Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Paradoxní holina neboli O paradoxech kalamit


Antonín Martiník, č. 2/2017, s. 14-15

Lze nacházet nějaká pozitiva na kalamitních jevech postihujících hospodářské lesy? Pokud ano, tak v čem. A proč jinak nahlížíme na kalamity v lesích hospodářských a na velkoplošné disturbance v lesích přírodních? Při hledání odpovědi na tyto otázky lze rozpoznat hlubší (skutečný) smysl paradoxů, a to nejen v ochraně přírody.

Za kalamitu je v lesnictví považována taková událost, při níž dojde vlivem narušení (disturbance - sněhem, větrem, požárem apod.) k rozvrácení větší části lesního porostu. Postižena a hospodářsky znehodnocena je přitom především ta část lesního ekosystému, která je pro člověka ekonomicky nejcennější - dřevinné patro, stromy, a tedy dříví.

V lesích přírodních docházelo a dochází k disturbancím zcela běžně, a to jak náhodně bez ohledu na stav porostu, tak především v rámci ontogenetického vývoje, tj. velkého, nebo i malého vývojového cyklu, kdy je disturbance spjata s regeneračními procesy a vznikem nové generace lesa. Připomeňme, že obnova nové generace lesa zde probíhá v podmínkách zcela odlišných od lesů hospodářských. To platí jak pro maloplošné porostní mezery, tak především pro rozsáhlé plochy - holiny. Jednak zde zůstává mrtvé dřevo, které vytváří substrát i specifické mikroklima pro následnou přirozenou obnovu, jednak se zde velice často vyskytuje nová generace dřevin pod korunami dospělých stromů již před rozpadem, resp. disturbancí.

Přítomnost nové generace lesa pod mateřským porostem se běžně vyskytuje i v některých typech lesů hospodářských a často (ale ne vždy) symbolizuje vyspělost konkrétního lesníka, jakožto správce lesa. Mrtvé dříví však v lesích hospodářských vzhledem ke smyslu těchto lesů a jejich poslání, kterým je produkce obnovitelné suroviny, najdeme jen stěží. Jistý podíl ponechaného mrtvého dříví v těchto porostech lze sice považovat za projev vyššího stupně ekologicky směřovaného lesního hospodářství, jeho typickým znakem je ale častěji snaha obnovovat les bez holin.

Nepasečné (též bezpasečné) hospodaření vycházející z přírodních procesů nejenže eliminuje ekologické problémy pasečného (holosečného) hospodářství, ale současně může přinášet lepší hospodářské výsledky. Za holinu lze považovat plochu zbavenou mateřského porostu a místa bez vlivu okolní porostní stěny, tedy ve většině případů plochy od výměry cca 0,1-0,2 ha. Holina znamená narušení klimaticko-půdně-hydrického režimu lesa a jeho přeměnu na režim bezlesí. Současně jednorázovým odstraněním mateřského porostu ztrácíme přírůst z dospělých stromů, který by zde ještě po několik let mohl navyšovat celkovou objemovou produkci.

Šetrné nepasečné hospodářství je na druhé straně často spojené se zhoršenou obnovou některých hospodářsky zajímavých světlomilných dřevin, jako je např. modřín, případně i dřevin ve stínu konkurenčně méně zdatných (javor, dub). Důsledné hospodaření bez holin vede k jejich postupnému vypadávání a nahrazování především bukem. Snaha po udržení těchto dřevin v nepasečných konceptech vede u řady lesníků k opouštění tohoto konceptu a k vytváření záměrných (úmyslných) holin.

Kalamity nevyhýbající se ani lesům obhospodařovaným přírodě bližším způsobem (nepasečným) lze v tomto kontextu vnímat jako šanci k širšímu uplatnění výše uvedených světlomilných druhů dřevin, ale i dřevin pionýrských, které se ve výše uvedených konceptech uplatní jen výjimečně. Chybou by naopak bylo obnovovat vzniklé holiny dřevinami stínomilnými v nepasečných konceptech expandujícími (buk).

Kalamitní holina, ale i porostní mezera (kotlík), vzniklá nahodilou těžbou (kalamita menšího rozsahu), mohou být vítány také v konceptech, kde se s jemnějšími formami hospodaření a přechodem k setrvalému lesnictví teprve začíná. V rozsáhlých stejnověkých (často nedospělých) stanovištně nevhodných smrkových porostech lze vnášením listnatých dřevin (příp. jedle do porostních mezer po kalamitách nebo do krytu přípravných dřevin na větších kalamitních holinách) vytvořit první krok k transformaci lesa. Tou nazýváme přechod od lesa stejnověkého k lesu druhově i věkově rozmanitému.

Disturbance a holina je v lesích přírodních dílem přírody, i když někdy za významného přispění člověka (např. požáry). V lesích charakteru plantáží, blízkých svým vzhledem i způsoby obhospodařování zemědělství, je holina dílem člověka jako prostředku obnovy a sklizně lesa. Kalamita je v těchto porostech jevem navýsost nežádoucím, přesto častým. V lesích nepasečných (obhospodařovaných přírodě bližším způsobem) je holina dílem přírody a může být umně lesním hospodářem využitá k cílům hospodářským.


Ing. Antonín Martiník, Ph.D., je vědecký a výzkumný pracovník Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity, Ústavu zakládání a pěstění lesů.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu