VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Asi v půli cesty po dálnici D1 z Brna do Vyškova si po pravé straně jistě leckdo povšiml vesnice, u které se před třemi lety objevily dva rybníky. Jsou to Velešovice. Velký rybník a menší mokřad jsou součástí rozsáhlého biocentra o rozloze 12 ha.

Výstavba biocentra v lokalitě Vrchní rybník začala v listopadu roku 2002 a hlavní výkopové práce byly prováděny během zimy a na jaře. V průběhu celé stavby bylo odkryto velké množství zeminy, ve které se daly nalézt stovky schránek okružáka ploského a škeble. Jednalo se o pozůstatky po rybnících, které se na území obce Velešovice nacházely v 15.-17. století. V místech, kde se nyní rozkládá biocentrum, byla po dlouhou dobu zemědělsky obdělávaná půda, na které zemědělci pěstovali obilniny, kukuřici a slunečnice. Severnější část ovšem nebyla zemědělci obdělávána, neboť půda zde byla podmáčená, a tudíž nepřístupná pro zemědělskou techniku.

Během léta a podzimu roku 2003, po napuštění vodních ploch a výsadbě zeleně, se v biocentru začaly zabydlovat první druhy rostlin a živočichů. Od té doby vývoj biocentra neustále pokračuje a každým rokem v něm lze spatřit nové druhy rostlin a živočichů. Na jaře se zde pravidelně objevují čejky chocholaté, které si v travním porostu stavějí hnízdo a vyvádějí mladé, z obojživelníků jsou to ropuchy zelené a skokani zelení, jejichž pulci zaplní všechny mokřiny. Lze tu pozorovat i druhy, které tudy pouze protahují, např. vodouše bahenního nebo občasného návštěvníka čápa bílého. V létě se u rybníka a mokřadu, především v podvečer, zastavuje volavka popelavá. Během července roku 2004 se v biocentru zdržovala i volavka bílá. Z vodního ptactva se zde pravidelně objevují kachny divoké, v letních měsících s mláďaty, dále labuť velká, občas zde lze spatřit také poláka chocholačku, poláka velkého, potápku malou, potápku roháče nebo lysku černou.

Velká část biocentra je osázena stromy (celkem 8 750 ks) a keři (celkem 3 750 ks), zbytek plochy je zatravněn a rozvíjí se zde luční ekosystém se zastoupením štírovníku růžkatého, čičorky pestré, jetele plazivého, heřmánkovce přímořského, hluchavky nachové a dalších rostlin.

Voda je nejprve do mokřadu a poté do rybníka přiváděna otevřenými příkopy z potoka Rakovce. Břehy těchto příkopů postupně porůstají orobincem a dalšími vysokými travinami. Především na jaře po dlouhých deštích v místech s vysokou hladinou podzemní vody vznikají mokřiny. Na některých místech postupně vyschnou a zůstane po nich bahnitá půda s menším vzrůstem travin. Ve dvou oblastech jsou tyto mokřiny trvalejšího charakteru a vydrží zde téměř po celý rok. Na těchto místech roste jiná, charakteristická vegetace mnohdy vyššího vzrůstu s hojným zastoupením orobince a rákosu a poletuje zde množství konipasů - bílých i lučních a také kulíci říční.

Jedná se o jedno z mála míst v obci a okolí, kde je na celkem malé ploše soustředěno množství rozdílných ekosystémů, ve kterých lze pozorovat různé druhy ptactva, savců, žab, hmyzu a rostlin.

Lenka Šprtová