Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Těžbou k ochraně přírody


Kamila Botková, č. 2/2017, s. 26-27

Na tom, že těžba v krajině jí může prospívat a ladit se zájmy ochrany přírody, už snad v dnešní době nikdo neshledá nic paradoxního. Toto přesvědčení vychází z logických a vědecky prověřených principů založených na faktu, že kamenolomy a pískovny nabízí v kulturní krajině místa živinově chudá a morfologicky různorodá.

Těžební společnosti mají v rukou také zásadní ingredience, které jsou pro aktivity na ochranu přírody potřeba. Mají pozemky, v rekultivačních fondech finance a mají motivaci. Motivace může být vlastní, vycházející z filozofie dané firmy, nicméně i motivace vnější - potřeba domluvit se s ochránci přírody na kompromisu při povolovacím řízení či v nějakém střetu, splnění podmínek z rozhodnutí - může mít v důsledku stejné pozitivní dopady.

„Vidím kamenolom veliký, jehož sláva bude hvězd se dotýkati“

Základním předpokladem pro pozitivní působení těžební lokality je její vhodné umístění. Mnohé těžebny už jsou v krajině zabydlené poměrně stabilně a jen tak s nimi něco nehne. Při otevírání nového ložiska je ovšem nutné vzít v úvahu aktuální stav krajiny a kriticky si říci, zda jí těžba pomůže, nebo ji zničí. V případech, kdy mozaika jezer, mokřadů, písečných pláží a přesypů nahradí monotónní kukuřičné pole, nebývá odpověď složitá. Tato otázka je řešena v rámci procesu hodnocení vlivu na životní prostředí.

Preference přírodě blízkých způsobů obnovy

Tvorba členitých břehů s mělčinami a ponechání alespoň části území přirozenému vývoji je dnes již běžnou součástí rekultivačních plánů. A není se čemu divit. Jedná se o postup, který má to štěstí být výhodným jak ochranářsky, tak ekonomicky, a pokud je to v rámci vlastnických vztahů a podmínek vynětí pozemků ze ZPF (zemědělský půdní fond) nebo z PUPFL (pozemky určené k plnění funkcí lesa) možné, bývá ochotně volen.

Odborná veřejnost by se snad měla mít na pozoru před zneužíváním líbivých frází, se kterými někdy projektanti rekultivačních plánů zacházejí příliš volně; pokud tak nějaká nepřesnost ujde oku pozorného a poučeného čtenáře a projde schvalovacími procesy, těžko se pak mění.

Tvorba biotopů

Vytvářet v rámci těžby zajímavé a přírodovědně hodnotné biotopy není žádná věda. Obnažené povrchy, holé skalní stěny nebo suťové kužely, kalová pole, drobné kaluže a terénní nerovnosti k této aktivitě přirozeně patří. Je možné je vytvářet i cíleně a dále pak chránit. Díky dostupnosti těžké techniky a lehkosti, s jakou se v rámci kamenolomu nebo pískovny přistupuje k zemním pracím, jsou tvořeny tůně s cílem podpořit místní obojživelnictvo. V pískovnách je možné pravidelně obnovovat hnízdní stěny pro břehule říční a jezera vzniklá těžbou štěrkopísku představují zase lákavé plochy pro vodní ptactvo. Například Tovačovská jezera, soustava čtyř jezer vzniklých těžbou o ploše takřka 400 ha, jsou dnes již vyhlášeným pozorovacím revírem, především v zimním období.

Ochrana vybraných druhů

Některé druhy jsou obzvláště vhodné jako adepti na cílenou ochranu. Jedná se o druhy, které jsou na těžebny silně vázány jako již zmíněná břehule říční, z obojživelníků lze zmínit ropuchu krátkonohou, z rostlin třeba plavuňku zaplavovanou nebo bělolist nejmenší. Často představují tzv. deštníkový druh, tedy takový, na který cílí různá opatření, ze kterých ovšem profitují i další organismy.
Cílená ochrana druhů je významná i z pohledu komunikace - pro veřejnost i zaměstnance těžební společnosti představují po všech vzletných slovech o biotopech něco, co se dá pohladit, k čemu si každý může vytvořit vztah, eventuálně na čem lze jednoduše sledovat úspěšnost zásahu.

Více ropuch je více ropuch, bez debat.

Monitoring

Abychom věděli, co chráníme, a chránili to dobře, více než žádoucí je pravidelný přírodovědný průzkum lokality, ať už externími spolupracovníky, nebo interními silami. Se znalostí vývoje společenstev a výskytu vzácných druhů je možné upravovat rekultivační plány a částečně i postup těžby. Průběžnou péčí vycházející z monitoringu může být tvorba tůní se specifickým charakterem nebo likvidace invazních druhů.

Spolupráce

Jedním z nejdůležitějších faktorů při využívání potenciálu, který těžebny jistojistě mají, je spolupráce mezi těžaři a přírodovědci. I při veškeré dobré vůli těžař nemusí mít časové možnosti a znalosti na to, aby se zabýval biodiverzitním detailem, který je mnohdy žádoucí. V tuto chvíli nastupují odborníci, kteří od sebe rozeznají desítky druhů, které by běžný smrtelník označil jako „mouchu“.

K navazování kontaktů a zapojování laické i odborné veřejnosti do projektů v aktivních těžebnách slouží třeba i soutěž Quarry Life Award, vyhlašovaná ve více než 20 zemích po celém světě skupinou HeidelbergCement, do které ČMŠ patří.

Povrchová těžba kameniva je lidskou aktivitou, bez které se zatím těžko obejdeme. Kámen, štěrk a písek potřebujeme při stavbě vlastního domu i železniční sítě. Při spojení sil a správném přístupu však představuje pro ochranu přírody potenciál, který bychom měli využívat, ať už se to paradoxní zdá, nebo ne.


Plovoucí ostrůvky pro rybáka obecného

Na Tovačovských jezerech a štěrkovně Hulín probíhá již několik let ve spolupráci těžební společnosti Českomoravský štěrk, a.s., (ČMŠ) a ornitologů program na podporu hnízdění silně ohroženého rybáka obecného (Sterna hirundo).

Rybák je elegantní bíle zbarvený pták příbuzný rackům s dlouhými štíhlými křídly a vidlicovitě vykrojeným ocasem. Žije v koloniích velmi společenským životem. V České republice každoročně hnízdí několik set párů. Ke svému hnízdění potřebuje štěrkové ostrovy či lavice v korytech větších řek. V dnešní době je kvůli regulaci řek těchto míst nedostatek, proto rybáci rádi přijímají náhradní hnízdiště ve formě umělých plovoucích ostrůvků.

Plovoucí hnízdní ostrůvky pro vybrané druhy ptáků se používají po celém světě. První ostrůvky byly na štěrkovnách ČMŠ spuštěny na hladinu v roce 2007. Jednalo se o ostrůvky s dřevěnou konstrukcí. Dnes jsou vyráběny ostrůvky trvanlivější - betonové. Ostrůvky jsou opatřeny dřevěnou ohrádkou a štěrkovou vrstvou, takže se na nich rybáci mohou cítit jako doma. Konstrukce betonových ostrůvků je originálním českým průmyslovým vzorem. Jednotlivé ostrůvky jsou spojovány do sestav, díky čemuž mohou rybáci tvořit kolonie a účinně se bránit proti predátorům. Rybáci ostrůvky využívají, každoročně na nich hnízdí a mláďata vyvede kolem 50 párů. Na Tovačovských jezerech i v Hulíně probíhá během června a července také tradiční sčítání a kroužkování vylíhlých mláďat rybáků. Ke konci léta se pak ptáci vydají na dalekou cestu do jižní Afriky, kde přečkají zimu.


Ing. Kamila Botková (1985) se dlouhodobě zabývá revitalizací krajiny a možnostmi sladění zájmů lidské společnosti a ochrany přírody. V současnosti je specialistkou pro biodiverzitu těžební společnosti Českomoravský štěrk, a.s.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu