VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Nadace Partnerství podpořila během patnácti let své existence na 1 900 projektů celkovou částkou 169 milionů korun. Bylo tedy poměrně obtížné určit, podle jakého klíče vybrat právě ty nejpozoruhodnější. Nakonec jsem se zaměřil na několik probíhajících projektů, které považuji za výjimečné jak vybraným tématem, tak jeho řešením.

Světelné znečištění noční oblohy je u nás stále poněkud opomíjeným tématem. Většina měst je vybavena oslňujícími, špatně seřízenými nebo konstrukčně chybnými lampami, které plýtvají elektrickou energií (jejíž výroba znamená zatížení životního prostředí), ale také zapříčiňují smrt četného hmyzu, ruší noční živočichy a oslňují chodce i řidiče. Mimo to brání astronomům v pozorování noční oblohy. Mohlo by se zdát, že jejich volání po "tmavší" obloze je spíše úsměvné, při pohledu z družice však uvidíme, že v Evropě dnes zůstává jen velmi málo míst, do nichž světelné znečištění ještě nezasahuje.

Legislativní rámec o ochraně ovzduší před světelným znečištěním sice existuje, jeho další úpravy však byly přesunuty do pravomoci obcí, čímž se prakticky zamezilo jejich naplňování. Česká astronomická společnost proto připravila brožuru s názvem "Sviťme ohleduplně", která shromažďuje argumenty pro snižování světelného znečištění, uvádí jednoduchá pravidla pro šetrné svícení a ochranu noci, předkládá dobré i špatné příklady. Brožuru recenzovala řada odborníků, mimo jiné astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar nebo bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová.

Projekt "Sviťme ohleduplně" má navíc velmi praktické pokračování. Poté, co Nadace Partnerství zahájila spolupráci se společností Phi1ips Lightning, bylo rozhodnuto o realizaci modelového veřejného osvětlení v bělokarpatské obci Hostětín, kde byla provedena instalace modernějšího veřejného osvětlení, které přinese úsporu energie a současně významně sníží podíl světelného znečištění. Výsledky jednoduchého avšak účinného opatření bude v Hostětíně prezentovat nové Centrum Veronica v rámci svých školicích programů zaměřených na hospodaření s energií.

Do boje proti nelegálně instalovaným billboardům se vydaly Děti Země Plzeň s projektem nazvaným "Ochrana krajinného rázu před stavbami nelegálních reklamních zařízení". Prozatím provedli monitoring dálnice D5 v celé její délce od Prahy po Rozvadov a na příslušných stavebních úřadech pak zjišťovali oprávněnost nalezených billboardů. Od 15 úřadů se podařilo potřebné informace získat, stavební úřady v Berouně a Boru vydaly rozhodnutí o odepření poskytnutí informací, které budou dále vymáhány soudní cestou. Z výzkumu vyplývá, že téměř polovina billboardů (46 z celkových 105) je dle dostupných informací postavena bez potřebného povolení. Obdobným způsobem Děti Země pokračují v mapování Plzně a silnice I/10 v úseku Plzeň-České Budějovice. Monitoring je současně doplňován podáváním podnětů k odstranění nelegálních staveb a dohlížením na další postup stavebních úřadů.

Velmi zajímavým projektem je "Záchrana a obnova bývalého Beaufortského alpina", realizovaného ZO ČSOP Berkut v Bečově nad Teplou - malebném městečku mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi. Skupina nadšenců z místní ochranářské organizace odkoupila od města pozemek bývalé zámecké zahrady (tzv. alpina), kterému hrozil zánik vlivem rozšíření městské průmyslové zóny. Alpinum nechal vybudovat po první světové válce poslední zdejší vévoda Jindřich Beaufort-Spontin na pozemku přesahujícím 20 hektarů. Jeho vrchní zahradník Johann Koditek vytvořil v letech 1918-1938 v alpinu ojedinělou krajinářsky cennou sbírku většinou cizokrajných dřevin, alpinek, vlhkomilných i suchomilných rostlin. V době největší slávy zde rostlo přes 300 rostlinných rodů v 1 000 druzích, které byly dále množeny a kultivovány. Když po druhé světové válce vévoda Beaufort-Spontin emigroval, alpinum postupně upadalo a pustlo, okrasný rybník byl vypuštěn, sbírky z větší části rozkradli místní.

V roce 2005, kdy se zahradě začala věnovat ZO ČSOP Berkut, se alpinum podobalo spíše džungli. Postupně byla provedena inventarizace zbylých dřevin a jejich zdravotního stavu, plocha byla vyčištěna od náletů invazních rostlin. Berkut zároveň shromáždil archivní dokumenty a fotografie o původním stavu a rozmístění sbírek. Následovalo několik návštěvních dnů, během nichž se příchozí mohli zapojit do plánování nové podoby alpina, které by v budoucnu mělo sloužit co největšímu počtu návštěvníků. ZO ČSOP Berkut plánuje obnovit rybník a vytvořit různá odpočinková místa, hřiště a prolézačky. Část lokality bude postupně navrácena do původního stavu.

Ing. František Brückner - Nadace Partnerství