VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

V tomto období plném globálních změn všechny sektory občanské společnosti znovu definují své role. Netýká se to jenom neziskových organizací, ale i státní správy a samosprávy, firemního sektoru, médií či akademické sféry. Výzvy současné doby jsou tak veliké, že bez partnerské spolupráce napříč společností budeme jenom přihlížet prohlubujícím se konfliktům, a to zdaleka nejenom ekologickým.

Je velmi zajímavé pozorovat měnící se role a kapacitu typických ochranářských a ekologických organizací v zemích koruny české. Souhrnnější informaci o tom poskytuje mj. i analýza zpracovaná Nadací Partnerství v roce 2004.

Původní skupiny dobrovolníků, které v osmdesátých letech začínaly s druhovou ochranou či s ochranou místních biotopů a s ekologickou výchovou v rámci ČSOP (některé i dříve v TISu), mají dnes výrazně širší zaměření. Část se profesionalizovala ve službách, s nimiž začínali jako dobrovolníci a dnes je poskytují obcím a státní správě. Patří mezi ně mimo jiné údržba a péče o chráněná území, ošetřování stromů, speciální práce v druhové ochraně apod. Například ZO ČSOP ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku se vypracovala ve firmu, která poskytuje velmi odborné služby při projektování a realizaci kořenových čistíren. Některé z občanských sdružení už mají blízko k podnikání a dokonce i komerční subjekt založily.

Speciální skupinu tvoří organizace zaměřené na ekologickou výchovu - jejich profesionalizace směřuje k poskytování služeb školám a veřejné správě. Druhý trend je v rozšiřování tematického zaměření. Sdružení původně zaměřená "pouze" na ochranu přírody postupně přibírala témata kulturního dědictví, ochrany památek, místního rozvoje apod. Často se stala hybateli širších místních koalic, sdružování v rámci mikroregionů, vyhledávání alternativ pro šetrný rozvoj a dalších iniciativ. Třetí, nové specifikum, je role NNO jako vlastníků - chráněných území, školicích objektů, historických budov, energetických zařízení. To jim dává novou pozici vůči místní komunitě i vůči úřadům. Mohou v praxi ukázat, jak odpovědný vlastník spravuje nemovitost v souladu s principy udržitelného rozvoje. Čtvrtý trend je ve změně vnímání ekologických neziskovek, které mají či měly pověst "radikálů" u veřejnosti a u médií. Z okraje se pomalu posouvají do středu; organizace typu Hnutí Duha se stávají respektovanými zdroji informací a jejich postoje ovlivňují veřejné mínění.

Na příběhu Ochrany fauny ČR (str. 5) vidíme, jak úplně nová organizace dokázala pevně zakotvit v regionu České Sibiře a sehrát i významnou celostátní úlohu prostřednictvím několika kampaní. Základ jejího úspěchu byl v motivaci, obrovské energii a poctivosti. Tyto devizy má ale hodně jiných neziskovek, a přesto se jim nedaří svůj rozvoj stabilizovat. Pavel Křížek ale investoval do partnerských vztahů s desítkami institucí a stovkami lidí a nebál se jít do projektů, které přesahovaly jeho území i rozpočet. Diverzifikace příjmů Ochrany fauny by dnes mohla sloužit za příklad mnoha větším organizacím a nakonec i vliv této organizace na veřejné mínění i rozvoj regionu je mnohem větší, než by se dalo očekávat z povrchních údajů o tomto spolku nadšenců.

Jiným příkladem je ZO ČSOP Kosenka ve Valašských Kloboukách. Nepochybně jedna z nejlepších jednotek v rámci ČSOP, jak z pohledu historie, výsledků, záběru, kvality členské základny, počtu "odchovaných" příznivců a dobrovolníků, otevřenosti novým myšlenkám apod. Také organizace s velkým morálním kreditem ve svém regionu, který si získala zejména rozšířením svého působení o témata kulturního dědictví a památek i jako hybatel místního rozvoje. Dnes už tradiční Mikulášský jarmek v Kloboukách je příkladem, jak občanské spolky mohou motivovat rozvoj místní ekonomiky.

Pro Nadaci Veronica i ZO ČSOP Veronica zase znamenalo velkou změnu vlastnictví usedlosti v Bílých Karpatech. K výchovné a vzdělávací činnosti přibyla zkušenost odpovědného vlastníka a investora do venkovského rozvoje. Úspěch hostětínských projektů je opřen nejen o inspiraci z nejlepších evropských a světových ekologických trendů, ale zejména o důvěru, spolupráci a úsilí mnoha partnerů, místních občanů a o finanční podporu řady dárců.

V tomto předvánočním čísle se věnujeme pouze některým příkladům. V celé zemi existují stovky formálních i neformálních sdružení občanů, kterým záleží na přírodě, kulturních hodnotách i sociální stabilitě jejich obcí. Nečekají na stát ani na politiky a sami se o tyto hodnoty starají. Dokáží pro svou věc nadchnout další spoluobčany i sponzory. Patří jim za to obdiv a poděkování nás všech.