VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Nejprve omluva. Nečetl jsem knihu Umberta Eca "Dějiny krásy", ale zatím pouze její recenzi, spíše řečeno úvahu nad knihou od Daniely Iwashity, nazvanou Konečně krása (Lidové noviny 22. října 2005). Asi bych si nechal úvahy vyvolané četbou této úvahy pro sebe, ale shodou okolností jsme ve stejném týdnu projednávali v AOPK ČR na redakční radě texty posledního, již čtrnáctého svazku rozsáhlé edice "Chráněná území ČR". Edice je to nejen unikátní obsahem, ale i krásná, jak úpravou, tak ilustračním obsahem. Poslední svazek, nazvaný kompendium, pak shrnuje různé obecné pohledy a znalosti, z nichž důvody ochrany přírody a zvláště chráněných území vyplývají. Kapitol je to hodně: Vývoj přírody a krajiny ČR, Přírodní prostředí a krajina ČR (geologická struktura, georeliéf, podnebí, vodstvo, půda, flóra, fauna, krajina, klasifikace CHÚ), Systematický přehled chráněných fenoménů a území k jejich ochraně (geotopy, biotopy, druhy), Soustava chráněných území, Zdroje informací, Historie územní ochrany přírody, Legislativa a instituce, Přehled chráněných území (tabulka). A celkem ve stejném duchu jsou ve všech svazcích edice pojednána jednotlivá území: kromě "úředních" údajů (katastr, výměra, nadmořská výška, datum vyhlášení) je každý text členěn v kapitoly geologie, květena, zvířena, lesnictví, využití. Tedy vesměs kapitoly a termíny poučné, pouze věda a faktografie. Ale k těmto vědecky studeným údajům je připojeno vždy několik barevných fotografií. Namátkou na jedné dvoustraně - Fylitové skalní výchozy Kozího hřbetu, Tesařík Leptura quadrifasciata, Vstavač mužský (Orchis mascula) v PR Peklo, Řeka Metuje vytváří v PR Peklo peřejnaté úseky i tichá zákoutí, Kapradina Braunova (Polystichum braunii) na fylitovém skalním výchozu. Ilustrace představují věci či skutečnosti suše konstatované, ty jsou však v obrazech svou scenerií, barvami či tvary především krásnými: skály a vodní proud mezi stromy, bizarní tvary a barvy hmyzu či rostliny - někdy je očím lhostejné, zda je skála fylitem, brouk tesaříkem česky bezejmenným, rostlina mužskou či Braunovou. Je zajímavé, jak spíše než výčet fakt zaujme při listování knihou především radost z potěšení nad krásou, zachovanou mnohdy již jen na chráněných územích. A také asi oprávněně se domnívám, že i při výběru ilustrací hrála krása objektu a její zachycení svoji úlohu spíše než glaciální reliktnost brouka nebo chemické složení horniny. Marně však v textu něco o kráse hledat: v žádné kapitole či odstavci knihy není krása zmíněna.

Samozřejmě by se při hodnocení krásy místa, dokonce písemném, ozvaly ihned hlasy pragmatiků technických, ekonomických a politických: o tom, že každý vnímá krásu jinak (jak je Eiffelovka krásná!), takže krásu nelze objektivizovat, navazovaly by hlasy o staromilcích, romantických snílcích (v lepším případě), dokonce snad levičácích, kteří nepřejí rozvoji místa - míněno ekonomickému, nepřejí si snižování nezaměstnanosti, nechtějí dokonce ani trvale udržovat rozvoj trvalým zvyšováním HDP a brání tak růstu reálných mezd s negativním dopadem na koupěschopnost spotřebního občana až po jeho úplné ožebračení.

A tak bych snad ocitoval jen tři věty ze zmíněné recenze. Nejdříve motto: "Na některých místech a v některých situacích je masivní vytěsnění krásy vražedné." Snad kus cesty dále naznačuje věta z úst v devadesátých letech vzdělávané Ing. arch.: "Ve škole se argumentovalo jen funkcí a odolností materiálů. Na krásu se zapomnělo." Což se zřejmě netýká jen studia architektury, ale na druhé straně to ihned evokuje myšlenku, jak by vyhlížely osnovy a zkoušky z povinné krasovědy na vysokých školách. Ovšem mohlo by být potěšením chodit při seminářích s posluchači, vidět věci či pouhé pohledy obecně uznávané za krásné a diskutovat, co a proč jeden každý shledává na věci krásným, nebo co a proč ne. Ale veškeré uvažování je asi možné uzavřít poznámkou samotné recenzentky: "Ani v kultuře a krásné literatuře už krása není měřítkem." Co tedy dělat, když už krása a smysl pro ni není cool a měřítkem v kultuře a vzdělanosti? Stydět se za sebe, když mi něco připadá krásné? Nebo za kulturu, která odvrhla krásu?

Karel Hudec