Čtení na tyto dny

Návštěva ze souhvězdí višně

Nad ránem s bouřkou přistály
i ty nezralé
Zářily
jako vltavíny
s křišťálovou peckou uvnitř

Scifisté samozřejmě spali
jako když je
do hvězd hodí
my jsme samozřejmě spali
jako když nás
do hvězd hodí
a hvězdy samozřejmě spaly
jako když je
do lidí hodí

Tak byla budoucnost
zase jen ve hvězdách
a lidech

(Jiřina Salaquardová) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Hmyz u nás doma


Hana Šefrová, č. 5/2006, s. 13

Název tohoto článku není zcela přesný, nejde totiž pouze o naše domácnosti, ale i o jinak využívané vnitřní části budov, a také například skleníky. Tam všude se setkáme s celou řadou druhů hmyzu. Kolem 200 druhů se ve venkovním prostředí ani nevyskytuje. Byly k nám většinou zavlečeny z tropů nebo subtropů a naše klimatické podmínky nesnášejí. Mnohé z nich se živí buď nejrůznějšími potravinami a jinými materiály a jsou různě významnými skladištními škůdci, nebo škodí na skleníkových a pokojových rostlinách. Také některé z našich domácích druhů pronikají příležitostně nebo trvale dovnitř budov - do bytů, skladišť, sklepů nebo na půdy. Někdy zde dosahují mnohem větší početnosti než ve volné přírodě, a pak je velmi těžké zjistit, zda je takový druh skutečně náš domácí a ve vytápěných prostorech nachází jenom mnohem lepší podmínky než venku, nebo naopak jde o druh kdysi zavlečený z teplejších oblastí a do vnějšího prostředí proniká druhotně. Zaměřme se blíže na druhy, se kterými se setkáme nejčastěji a které nám také obvykle dělají největší starosti.

Všude v domácnostech se vyskytuje drobná čilá rybenka domácí (Lepisma saccharina). Vyhledává vlhčí místa, živí se organickými zbytky a z její přítomnosti nemusíme mít obavy. Horší je to už se šváby. Těch u nás bylo sice zaregistrováno už kolem deseti synantropních druhů, ale trvale se zabydleli jen dva nebo tři. Šváb obecný (Blatta orientalis) je větší a jeho vývoj trvá asi rok. Drobnější rus domácí (Blattella germanica) se vyvíjí rychleji a často působí problémy v potravinářských provozech, obchodech, příležitostně i bytech. Podobně jako švábi žije cvrček domácí (Acheta domestica). Častěji než v bytech přebývá ve sklepích a podél teplovodního potrubí. Stejně jako švábi je aktivní v noci, kdy se prozradí hlasitým cvrkáním. Ve vytápěných sklenících se občas vyskytne koník skleníkový (Diestrammena asynamora) zavlečený do Evropy koncem 19. století z jihovýchodní Asie. Nepříjemnými škůdci v bytech, v muzejních herbářích a entomologických sbírkách jsou pisivky - jen 2-3 mm velcí, rychle běhající živočichové schopní rozhlodat a zničit i velmi tvrdé a suché materiály. U nás je známo asi 20 zavlečených synantropních druhů. Ze škůdců skleníkových a pokojových rostlin stojí na prvním místě červci. S tropickými rostlinami jich byla zavlečena celá plejáda - kolem 45 druhů. Po zavedení důsledné ochrany pěstovaných rostlin se počet přežívajících druhů snížil sice asi o dvě třetiny, ale zbývající působí nadále značné problémy. Nepříjemnými škůdci rostlin jsou i molice, zvláště m. skleníková (Trialeurodes vaporariorum). Všichni je známe, jsou to ty drobné bílé "mušky", které se masově objeví na spodní straně listů muškátů i jiných rostlin, a přes veškeré snahy nejsme schopni se jich zbavit. Stejné problémy nám mohou působit některé druhy třásněnek, např. t. západní (Frankliniella occidentalis). Jsou méně nápadné než molice a napadení často zaregistrujeme, až když nám rostliny začnou zasychat.

Vůbec nejpočetnější jsou uvnitř budov brouci, nejčastěji druhy čeledí kožojedovití, lesákovití, červotočovití, vrtavcovití, zrnokazovití, potemníkovití a nosatcovití. Kožojed obecný (Dermestes lardarius) je hnědočerný se světlou páskou v přední části krovek. Jeho larvy poškozují kůže a některé masné výrobky. Jedním z nejhojnějších škůdců uskladněných potravin je rezavě hnědý, jen 2-4 mm velký červotoč spížní (Stegobium paniceum). Velmi nepříjemnými hosty spíží jsou drobné druhy potemníků, např. potemník skladištní (Tribolium confusum). Mají hnědé, protáhlé tělo, dlouhé 3-4 mm. Rychle se množí a vylučují látky fenolické povahy, které silně zapáchají a jsou karcinogenní. Napadené potraviny jsou často zcela znehodnocené. Podobný, také poměrně častý lesák skladištní (Oryzaephilus surinamensis) je štíhlejší než potemníci a na bocích hrudi má několik zřetelných trnů. Zrnokazi poškozují luštěniny. Na rozdíl od lesáků a potemníků mají široké, šedavé nebo skvrnité krovky. Běžným škůdcem fazolí i jiných luštěnin je asi 2 mm velký zrnokaz fazolový (Acanthoscelides obtectus), který k nám byl kdysi zavlečen z Jižní Ameriky. Spíše ve skladech obilnin než v obchodech a bytech působí potíže drobounký černohnědě zbarvený nosatec pilous černý (Sitophilus granarius).

Z motýlů máme doma obvykle moly a zavíječe. Naprostá většina druhů obou čeledí žije volně v přírodě a jako rozkladači organických zbytků hrají pozitivní ekologickou roli. Několik synantropních druhů nám naopak značně znepříjemňuje život. Moli jsou drobnější a v klidu mají křídla složena více méně rovnoběžně podél těla. Nejčastější jsou mol šatní (Tineola bisselliella) a m. obilní (Nemapogon granella). První je zbarvený slámově žlutě a jeho housenka poškozuje textilie, peří a kožešiny. Druhý má křídla černošedě skvrnitá a vyvíjí se v zrní, mouce a moučných výrobcích. Zavíječi vypadají v klidu jako protáhlý trojúhelníček. Patrně nejhojnějším motýlem v domácnostech a skladech je zavíječ paprikový (Plodia interpunctella). Poznáme ho od ostatních druhů poměrně snadno. Bazální polovinu křídel má okrovou a koncovou část červenohnědou. Jeho housenka škodí na nejrůznějších potravinách, které spřádá vlákny. Najdeme ji v mouce a moučných výrobcích, sušené zelenině a houbách, ořeších i jinde. Častý je rovněž zavíječ moučný (Ephestia kuehniella). Dospělec je šedavě zbarvený a housenka škodí převážně na mouce a moučných výrobcích.


Ing. Hana Sefrová, Ph.D. - Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství MZLU Brno

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu