Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jezinky na Labi


Mojmír Vlašín, č. 6/2006, s. 29

"Jen dva jezíčky tam strčíme, hned zase poplujeme." Tak by se dala parafrázovat slavná věta z pohádky O Smolíčkovi. Pokud Jezinkami rozumíme Státní plavební správu - pak mají nikoliv Smolíčka, ale smůlu. Jediný argument pro výstavbu jezů u Děčína - celoroční splavnost Labe pro nákladní lodě - je a zůstane utopií. Vyplývá to z aktuálních informací Ředitelství pro vodní a lodní dopravu v Magdeburgu, podle kterých Labe na německé straně nedosáhlo za posledních 15 let hloubky 160 cm průměrně 100 dní v roce. Že Německo nebude schopno dodržet příslib splavnosti daný České republice, potvrzuje také studie Postupimského institutu pro výzkum následků klimatických změn. Ze studie vyplývá, že trend klesající labské hladiny se má spíše zhoršovat. Tento problém není možné odstranit ani stavebními úpravami Labe. Za takovýchto okolností by výstavba jezu u Děčína byla jen nesmyslným plýtváním peněz z nevyrovnaného státního rozpočtu a významným zásahem pro přírodu. Lodní dopravci nebudou mít z jezu nic, když se kýly jejich lodí za německými hranicemi zadrhnou o dno, do Hamburku prostě nedojedou. Spojení s mezinárodním námořním přístavem v Hamburku ale existuje. Toto spojení zajišťuje nedávno modernizovaná železnice, která má dostatek volné kapacity pro přepravu zboží.

Labe jako typická řeka s nízkými vodami měla v minulém století rozsáhlá období sucha. Dostatek vody měla řeka jen v sedmdesátých a osmdesátých letech. Německé úřady potvrzují, že Labe mezi Ústím nad Labem a Hamburkem není celoročně pro nákladní dopravu použitelné. Problém s nízkou vodou nekončí na hranicích. Celoroční hloubky 1,6 m nelze na německé části Labe dosáhnout bez masivní výstavby jezů, která se však v Německu neplánuje. Celoroční splavnost Labe v tuto chvíli je a v budoucnu zůstane pouhou iluzí.

Podle Johannese Lichdiho, poslance za Zelené v Saském Zemském sněmu nemá Sasko vůbec v úmyslu stavět na Labi vodní díla, protože by náklady podle Spolkového dopravního plánu z roku 1992 až desetkrát převýšily zisk. Zatímco na území České republiky jde o to vyřešit zhruba čtyřicetikilometrový úsek řeky problematický z hlediska splavnosti, na německém území se jedná o 600 kilometrů. Rozhodnutí Německa neinvestovat do vodních děl je tedy pochopitelné. V Německu totiž Jezinky vyhynuly.

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu