Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Ptáci versus mosty


Zdeněk Vermouzek, č. 4/2006, s. 28-29

Říční toky jsou významnou migrační cestou. Jakákoli konstrukce v jejich profilu s sebou nese riziko kolizí pro přelétající ptáky, přitom lanové konstrukce jsou kvůli špatné viditelnosti zvláště nebezpečné. Potvrzují to mimo jiné zkušenosti s novými mosty v Plzni a Bratislavě. Z tohoto důvodu byla provedena celoroční studie, jejímž cílem je vyhodnotit počty ptáků, kteří by byli ohroženi plánovanou konstrukcí Tyršova mostu v Přerově nad řekou Bečvou.

Metodika

V průběhu roku 2005 probíhalo vizuální sledování průletů ptáků v místě plánované stavby v rozsahu 18 hodin měsíčně, celkem 216 hodin, tak, aby byly pokryty případné rozdíly mezi jednotlivými obdobími roku i v rámci denní doby. Byly zaznamenáváni ptáci letící v úrovni plánované konstrukce a pod i nad ní.

Ze zjištěných hodnot bylo vypočteno množství ptáků ročně prolétávajících dotčeným profilem. Na základě rozpětí jednotlivých druhů a technických parametrů stavby byla spočtena teoretická pravděpodobnost kolizí, která byla snížena "koeficientem zranění" (dotkne-li se pták pouze špičkou křídla, ke zranění nedojde) a koeficientem dle manévrovacích schopností jednotlivých druhů (racek se vyhne překážce snáze než labuť). Základem pro tento výpočet byla hodnota 1 % kolizí uváděná jako průměr pro různé typy staveb pro středně velké druhy. Tato hodnota byla použita pro kachnu divokou, pro racka byla použita hodnota řádově nižší, pro labuť vyšší. Nastavení tohoto parametru je vždy subjektivní a představuje největší případnou chybu výpočtů.

Ze získané reálné pravděpodobnosti kolize byl stanoven počet ptáků, u nichž lze očekávat vážné zranění (smrt) následkem kolize za rok. Uvedena je maximální a minimální hodnota dle různého nastavení parametrů.

Výsledky

V průběhu dvanáctiměsíční studie bylo získáno 12,5 tis. jednotlivých záznamů o průletech ptáků. Statisticky hodnotitelný je počet průletů kachny divoké a racka chechtavého. V úrovni plánované konstrukce (tj. v přímém nebezpečí kolize) je ročně 9 831 kachen (SD 746) a 75 565 racků (SD 4 906). Kvalifikovaný odhad počtu prolétajících labutí činí 50-100 jedinců ročně, ostatní druhy prolétají zcela ojediněle.

Po započtení úprav činí reálná pravděpodobnost kolize při rozestupu lan 3 m pro kachnu 0,2-2,3 %, pro racka 0,02-0,3 % a pro labuť 17-32 %. Lze tedy předpokládat 19-223 zraněných (zabitých) kachen za rok, 18-202 zraněných (zabitých) racků za rok a 8-32 zraněných (zabitých) labutí za rok.

Z výsledků studie je patrné, že realizací mostní konstrukce se svislými lany by nevyhnutelně docházelo ke zraňování a úhynům volně žijících ptáků v počtu desítek až stovek ročně. Stavba se tak dostává do rozporu s ustanovením § 5 odst. 4 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který ukládá povinnost postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu živočichů, lze-li mu zabránit technicky a ekonomicky dostupnými prostředky. K realizaci obnovy Tyršova mostu nelze proto variantu se svislými lany doporučit.

Zdeněk Vermouzek

 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu