Vstup pro předplatitele: |
Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst
V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo
Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti
(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991)
Převážná většina z nás, chceme-li si vyjít do přírody, nezvolí téměř jistě centrum města ani jeho periferie. Pod pojmem "příroda" si naopak lidé vybaví především vše, co s městem nemá takřka nic co do činění. Přitom právě město s jeho historickým jádrem, zahradními čtvrtěmi, sídlišti, parky, průmyslovou zástavbou i periferiemi vytváří naprosto specifické podmínky pro život řady druhů fauny i flóry. Rozhodli jsme se proto, že páté letošní číslo zaměříme na téma Městská příroda.
Nikdo z nás asi nepochybuje o tom, že jedním z rozhodujících faktorů určujících kvalitu bydlení ve městě je stav a množství městské zeleně. Jarmila Kocourková ve svém příspěvku seznamuje s historickými počátky zakládání městské zeleně, hodnotí její současný stav, poukazuje na nedostatečnou péči o zeleň a připojuje rovněž návody na možná zlepšení. Městská zeleň je také hlavním námětem rozhovoru se zahradním architektem Zdeňkem Sendlerem, který realizoval úpravy řady parků a zahrad, například v Brně či Litomyšli.
Hmyzí říše našeho státu je velmi bohatá, nepřekvapí tedy, že s řadou druhů se setkáváme i ve městech. Podrobné informace vám přinášejí texty Zdeňka Laštůvky a Hany Šefrové.
Ve městech se vyskytují rovněž desítky druhů ptáků. Proč s oblibou vyhledávají městská sídla, s jakými druhy se zde můžeme setkat a řadu dalších zajímavých údajů získáte v článku Karla Hudce.
Vážení čtenáři, věřím, že tyto i ostatní příspěvky si přečtete se zájmem a potěšením a budou vás třeba i inspirovat k vycházce za přírodou, například tou městskou. Přeji vám jen pěkné zážitky.