VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Komise složená z aktivistů tří mezinárodních ekologických sdružení (Jednej pro životní prostředí, Síť Akce klima a Doprava & Životní prostředí) každoročně uděluje "Cenu Tuvalu - klimatické změny". Tuvalu je devět korálových atolů ve středu Pacifiku jižně od rovníku, které jsou obydleny a jsou ohroženy zaplavením oceánem v důsledku zvýšení teploty na Zemi, a tím i zvýšení hladiny světových oceánů a moří. Tato "anticena" je zaměřena na přistižení významné politické nebo ekonomické osoby, která projevila výraznou neschopnost při opatřeních proti klimatickým změnám.

Pro rok 2006 byla komisí cena udělena prezidentovi Evropské komise José Manuel Barrosovi. Aktivisté ekologických sdružení zjistili, že J. M. Barroso používá jako své osobní auto terénní Volkswagen, který má spotřebu více než 13,2 litru na 100 km v městském provozu. Současně produkuje 265 gramů CO₂ na 1 kilometr jízdy - hlavního plynu, který způsobuje skleníkový efekt a oteplení Země - tj. téměř dvakrát více než 140 gramů, což je množství stanovené jako cíl Evropskou komisí v rámci dohody z r. 1998 se Sdružením konstruktérů automobilů. Sdružení konstruktérů se zavázalo, že žádný nový automobil vyrobený počínaje rokem 2008 nepřekročí limit 140 gramů CO₂. Nezávazná dohoda vyzývá konstruktéry k dobrovolnému dodržení limitu CO₂. Jenže podle ekologických sdružení míra snížení emisí sledovaná na modelech automobilů vyráběných v letech 1998 až 2006 nedává naději na dosažení emisní úrovně doporučené Evropskou komisí.

"Vyznamenání" udělené panu Barrosovi mu bylo symbolicky předáno 29. května 2006 před sídlem Evropské komise v Bruselu, k podtržení skutečnosti, že "metoda Barroso" není efektivní. Tato metoda se vůči velkým podnikům vyhýbá použití závazných ustanovení a limitů, a spoléhá na postupné a dlouhodobé dobrovolné akceptování reálného ekonomického zisku při respektování životního prostředí, což nechává na dobré vůli vedení těchto podniků.

Pavel Šimek