Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Větrné elektrárny a netopýři


Jiří Gaisler, č. 4/2006, s. 29

Ve třetím čísle loňského ročníku (Veronica XIX) se Edvard Sequens podrobně věnoval problematice větrných elektráren včetně jejich vlivu na ptáky. Závěrem podpořil využívání větrné energie, i když upozornil, že větrné turbiny nelze stavět všude. V článku není zmínka o usmrcování netopýrů vrtulemi turbin, které bylo zjištěno v několika státech, konkrétně ve Švédsku, Německu, Francii, Španělsku, Rakousku a především v USA. Podle zprávy zpracované pro II. zasedání Poradního sboru Eurobats (organizace Evropské unie pro ochranu netopýrů), které se konalo 8.-10. května v Lucemburku, bylo o problematice střetů netopýrů s vrtulemi větrných turbin publikováno již 30 prací. Téměř všude, kde byl prostor pod větrnými elektrárnami a jejich okolí soustavně sledován čili monitorován, byli tam nacházeni mrtví nebo těžce poranění netopýři. Pouze v případě dvou studií, jedné z Dolního Saska a druhé ze Šlesvicka-Holštýnska, nebyli poranění nebo mrtví netopýři zjištěni. Z našeho hlediska je obzvlášť závažná publikace, která se týká oblasti Horní Lužice hraničící se severními Čechami (Trapp et al. 2002). Němečtí autoři tam v okolí větrných elektráren nalezli 34 mrtvých netopýrů, z nichž nejvíc patřilo rychle létajícím druhům - 12 netopýrů rezavých (Nyctalus noctula), 10 netopýrů parkových (Pipistrellus nathusii) a 6 netopýrů pestrých (Vespertilia murinus). V Evropě byla mortalita netopýrů jako důsledek kolize s otáčejícími se vrtulemi větrných elektráren prokázána již u 21 druhů, což představuje 60 % z celkového počtu evropských druhů. K tomu nutno poznamenat, že Evropa se zde chápe poněkud jinak než podle tradiční geografické koncepce, ale zahrnuje také Kanárské ostrovy, Kypr a celé Turecko.

Mnozí autoři se snažili zjistit, za jakých okolností a proč ke střetům netopýrů s větrnými elektrárnami dochází. Možností je celá řada, netopýry může přitahovat hmyz létající kolem elektráren, ultrazvuk vznikající při jejich provozu nebo prostě stojí elektrárny v místech jejich letových případně migračních tras. Elektrárny mohou netopýří populace ovlivňovat i jinak než zabíjením jejich příslušníků, např. fragmentací nebo omezením loveckých biotopů. Dosavadní výzkum zároveň jednoznačně prokázal, že negativní vliv (impakt) a zejména jeho kvantita záleží na mnoha okolnostech, jako je umístění skupiny větrných turbin, teplota a další klimatické faktory, rychlost otáčení vrtulí apod. Patrně nejrozsáhlejší výzkum probíhá již třetím rokem v Západní Virginii (USA), jak o tom referuje mezinárodní časopis Bats vydávaný neziskovou organizací Bat Conservation International se sídlem v Austinu (Texas). Za použití různých metod od hledání netopýřích kadaverů pomocí loveckých psů po monitorování prostřednictvím termovize bylo na lokalitě Mountaineer, kde stojí 44 turbín a každá z nich je vysoká 67 m, prokázáno usmrcení netopýrů 7 druhů. Celkový počet jedinců zabitých za šest týdnů monitorování byl statistickými metodami odhadnut na 1 346 až 1 980. Termovize umožnila také sledovat noční chování netopýrů ve vztahu k vrtulím turbín. Netopýři naletovali jak na nepohyblivé vrtule, na nichž dokonce přistávali, tak na vrtule v provozu. Autoři článku v časopise Bats z podzimu 2005 doslova píší, že chování netopýrů naletujících na vrtule větrných elektráren připomínalo chování koťat, která se honí za klubíčkem příze. Toto chování nemusí být smrtelné pokaždé, fatální důsledky má nejčastěji při točení vrtulí rychlostí 17 rpm, to znamená 17 otáček za minutu.

Dosavadní poznatky naznačují, že problematika střetů netopýrů s větrnými elektrárnami, stejně jako v případě ptáků, je složitá, ale dá se řešit, např. nastavením vrtulí za určitých okolností tak, aby se netočily. Nemá zde smysl zacházet do podrobností, dokud nebudeme mít podklady z území našeho státu. Autor tohoto příspěvku prozatím nezná jediný případ nálezu mrtvého netopýra, který by mohl souviset s provozem větrných elektráren. Bylo by samozřejmě výborné, kdyby "naše" větrné turbiny byly neškodné. Co když ale netopýry usmrcují a my o tom nevíme proto, že je nehledáme nebo - a na tuto myšlenku mne přivedl jeden lesník - prostě nemůžeme netopýří kadavery v husté vegetaci najít. Cílem tohoto diskusního příspěvku není dělat paniku, ale upozornit na nebezpečí, které je sice u nás zatím jen potenciální, ale u našich sousedů už reálné.

Jiří Gaisler

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu