VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

O významu narušovaných stanovišť pro ochranu přírody se dnes už všeobecně ví. Stejně tak je dobře známo, že těžba nerostných surovin vytváří zajímavá stanoviště s výskytem vzácných či ohrožených druhů. Hlavní potíž tzv. postindustriálních lokalit spočívá často v rychlém zarůstání náletovou vegetací, kvůli kterému řada ohrožených druhů postupně mizí. Chceme-li cenná stanoviště a jejich vzácné obyvatele na nějaké lokalitě zachovat, nezbývá, než ekologickou sukcesi trvale blokovat nebo ji vracet na počátek. V jižních Čechách jsme se zaměřili na ochranu cenných stanovišť v pískovnách.

Blokování nebo zpomalování sukcese můžeme zařídit mnoha způsoby. Nejlevnější variantou je spolehnout se na přírodní procesy. Pokud ponecháme písčitý svah dostatečně prudký, přetrvává na něm nezapojená vegetace velmi dlouho působením svahových pochodů a vodní eroze. Další možností je spolehnout se na alespoň občasné vodní toky svedené na vhodném místě do pískovny. Ty v sypkém materiálu vyhlodají velice záhy „kaňony“, jejichž stěny zůstávají dlouhodobě obnaženy nebo pokryty pouze sporou vegetací. Finančně náročnější už jsou zásahy s pomocí těžké techniky, např. obnova kolmých stěn pro hnízdění břehulí, obnova či vytváření tůní, strhávání drnu apod. V méně přístupných místech se někdy i tyto zásahy provádějí ručně, čemuž pak ovšem odpovídá jejich rozsah.

Rekreační management

Specifikem velkých pískoven těžených obvykle pod hladinu podzemní vody bývá vznik velkého antropogenního jezera. Často jde o homogenní, poměrně hlubokou vodní plochu, do níž někdo brzy vysadí ryby, jejichž predační tlak drží v šachu ostatní vodní živočichy. Takové jezero samo o sobě nemívá velký ochranářský význam. V létě navíc přitahuje nekonečné zástupy rekreantů, jejichž přítomnost samozřejmě vytváří určitý tlak na společenstva - hluk, odpadky apod.

Rekreační aktivity však můžeme využít i ve prospěch ochrany ohrožených druhů, protože pomáhají na mnoha místech udržovat rozvolněnou vegetaci s různě velkými plochami otevřeného písku. Velké jezero totiž přitahuje mnoho lidí jako magnet a v jeho okolí tak dlouhodobě a na poměrně velké rozloze vytrvávají písčiny a řídké trávníky, které jinak z krajiny téměř zmizely. Plážové koupání a slunění mohou v pískovnách nahradit i jiné aktivity, tradičně mezi ochránci přírody nepříliš populární. Může to být cyklokros, motokros, čtyřkolky nebo závody offroadů. Zatímco z řady přírodních lokalit bychom je nejraději vyhnali, v některých pískovnách bychom měli jejich „řádění“ podporovat, což ovšem často naráží na jejich nelegálnost. V dostatečně velkých dobývacích prostorech lze pro podobné aktivity vymezit jen část plochy a zbytek ponechat pro rekreaci nebo bezzásahové klidové zóny.

Čtyřkolky chrání včely

Příklad z Cepáků pískovny u Mladošovic na Českobudějovicku ukazuje, že nelegální motokros může přinášet pozitivní i negativní vlivy. Pískovnu obývala početná kolonie břehulí, která kvůli skákání čtyřkolek z hnízdních stěn úplně zanikla. V jarním období zde motoristé zase rozjíždějí snůšky obojživelníků v tůních. Na první pohled to vypadá z pohledu ochrany přírody jako učiněná katastrofa. Na druhé straně však motokros znamená udržování suchých i mokřadních stanovišť v nezarostlém stavu, což potřebují nejen obojživelníci, ale i pískomilné či mnohé mokřadní druhy rostlin a hmyzu. V tomto případě zejména samotářské včely včetně jednoho druhu donedávna v ČR považovaného za vyhynulý.

Pokud bychom Cepáků pískovnu ponechali spontánní sukcesi, tedy svému osudu bez jakýchkoli zásahů člověka, začala by rychle zarůstat náletovými dřevinami i konkurenčně zdatnými trávami a bylinami. Jako první by vymizely specializované druhy vázané na písčiny a časem by je následovala i řada mokřadních druhů, včetně většiny obojživelníků, kterým by zastíněné tůně přestaly vyhovovat. A co se týče břehulí, bez cílené obnovy by v pískovně hnízdní stěna stejně zanikla, byť pomaleji. Došlo by totiž k jejímu samovolnému sesouvání a tvrdnutí písku a navíc by se v ní namnožili břehulí paraziti.

Geocaching pro ochranu přírody Před třemi lety v jižních Čechách proběhlo celostátní kolo ekologické olympiády středoškoláků. Studenti měli v rámci praktického úkolu prozkoumat malý kamenolom a navrhnout, jak ho co nejlépe využít pro ochranu biodiverzity. Vítězný tým z pražského sdružení Arachné tehdy porotu zaujal nápadem, jak prostřednictvím geocachingu omezit zarůstání kamenných sutí v lomu. Pokud by byla tzv. cache neboli keška umístěna přímo v suti, geocacheři (slangovým českým výrazem kačeři) by při jejím hledání udržovali nezapojenou vegetaci sešlapem.

Studentky z Arachné přivedly část porotců na myšlenku vyzkoušet jejich nápad v jihočeských pískovnách. I proto vznikl projekt, kterému přezdíváme „Geocaching ve službách ochrany přírody“. Podílí se na něm nezisková organizace Calla a biologové z kateder botaniky a zoologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Během dvou let jsme postupně rozmístili v sedmi vybraných pískovnách kešky. Vybrali jsme schválně různorodé lokality, aby bylo možné porovnat vliv sešlapu na vegetaci, případně i na živočišná společenstva.
Hlavních cílů projektu je několik: přivedení tzv. kačerů na zajímavá místa, vysvětlení významu opuštěných pískoven pro ochranu přírody a ověření možností geocachingu v péči o vzácná stanoviště a ohrožené druhy. Na každé lokalitě proběhl nebo probíhá orientační zoologický a botanický průzkum, který je zaměřen především na pískomilné a ohrožené druhy. Okolí většiny kešek je také sledováno s pomocí vegetačního snímkování.

Kačeři, včely a mravkolvi

Po druhé sezoně zatím nelze dělat ukvapené závěry. Výsledky však naznačují, jaká pozitiva přináší geocaching cílovým druhům a společenstvům a jakým úskalím musíme naopak při jeho využívání čelit. Od počátku si uvědomujeme, že půjde spíše o doplněk dalších managementových zásahů nebo o možnost, jak se starat o rozlohou malé či odlehlé lokality. Jeho úspěšnost se navíc obtížně měří. Pokud jde o vliv sešlapu na pokryvnost vegetace, dá se v okolí kešky poměrně dobře zjistit s pomocí vegetačního snímkování. Díky němu jsme zatím zjistili, že nejlepší bude je umísťovat do písčitých stěn, na nichž se vliv narušování povrchu projeví nejlépe. V písčitých stěnách zároveň hnízdí žahadloví blanokřídlí, tedy naše vůbec nejohroženější hmyzí skupina. Narušování stěn sešlapem (ale klidně i „sjížděním“) by právě samotářským včelám a vosám prospělo.

Vůbec nejlepší výsledky má po dvou letech testování keška v Pískovně Lžín na Soběslavsku. Je umístěna ve svahu, po kterém se k ní chodí, což způsobuje po celé jeho délce zvýšenou erozi, stržení několika metrů opadu borového jehličí a opětovné otevření písčitého, živinami chudého stanoviště. Na horní hraně se vytváří převis, do něhož samotářské včely vyhrabávají nory a při této činnosti vyhazují jemný písek. Ten se pak hromadí pod převisem, kde ho larvy mravkolvů využívají pro vytváření svých trychtýřovitých pastí. I přes několikaletý biologický průzkum byl výskyt mravkolvů v pískovně zjištěn až po umístění kešky, patrně proto, že zdejší písek s velkou příměsí jílovitých částic není pro hloubení pastí příliš vhodný. Zato loni se mravkolvích trychtýřků ve stěně objevily desítky.

Dovádění na postindustriálech

Lžínský příklad vzájemně prospěšného vztahu mezi lidmi-kačery, samotářskými včelami a mravkolvy ukazuje, jak by mohly v krajině opuštěné postindustriální prostory fungovat. Kačeři si odnesou zážitky a uloví další kešku do sbírky, psamofilním (pískomilným) rostlinám živořícím na písčitých cestách v lemech pískovny se otevře nové stanoviště, samotářské včely získají dlouhodobě udržované místo pro hnízdění a mravkolvi budou mít pod převisem suchý a jemný písek pro svoje pasti. Ekologie by ten vztah mohla s trochou nadsázky zařadit třeba do škatulky protokooperace.

Pískovny a další postindustriály nabízejí pro ochranu přírody ideální možnost, jak pustit lidi do přírody, aniž by „nadělali škodu“. Mohou se naopak dosyta vydovádět, objevit fascinující přírodní divadlo jménem ekologická sukcese a ještě svou činností pomoci při ochraně vzácných stanovišť a ohrožených druhů. Dokonce i při jinak kontroverzních aktivitách, jako je motokros nebo jízda na čtyřkolkách. Jako bonus vidíme také přesun rozličných motoristů z cenných míst, kde jejich ježdění přírodě neprospívá.

V konečném důsledku vydělá i samotná ochrana přírody, která by mohla alespoň částečně ztratit image oboru, který se snaží lidem pouze zakazovat a přikazovat.

Přírodě blízká (ekologická) obnova (near-natural restoration, ecological restoration) je obnova respektující přírodní procesy, které jsou buď ponechány samovolnému vývoji (spontánní sukcese) nebo usměrňovány (řízená sukcese, managementové zásahy).
Spontánní sukcese je samovolný vývoj ekosystému bez zásahů člověka. Ačkoli to není podmínkou, doporučuje se v dobývacím prostoru před jeho ponecháním spontánní sukcesi vytvořit co nejrozmanitější podmínky modelací terénu.

Řízená sukcese je vývoj ekosystému, do kterého člověk cíleně zasahuje a posouvá ho žádoucím směrem. Patří sem potlačení invazních druhů, výsev původních druhů, přenos biomasy ze zachovalých lokalit v okolí apod.

Managementové zásahy jsou doplňkem předchozích metod na nejcennějších stanovištích. Jde o cílené zásahy na podporu ohrožených druhů či společenstev, např. na obnovu hnízdních stěn pro břehule a žahadlové blanokřídlé, obnovu písčin či tůní apod.

Calla vytvořila specializovanou webovou stránku Objevte svou pískovnu. Jejím cílem je přilákat turisty a milovníky přírody do opuštěných a přírodovědně cenných pískoven v jižních Čechách, aby se něco nového dozvěděli, poznali význam těchto lokalit pro ochranu přírody a zároveň svou přítomností pomohli s jejich ochranou, konkrétně s narušováním písčin a nezapojených trávníků. Web má sekce věnované pěší turistice, cykloturistice, geocachingu či fotografování a pozorování přírody. Najdete ho na www.calla.cz/objevtesvoupiskovnu.

Jiří Řehounek

RNDr. Jiří Řehounek (1976) je učitel, entomolog a ochránce přírody. Pracuje v českobudějovické neziskové organizaci Calla, kde se zaměřuje především na přírodě blízkou obnovu postindustriálních prostorů a ochranu hmyzu. Učí na gymnáziu v Soběslavi biologii a geografii.