Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Prameny a studánky Třebíčska - historie a současnost


Olga Lepšová-Skácelová, č. 5/2006, s. 29

Prameny a studánky Třebíčska - historie a současnost. Sursum, Edice Vysočiny, Tišnov 2005. 191 s., z toho 30 stran barevné fotopřílohy. Autoři: R. Zejda (ed.), J. Kristková, Z. Chudoba, P. Vosátka, L. Bínek, V. Lavický.

Střechu pro vydání spisku mapujícího studánky širšího okolí Třebíče poskytlo nakladatelství Sursum, z jehož dílny pochází již řada faktografických i poeticky psaných publikací o Vysočině. Dílko vzniklo evidentně z nadšení autorského kolektivu, a to jej poznamenalo jak v kladném, tak i záporném smyslu.

Nejcennější je jádro knížky: přehled studánek širšího okolí Třebíče, i těch málo známých a zapomenutých, s přesnou lokalizací, vyznačením na výřezu z mapy, černobílou fotografií a komentářem ke stavu studánky a kvalitě vody. Drobné vylepšení kontrastu mapek i fotografií před tiskem by pozvedlo kvalitu stránek, vhodný by byl odkaz na kvalitní barevnou fotopřílohu (závěrečných 30 stran nečíslovaných fotografií).

Popisovat fakta o kvalitě vody čtivým způsobem je nesnadné. V komentářích ke kvalitě vody jednotlivých studánek se ve složitých souvětích střídají chvalozpěvy na jejich krásu s nedoporučením k pití (to je od autorů prozíravé) kvůli nevhodnému chemismu a mikrobiologickému znečištění. Zde by byla namístě podrobnější informace o závadách (kromě zvýšeného obsahu dusičnanů např. pronikání chloridů ze silnic, zmínka o vlivu odlesňování aj.). Odborné termíny jsou místy (zřejmě ve snaze o čtivější podání) poněkud deformovány (str. 39 "z důvodu mírně zvýšeného obsahu mikrobiologických látek", str. 54 "vodu ze studánky by neměli využívat k pitným účelům pro vysoký obsah mikrobiologických ukazatelů...").

Cenné faktické jádro knih je obklopeno obecnými kapitolami, jejichž obsah často neodpovídá názvu. Prolínají se v nich fakta se subjektivními názory, mnohdy poplatnými módním alternativním trendům. To je patrné už z názvu kapitoly "Výzkum a mystika vody", která podrobně čerpá z jediného současného pramene a přechází od krystalografie k reakcím vody na lidská slova a emoce. V této kapitole by bylo velmi vhodné zmínit putovní výstavu "Voda - učme se jí rozumět", která byla nadací CINDI při Státním zdravotním ústavu ve spolupráci s německým Ústavem pro výzkum proudění (spolu se stejnojmennou knihou) před několika lety prezentována přímo v Třebíči. Témata se v různých kapitolách opakují. Informace podané stylem "z každého rožku trošku" čtenáři hlavu spíše zamotají, než aby poznatky utřídily.

Chemismus a mikrobiologie vod jsou vysvětlovány v kapitole "Úvod", tabulka přepisující normu je vytržena z kontextu do kapitol "O studánkách a dobré vodě". Epidemiologická pasáž na str. 1O se zmínkou o možnosti šíření virových chorob vodou zavání poplašnou zprávou či žánrem science-fiction.

Samotný fenomén studánek má být přiblížen nevědomému čtenáři řečnickou otázkou "Jak studánku poznáme?" s doslovnou odpovědí: "Je to jednoduché, studánka je místečkem, kde pramení a samovolně vytéká voda ze země" (str. 12). Tedy nic o podchycení pramenů. výstavbě a údržbě studánek či o přirozených typech pramenů. Péče o studánky má být inspirací pro sponzory a pečovatele (str. 17), ale není dotaženo, jak by mohli pomoci.

Literární ukázky jsou vsazovány do textu ne vždy ústrojně a jsou příliš dlouhé. V básních a ukázkách prózy o vodě by bylo vhodné provést užší výběr k tématu studánek - shromážděný materiál svým rozsahem by byl vhodný spíše pro antalogii o vodě než jako doprovod k faktickému jádru. Předposlední celek "Voda v literatuře a historii" přeskakuje z poezie do prózy v různých historických rovinách (bylo by dobré uvést vročení děl nebo životopisná data autorů).

V celku "Pověsti o studánkách" jsou studánky alespoň zmíněny (byť jen na jediném řádku) jen v polovině uvedených pověstí, ostatní se zabývají jinými lokalitami (rybníček) nebo jevy (kácení lip u kapličky, zánik dolů, ztráta půdy). Rovněž dvě historické pohlednice v závěru knihy se vztahují k tématu jen z poloviny. Dobrá Voda u Třebíče (str. 150-152) známá sirnými prameny je v současné době znehodnocena toxickou skládkou u Pozďátek. Škoda, že autoři aspoň okrajově tento problém nezmínili (jako jeden z možných důvodů se nabízí souvislost s garancí publikace odborem životního prostředí Městského úřadu Třebíč). Naopak otázka uznání poutního místa Pyšele - Moravských Lurd je rozebrán velmi podrobně, co se týče vztahů farnosti s brněnským biskupstvím a osudů rodu děvčátka, které zde mělo vidění, kdežto o studánce padla v pětistránkové kapitole jen zmínka: "... předepsané předpoklady pro uznání poutního místa, tedy věrohodná lékařská dobrozdání nebo osvědčení odborníků o nadpřirozených účincích vody z blízké studánky, nikdo neměl."

Přes všechny uvedené nedostatky bude knížka milým průvodcem za poznáním Třebíčska. Malý formát vybízí k přibalení do batůžku a listování cestou ve vlaku nebo právě při posezení u studánek.

Olga Skácelová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu