Čtení na tyto dny

Jarní přijímání

Je dobře na jaře
když rozkvetou skládky
rozžhaví
se rané kopřivy
a vypláznou lopuchové listy

A já opřen
o polední kravín
na vysvícené slámě
žvýkám hrách a kroupy
s listy pampelišek

A zas už cítím
jak se mi jaro v ústech proměňuje
nabírá do krup
a ve volnoběhu ticha
tvrdne do hlíny
na rozježděném dvoře

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Strašáci Rudolfa Šmída


Jitka Francová, č. 1/2010, str. 16

Již více než patnáct let sleduje a zaznamenává fotograf Rudolf Šmíd proměny a příběhy strašáků. Autorovi se stalo to, co známe ze života fotografických či filmových dokumentaristů, obzvláště těch časosběrných - sblížil se s dokumentovanými rok po roce natolik, až se stali jeho vnitřními bytostmi podobně jako jeho rodina či přátelé. Zřejmě i vlivem své „vedlejší“ sociologické profese si však zároveň zachovává profesionální odstup, a ačkoli je rád navštěvuje, stýská se mu po nich a po bouřkách a vichřicích přemýšlí, kolik jich padlo k zemi, do života jim nezasahuje.

Rudolf Šmíd je mistr imaginární zkratky. A tak strašáci v jeho portrétech ožívají v objevených identitách i pro nás. To kouzlo oživení jako by otevíralo v člověku zaskládané dětské vědomí a rozzařovalo znovu tvář prvotním úžasem. V jeho časosběrném dokumentu se prolíná svět i čas hmatatelný smyslově a intuitivně. Tento rozpor realističnosti a imaginarity v sobě nese v tomto případě i samotné médium fotografie. Jsme zvyklí, že fotografie stvrzuje viděné, což zde znamená stejně zajímavý paradox jako užití pojmu dokument. Pokud bychom se dívali jen realisticky popisně, nikdy bychom živého strašáka neobjevili, do našeho dívání musíme vnést i naši vlastní představivost. O radost a úžas z rozpoznání strašáka tak není připraven ani divák, ačkoli není jeho objevitelem, ale jen pochopil.

Autorův dlouhodobý zájem o strašáky už můžeme považovat za posedlost, bez které se tvorba většinou neobejde, protože nenechá člověka ustrnout, žene ho, osvobozuje a proměňuje. Posedlost Rudolfa Šmída blahodárně doplňuje pěší chůze. Až budete procházet krajinou, nezapomeňte, že v ní žijí strašáci, a až nějakého potkáte, dejte mu prosím vědět.


PhDr. Rudolf Šmíd (1956) - sociolog a fotograf na volné noze. Externě přednáší vizuální sociologii na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2005 založil novou vědní disciplínu - terriculologii (lat. terriculus/ la, strašák). rudolfsmid(zavináč)volny.cz


Jitka Francová
historička umění

 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu