Čtení na tyto dny

Nov

Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.

Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu

(Jindřich Zogata)

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Arboretum MZLU v Brně - refugium fauny uprostřed města


Hana Šefrová, č. 5/2006, s. 14

Arboretum MZLU v Brně je místem poučení a odpočinku, ale také ostrůvkem přírody uvnitř města. Jde sice především o dendrologickou sbírku, ale věnovat se můžeme i místní fauně. Z větších ptáků zde hnízdí např. hřivnáči a sojky, pravidelně také párek krahujců, v bazéncích se rozmnožují skokani hnědí a štíhlí, je možné pozorovat užovku obecnou. V červnu zde poletují nápadní roháči obecní, od jara se kolem růžovitých dřevin vznášejí otakárci ovocní a na vrbách se vyvíjejí housenky batolce červeného. Žije zde několik druhů čmeláků, také velká samotářská včela drvodělka fialová. V sypké půdě si vytvářejí charakteristické trychtýřky larvy mravkolvů.

Široké spektrum pěstovaných dřevin nabízí bohatou potravní nabídku zejména fytofágním druhům hmyzu. V letech 2002-2004 jsme věnovali pozornost výskytu minujících druhů motýlů, abychom zjistili, do jaké míry se jejich druhová diverzita liší od přírodních biotopů v brněnském okolí. Housenky těchto druhů se vyvíjejí v mezofylu listů, v němž vyžírají často druhově specifické požerky nazývané miny, a jejich výzkum není náročný. Stačí pečlivě prohlížet různé druhy dřevin, listy s minami ukládat do herbáře a následně určovat. V některých případech však ke spolehlivému určení samotná mina nestačí, pak je nutné housenku dochovat v dospělce. Během průzkumu jsme zjistili celkem 132 druhů, což je zhruba 40 % naší fauny. Nalezené druhy odpovídají jednak druhové skladbě dřevin, jednak poloze a expozici arboreta. Přítomné druhy obvykle nikterak nepoškozují hostitelské dřeviny a poměrně vysokou druhovou diverzitu lze proto považovat za pozitivní jev s ohledem na jinak poměrně chudé městské prostředí. Za potěšitelné můžeme považovat i to, že počet druhů není zjevně negativně ovlivněn přítomností frekventovaných komunikací a okolní zástavbou a je srovnatelný s přírodními biotopy podobného charakteru v okolí Brna.

Největší počet zjištěných druhů připadl na drobníčky. Z území České republiky jich je známo asi 130 druhů, v arboretu jsme jich našli 54. Miny housenek drobníčků vcelku dobře poznáme. Buď to jsou dlouhé úzké chodbičky někdy s tmavou středovou linkou trusu, které jsou patrné na listech shora, zespodu nebo proti světlu, nebo housenka počáteční úzkou chodbičku rychle rozšiřuje do okrouhlé nebo laločnaté plošné miny. Po dokončení vývoje housenka minu opouští a kuklí se v pevném zámotku v hrabance nebo na kůře stromu. Dospělí motýli dělají čest svému jménu - mají zpravidla rozpětí křídel 3-8 mm a náš domácí mol šatní je proti nim obr. Na druhém místě v počtu druhů byly klíněnky. Těm zajistila obecnou známost klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella), ale u nás se jich vyskytuje přes 70 druhů a v arboretu jsme jich zaregistrovali 30. Housenky klíněnek mírně deformují listy tím, že stahují horní nebo spodní pokožku a vytvářejí prostorové miny. Kuklí se přímo v nich. Dospělé klíněnky jsou trošičku větší než drobníčci, ale rozpětím křídel obvykle nepřesahují 10 mm. Na zlatavě nebo rezavě zbarvených předních křídlech mají různě rozmístěné bílé nebo stříbřité klínky. Konečně na třetím místě se s 12 druhy umístili pouzdrovníčci. Ti žijí poněkud odlišně. Housenka přebývá celý život v přenosném, často druhově specifickém vaku. Ten vždy připřede na list a vysouvá se z něj dovnitř listu, vyžírá jeho houbový a palisádový parenchym, čímž vytváří různě velkou plochou a průsvitnou minu. Housenka během vývoje vystřídá větší počet listů, nakonec se kuklí přímo ve svém vaku připředeném k větvičce nebo listu. Kromě uvedených skupin druhů byl již v menších počtech nebo jednotlivě zaznamenán výskyt minovníčků, podkopníčků, vzpřímenek, předivek a jiných minujících druhů. Lepší představu o utváření min housenek různých minujících druhů poskytují přiložené obrázky.

Zajímavé jsou i výsledky analýzy původu zjištěných druhů a jejich potravních nároků. Ze 132 zaregistrovaných druhů je 124 autochtonních, vyskytujících se na vhodných stanovištích i v okolí Brna, zbývající druhy jsou na našem území nepůvodní. Mezi zjištěnými druhy převládají druhy monofágní (102) vázané k jedinému rodu nebo dokonce druhu hostitelské dřeviny, následují druhy oligofágní (21) žijící na blízkých rodech dřevin téže čeledi a pouze devět druhů polyfágních, které se vyvíjejí na dřevinách více čeledí. Nejvíce minujících motýlů bylo nalezeno na dubech (18), jabloních (13) a slivoních (11).

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu