Čtení na tyto dny

* * *

nad polem křičí skřivánek
opřený křídlem o vánek
ve mně se dějí zázraky
a za stolem z vrásek
vychází souhvězdí dobrého údělu
pod kterým si dnes ustelu
když hluboká studna nebe
neprozradí ani co by stálo
za tichý neklid

(Michal Stránský) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Obora Vřísek aneb o novém domově koz bezoárových z Pálavy


Ladislav Masopust, č. 2/2017, s. 44

Historie obory

Obora Vřísek, dříve též známá jako obora na Žižkově vrchu, patří mezi historicky nejstarší obory v Čechách. První zmínky o oboře jsou již z roku 1570 ze zápisu na Novém zámku tohoto znění: „Byl tehdy na Žižkově hoře dům dobře vystavěný, při něm obora, v níž se chovalo pro kratochvíli výše 100 jelenů, daňků a jiné zvěře, též štěpnice a bažantnice.“ Od této zmínky o oboře nejsou známy žádné záznamy až do roku 1848, je možné že v tomto období došlo k zániku nebo útlumu chovu zvěře v oboře. Obora byla dle záznamů z roku 1848 ohrazena zdí z tesaných pískovcových kvádrů a měla rozlohu 42 ha. Dnes se tato část nazývá stará obora. V letech 1971 až 1980 byla obora zvětšena na 139 ha.

Zvěř v oboře

V oboře se až do r. 1967 vystřídalo mnoho druhů zvěře od daňků přes jelena evropského i jelena siku. Od tohoto roku byl v oboře chován pouze muflon, kterého v roce 1994 doplnil chov kozy bezoárové ze zrušeného chovu na Pálavských vrších. Celkem bylo v letech 1994 až 1996 do obory Vřísek na Lesní správě Česká Lípa (Lesy České republiky, s. p.) dovezeno 14 koz bezoárových. Základem pro chov bylo ale pouze 12 kusů, protože dva kozlové překonali zeď a z obory utekli.

V roce 2008 vypsala grantová služba Lesů ČR tříletý grant s názvem: „Využití mikrosatelitních analýz při šlechtění populace kozy bezoárové v oboře Vřísek na LS Česká Lípa“, jehož cílem bylo zjistit, jaký vliv má příbuzenská plemenitba na chov koz ve Vřísku, a stanovit možnosti řešení, popřípadě oživit chov dovozem živé zvěře. Je fakt, že od převozu koz z Pálavy neproběhlo žádné osvěžení krve, takže výzkum později logicky doložil vysoký stupeň inbreedingu - příbuzenské plemenitby. Nakonec se však v tomto grantu nepodařilo oživit chov kozy bezoárové plánovaným dovozem nových jedinců z Turecka.

Nyní probíhá druhý tříletý grant, kde se řeší výživa zvěře a hlavně oživení chovu využitím asistované reprodukce. Řešitelem byla a je v obou případech Mendelova univerzita v Brně.

Z počátku se nedařilo naplňovat normovaný stav 40 ks této zvěře, ale díky nevšední péči LS Česká Lípa v posledních letech se loni podařilo početní stav zvednout na 60 kusů.

Závěrem lze konstatovat, že aktuální „Červený seznam ohrožených druhů IUCN“ klasifikuje Capra aegagrus - kozu bezoárovou jako zranitelný druh z důvodu poklesu její populace, který je zapříčiněn zejména zmenšením oblastí jejího výskytu a ničením jejích biotopů.

Ladislav Masopust


Autor je revírníkem-oborníkem obory Vřísek - Lesní správa Česká Lípa, Lesy ČR

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu