Vstup pro předplatitele: |
Noci jako koně vrané
studánky zavírané
už nikdo neotvírá
A bolest srdce svírá
kam ztratila se víra
studánky umírají
Pramínek nezazpívá
a v duši žízeň zbývá
smutno je po nich v kraji
A voláme v té písni
kde najít slova písní
co vodu otvírají
A kdo k nim nápěv složí
studánky aby v hloží
nám z mrtvých vstaly
(Jan Skácel)
"Jen dva jezíčky tam strčíme, hned zase poplujeme." Tak by se dala parafrázovat slavná věta z pohádky O Smolíčkovi. Pokud Jezinkami rozumíme Státní plavební správu - pak mají nikoliv Smolíčka, ale smůlu. Jediný argument pro výstavbu jezů u Děčína - celoroční splavnost Labe pro nákladní lodě - je a zůstane utopií. Vyplývá to z aktuálních informací Ředitelství pro vodní a lodní dopravu v Magdeburgu, podle kterých Labe na německé straně nedosáhlo za posledních 15 let hloubky 160 cm průměrně 100 dní v roce. Že Německo nebude schopno dodržet příslib splavnosti daný České republice, potvrzuje také studie Postupimského institutu pro výzkum následků klimatických změn. Ze studie vyplývá, že trend klesající labské hladiny se má spíše zhoršovat. Tento problém není možné odstranit ani stavebními úpravami Labe. Za takovýchto okolností by výstavba jezu u Děčína byla jen nesmyslným plýtváním peněz z nevyrovnaného státního rozpočtu a významným zásahem pro přírodu. Lodní dopravci nebudou mít z jezu nic, když se kýly jejich lodí za německými hranicemi zadrhnou o dno, do Hamburku prostě nedojedou. Spojení s mezinárodním námořním přístavem v Hamburku ale existuje. Toto spojení zajišťuje nedávno modernizovaná železnice, která má dostatek volné kapacity pro přepravu zboží.
Labe jako typická řeka s nízkými vodami měla v minulém století rozsáhlá období sucha. Dostatek vody měla řeka jen v sedmdesátých a osmdesátých letech. Německé úřady potvrzují, že Labe mezi Ústím nad Labem a Hamburkem není celoročně pro nákladní dopravu použitelné. Problém s nízkou vodou nekončí na hranicích. Celoroční hloubky 1,6 m nelze na německé části Labe dosáhnout bez masivní výstavby jezů, která se však v Německu neplánuje. Celoroční splavnost Labe v tuto chvíli je a v budoucnu zůstane pouhou iluzí.
Podle Johannese Lichdiho, poslance za Zelené v Saském Zemském sněmu nemá Sasko vůbec v úmyslu stavět na Labi vodní díla, protože by náklady podle Spolkového dopravního plánu z roku 1992 až desetkrát převýšily zisk. Zatímco na území České republiky jde o to vyřešit zhruba čtyřicetikilometrový úsek řeky problematický z hlediska splavnosti, na německém území se jedná o 600 kilometrů. Rozhodnutí Německa neinvestovat do vodních děl je tedy pochopitelné. V Německu totiž Jezinky vyhynuly.
Mojmír Vlašín