oblasti. Vzrůst úmrtnosti stromů byl intenzivnější ve slovenské části, ale toto mohlo být způsobeno změnou strategie ochrany v příslušné oblasti (zvýšené používání feromonů namísto kácení).

(4) V oblastech, kde nebyla prováděna žádná opatření, se atak projevil po stejnou dobu jako v lesích, kde byla prováděna opatření proti škodlivému hmyzu. Hlavní příčinou byl pravděpodobně účinek chladného a deštivého počasí na stromy a na kůrovce a stejně tak vzrůst různých způsobů managementu lesa a v aktivitě přírodních nepřátel (parasitoidů, entomopatogenů).

(5) Rozdílné strategie (bezzásahovost a klasická opatření proti škůdcům) uplatňované ve dvou sousedních parcích měla za výsledek zónu s rozlehlými skupinami mrtvých stromů mezi přeživšími částmi lesa (a to v místě, kde neprobíhal boj proti škůdcům) a rozsáhlé kácení mezi přeživšími stromy (v oblastech, kde boj proti škůdcům probíhal). Plocha, kde bylo nutno provést kácení, byla téměř shodná s napadenou plochou, kde žádná opatření provedena nebyla. Kácení může být redukováno použitím feromonových bariér.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu