Čtení na tyto dny

Když na řeku

padne tma

člověk nahmatá
její puls
vnořením ruky
pod hladinu

Studená krev
studená rybí krev
a chladné oko

To vše umí rozehřát
dokáže-li usnout
po jejím boku

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šumava vítězná

Václav Cílek, Jan Dvořák, č. 1/2019, s. 2-4

Sucho jako šance pro naše potoky a řeky?

Petr Pařil, č. 1/2019, s. 5-9, pro předplatitele

Chvála kulhavého poutníka

Vladimír Just, č. 1/2019, s. 20-22, pro předplatitele

Vcházení do obrazů IV – Bohdan Lacina

Jan Lacina, č. 1/2019, s. 30-33, pro předplatitele

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Vlci v české krajině


Miroslav Kutal, č. 2/2017, s. 30

Rok 2016 byl za posledních čtrnáct let, kdy se věnuji monitoringu velkých šelem, výjimečný. Společně s kolegy z Hnutí DUHA a z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se nám podařilo zdokumentovat rozmnožování dvou vlčích smeček a ověřit přítomnost vlků v řadě dalších oblastí, což dává naději pro další rozšiřování vlčí populace v české krajně.

Ralsko

Na území bývalého vojenského prostoru Ralsko, které částečně zasahuje do chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj, byla přítomnost smečky poprvé zaznamenána v roce 2014. Loni se podařilo potvrdit rozmnožování vlků třetím rokem po sobě. Vlčice, která stála u založení smečky, pochází ze saské smečky Dauban, z lokality asi 60 km vzdálené od aktuálního místa výskytu. Geneticky se tak prokázala příslušnost k středoevropské nížinné populaci, která od roku 2000 expanduje v Německu a západním Polsku.

Broumovsko

V širším okolí chráněné krajinné oblasti Broumovsko (ve Vraních horách) byly pobytové znaky vlka náhodně zachyceny již v roce 2013, ale smečka se na Broumovsku začala formovat až v roce 2015. V srpnu 2016 fotopast Hnutí DUHA zachytila minimálně dvě vlčata. Pravidelné nálezy dobrovolníků vlčích hlídek dosvědčují, že smečka se na Broumovsku pohybovala i tuto zimu. Předběžné genetické analýzy ukázaly příbuznost smečky s vlky z Dolnoslezského lesa na západě Polska.

Krušné hory

Častější výskyt vlků v Krušných horách je dlouho očekávanou událostí. Ačkoliv systematický monitoring šelem v Krušných horách do roku 2016 neprobíhal, náhodné nálezy pobytových znaků, nepotvrzená pozorování a škody na hospodářských zvířatech naznačovaly, že se zde mohla smečka zformovat. Stopování v zimě 2016/2017 tento předpoklad potvrdilo, vlčí hlídky zde zatím zaznamenaly výskyt minimálně tří vlků.

Beskydy

V chráněné krajinné oblasti Beskydy je přítomnost vlků zaznamenávána již od roku 1994 (viz např. Veronica 1/1998). Rozmnožování zde však v posledních deseti letech nebylo doloženo a výskyt tak zůstává nadále sporadický. Přestože se nejbližší rozmnožující se smečka pohybuje jen 10-30 km od českých hranic, překážkou stabilnějšího výskytu je především probíhající legální lov na Slovensku (Veronica 2/2011; PLoS ONE 12/2016).

V roce 2016 byl více či méně sporadický výskyt vlků potvrzen také v Jeseníkách, Krkonoších, na Šluknovsku nebo na Šumavě.


Mgr. Miroslav Kutal, Ph.D., je koordinátorem programu ochrany velkých šelem v Hnutí DUHA Olomouc a působí také na Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu