Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Obora Vřísek aneb o novém domově koz bezoárových z Pálavy


Ladislav Masopust, č. 2/2017, s. 44

Historie obory

Obora Vřísek, dříve též známá jako obora na Žižkově vrchu, patří mezi historicky nejstarší obory v Čechách. První zmínky o oboře jsou již z roku 1570 ze zápisu na Novém zámku tohoto znění: „Byl tehdy na Žižkově hoře dům dobře vystavěný, při něm obora, v níž se chovalo pro kratochvíli výše 100 jelenů, daňků a jiné zvěře, též štěpnice a bažantnice.“ Od této zmínky o oboře nejsou známy žádné záznamy až do roku 1848, je možné že v tomto období došlo k zániku nebo útlumu chovu zvěře v oboře. Obora byla dle záznamů z roku 1848 ohrazena zdí z tesaných pískovcových kvádrů a měla rozlohu 42 ha. Dnes se tato část nazývá stará obora. V letech 1971 až 1980 byla obora zvětšena na 139 ha.

Zvěř v oboře

V oboře se až do r. 1967 vystřídalo mnoho druhů zvěře od daňků přes jelena evropského i jelena siku. Od tohoto roku byl v oboře chován pouze muflon, kterého v roce 1994 doplnil chov kozy bezoárové ze zrušeného chovu na Pálavských vrších. Celkem bylo v letech 1994 až 1996 do obory Vřísek na Lesní správě Česká Lípa (Lesy České republiky, s. p.) dovezeno 14 koz bezoárových. Základem pro chov bylo ale pouze 12 kusů, protože dva kozlové překonali zeď a z obory utekli.

V roce 2008 vypsala grantová služba Lesů ČR tříletý grant s názvem: „Využití mikrosatelitních analýz při šlechtění populace kozy bezoárové v oboře Vřísek na LS Česká Lípa“, jehož cílem bylo zjistit, jaký vliv má příbuzenská plemenitba na chov koz ve Vřísku, a stanovit možnosti řešení, popřípadě oživit chov dovozem živé zvěře. Je fakt, že od převozu koz z Pálavy neproběhlo žádné osvěžení krve, takže výzkum později logicky doložil vysoký stupeň inbreedingu - příbuzenské plemenitby. Nakonec se však v tomto grantu nepodařilo oživit chov kozy bezoárové plánovaným dovozem nových jedinců z Turecka.

Nyní probíhá druhý tříletý grant, kde se řeší výživa zvěře a hlavně oživení chovu využitím asistované reprodukce. Řešitelem byla a je v obou případech Mendelova univerzita v Brně.

Z počátku se nedařilo naplňovat normovaný stav 40 ks této zvěře, ale díky nevšední péči LS Česká Lípa v posledních letech se loni podařilo početní stav zvednout na 60 kusů.

Závěrem lze konstatovat, že aktuální „Červený seznam ohrožených druhů IUCN“ klasifikuje Capra aegagrus - kozu bezoárovou jako zranitelný druh z důvodu poklesu její populace, který je zapříčiněn zejména zmenšením oblastí jejího výskytu a ničením jejích biotopů.

Ladislav Masopust


Autor je revírníkem-oborníkem obory Vřísek - Lesní správa Česká Lípa, Lesy ČR

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu