Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Vlci v české krajině


Miroslav Kutal, č. 2/2017, s. 30

Rok 2016 byl za posledních čtrnáct let, kdy se věnuji monitoringu velkých šelem, výjimečný. Společně s kolegy z Hnutí DUHA a z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se nám podařilo zdokumentovat rozmnožování dvou vlčích smeček a ověřit přítomnost vlků v řadě dalších oblastí, což dává naději pro další rozšiřování vlčí populace v české krajně.

Ralsko

Na území bývalého vojenského prostoru Ralsko, které částečně zasahuje do chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj, byla přítomnost smečky poprvé zaznamenána v roce 2014. Loni se podařilo potvrdit rozmnožování vlků třetím rokem po sobě. Vlčice, která stála u založení smečky, pochází ze saské smečky Dauban, z lokality asi 60 km vzdálené od aktuálního místa výskytu. Geneticky se tak prokázala příslušnost k středoevropské nížinné populaci, která od roku 2000 expanduje v Německu a západním Polsku.

Broumovsko

V širším okolí chráněné krajinné oblasti Broumovsko (ve Vraních horách) byly pobytové znaky vlka náhodně zachyceny již v roce 2013, ale smečka se na Broumovsku začala formovat až v roce 2015. V srpnu 2016 fotopast Hnutí DUHA zachytila minimálně dvě vlčata. Pravidelné nálezy dobrovolníků vlčích hlídek dosvědčují, že smečka se na Broumovsku pohybovala i tuto zimu. Předběžné genetické analýzy ukázaly příbuznost smečky s vlky z Dolnoslezského lesa na západě Polska.

Krušné hory

Častější výskyt vlků v Krušných horách je dlouho očekávanou událostí. Ačkoliv systematický monitoring šelem v Krušných horách do roku 2016 neprobíhal, náhodné nálezy pobytových znaků, nepotvrzená pozorování a škody na hospodářských zvířatech naznačovaly, že se zde mohla smečka zformovat. Stopování v zimě 2016/2017 tento předpoklad potvrdilo, vlčí hlídky zde zatím zaznamenaly výskyt minimálně tří vlků.

Beskydy

V chráněné krajinné oblasti Beskydy je přítomnost vlků zaznamenávána již od roku 1994 (viz např. Veronica 1/1998). Rozmnožování zde však v posledních deseti letech nebylo doloženo a výskyt tak zůstává nadále sporadický. Přestože se nejbližší rozmnožující se smečka pohybuje jen 10-30 km od českých hranic, překážkou stabilnějšího výskytu je především probíhající legální lov na Slovensku (Veronica 2/2011; PLoS ONE 12/2016).

V roce 2016 byl více či méně sporadický výskyt vlků potvrzen také v Jeseníkách, Krkonoších, na Šluknovsku nebo na Šumavě.


Mgr. Miroslav Kutal, Ph.D., je koordinátorem programu ochrany velkých šelem v Hnutí DUHA Olomouc a působí také na Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu