VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Návštěvníci zpřístupněného podzemí, jak jeskyní, tak historických podzemí ve městech, si často povšimnou zelených skvrn či dokonce porostů v blízkosti svítidel. V tomto temném prostředí zelené rostliny zpravidla nenacházíme. Je však potřeba si uvědomit, že při zpřístupňování široké veřejnosti bývají na stěny podzemních prostor instalovány výkonné a pravidelně užívané zdroje světla. Ty umožňují osídlení vhodných podkladů pionýrskými, drobnějšími rostlinami. Nejdrsnější podmínky umožňují "pouze" vznik zelených skvrn řas a sinic. Pokud je světelného záření více, mohou podzemí osidlovat mechorosty a kapradiny. Jen výjimečně je možné najít kvetoucí rostliny. Ty sice poměrně často vyklíčí ze semen, ale brzy hynou v důsledku nedostatku zdroje energie - světelného záření.

U zelených povlaků tvořených řasami nebo sinicemi při pozorování pouhým okem nerozlišíme jednotlivé jedince. Naopak mechorosty (v podzemí zastoupené téměř výhradně mechy) tvoří porosty, kde je možné pozorovat jednotlivé, drobné rostlinky.

Mechy v přístupných jeskyních byly a dosud jsou čas od času předmětem zájmu badatelů. Na území České republiky o nich publikovali zejména Šeda (1962), Šmarda (1973), Vaněčková (1978) a v nedávné době také Kubešová (2001), diplomovou práci na toto téma zpracoval Culek (1991). Dosud však nebyla pozornost věnována přítomnosti mechorostů v historickém podzemí, které má řadu charakteristik s jeskyněmi společnou. Jaké druhy mechů můžeme v historickém podzemí najít? Jsou to druhy vzácné, nebo naopak běžné?

Prozkoumala jsem tři zpřístupněná podzemí. Ve městech Jihlava a Tábor v roce 2004, ve Znojmě v roce 2005. Celkem jsem našla ve všech třech podzemích dvanáct druhů mechů. V Jihlavě rostlo pět mechů, rokýtek nízký (Amblystegium humile) a rokýtek jemný (Amblystegium serpens), prutník zední (Bryum radiculosum), loděnka smáčklá (Taxiphyllum wissgrillii) a kroucenec kopinatý (Tortula cf. lanceola). V Táboře bylo nalezeno devět druhů, rokýtek jemný, baňatka obecná a b. aksamitová (Brachythecium rutabulum a B. velutinum), prutník drnatý (Bryum cf. caespiticium), zkrutek vláhojevný (Funaria hygrometrica), prutníček hruškovitý (Leptobryum pyriforme), paprutka (Pohlia sp.), zobanitka zední (Rhynchostegium murale) a kroucenec zední (Tortula muralis). Zde navíc byly na jednom místě u prutníčku hruškovitého vytvořené štěty s tobolkami, což svědčí o dobrých podmínkách pro jeho růst. Ve Znojmě jsem nalezla pouze jeden druh - kroucenec zední. Nejhojněji rostly mechy v táborském podzemí - na osmnácti místech, méně časté byly v podzemí jihlavském, u čtyř svítidel, a znojemském, pouze jedno místo. Substrátem byly jak horniny, v nichž jsou prostory vykutány (žula, granodiorit, pararula a rula), hliněný sediment, tak člověkem vytvořené podklady - cihlové zdivo, beton či omítka.

Nalezené mechy patří mezi časté až obecně rozšířené. Mají širokou ekologickou amplitudu a můžeme je nalézt na řadě substrátů a stanovišť. Část z nich je vázaná na substráty s obsahem vápníku nebo bazické substráty. Takové druhy osídlují také člověkem budované zdi, kde byla použita vápnitá malta nebo omítka. V podzemí mohou růst díky přítomnosti zdiva, betonu a omítky. Patří k nim (jak napovídá i druhová část jména) prutník zední, kroucenec zední a zobanitka zední. Jiné nároky mají čtyři mechy z táborského podzemí - baňatka obecná, prutník drnatý, prutníček hruškovitý a zkrutek vláhojevný. Ty se vyskytují na místech s vyšším obsahem dusíku, a často proto rostou na člověkem ovlivněných stanovištích, jako jsou okraje cest, pole, spáleniště.

Z hlediska utváření těl dělíme mechy na dva základní typy, na mechy vrcholoplodé a bokoplodé. Vrcholoplodé (akrokarpní) mají pohlavní orgány a později štěty s tobolkami na vrcholu většinou vzpřímených zelených rostlinek. Mechy bokoplodé (pleurokarpní) vytvářejí pohlavní orgány a později nesou štěty s tobolkami po straně hlavní lodyžky, ta je často poléhavá a větvená. Oba typy jsou z hlediska počtu druhů v historickém podzemí zastoupeny rovnocenně. (K vrcholoplodým patří kroucenec kopinatý a k. zední, oba prutníky, paprutka, prutníček a zkrutek. Mechy bokoplodé zastupují rokýtek nízký a r. jemný, loděnka smáčklá, obě baňatky a zobanitka.)

Kromě mechů rostly v blízkosti světel také prokly kapradin, v jihlavském podzemí na třech místech, v táborském na dvou a ve znojemském na jediném. O to zajímavější je, že ve Znojmě byly kromě proklú vyvinuté i listy kapradin jelení jazyk celolistý (Phyllitis scolopendrium) a sleziník červený (Asplenium trichomanes). Nález jeleního jazyku je patrně první "podzemní" místo výskytu v České republice. Z Brna je tato kapradina známá svou přítomností v hradní studni na Špilberku, kde však roste na denním světle. Za umožnění vstupu a laskavý doprovod děkuji pracovníkům výše zmíněných podzemí.

Svatava Kubešová