Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Zalesňování pozemků v souladu se zákonem aneb Muž, který čekal na územní rozhodnutí


Eliška Bartošová, č. 2/2017, s. 46

Než byste se zhlédli v příběhu Elzéarda Bouffiera a rozhodli se začít sázet v krajině stromy, je dobré ujistit se, že zalesnění proběhne v souladu s právními předpisy. Nejprve nahlédněte do územně plánovací dokumentace a ujistěte se, že výsadba stromů není na daných pozemcích územním plánem omezena nebo zakázána. Dále si obstarejte písemný souhlas vlastníka pozemku s plánovanou výsadbou. Jestliže se u konkrétního pozemku nejedná o druh pozemku „lesní pozemek“, podejte si u stavebního úřadu žádost o vydání územního rozhodnutí o změně využití území. Zřizování lesa se považuje za změnu druhu pozemku. Teprve po vydání územního rozhodnutí (nebo územního souhlasu) je pak možné začít zalesňovat.

Veřejnoprávní hledisko

Pozemky jsou obecně vymezeny v příloze katastrální vyhlášky podle druhů: orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (dále jen „zemědělské pozemky“), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Tato vyhláška stanoví podrobnosti k jednotlivým druhům pozemků, přičemž samotné druhy pozemků stanoví účel, pro který jsou zpravidla využívány.

Dle přílohy katastrální vyhlášky se lesním pozemkem rozumí „pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů“. Pokud je pozemek, na kterém chcete dané zalesňování provést, lesním pozemkem, pak je pro vás celý proces značně zjednodušen. V takovém případě je možné pozemky zalesnit, aniž by k tomu bylo potřeba vydání rozhodnutí orgánu veřejné moci. Takové zalesnění ovšem nesmí být v rozporu s lesními hospodářskými plány, které mají vést všichni vlastníci lesů. Zákon o lesích umožňuje umělou obnovu lesa pouze těmi dřevinami, které odpovídají dané lesní oblasti a nadmořské výšce. To z důvodu, aby nedocházelo k narušování lesa druhy stromů, které do dané oblasti nepatří.

Složitější je situace, pokud byste chtěli začít zalesňovat jinde, než na lesním pozemku. Má-li být jiný druh pozemku zalesněn, lze tak učinit až po vydání pravomocného územního rozhodnutí. V případě například zemědělské půdy je nutné nejprve získat územní rozhodnutí o změně využití území. Za určitých podmínek stačí územní souhlas. Výjimku mají plochy do 300 m2, kde je možné provádět výsadbu i bez vydání územního rozhodnutí, a to i u jiných druhů pozemků než lesních.

Specifickým případem je půda, která je součástí zemědělského půdního fondu. Zde je kromě územního rozhodnutí ještě nutné zažádat o odnětí ze zemědělského půdního fondu.

Nutno ještě podotknout, že v některých případech se může plán výsadby nových stromů objevovat již v územně plánovací dokumentaci. Vždy záleží na konkrétních okolnostech daného případu, a proto je nutné zjistit, jak je pozemek v územním plánu charakterizován a zda výsadbu stromů nevylučuje.

Soukromoprávní a trestní hledisko

Z pohledu soukromého práva je nutné upozornit, že máte-li zájem zalesnit pozemek, který není ve vašem vlastnictví, je potřeba, aby sám majitel nebo nájemce pozemku se zalesněním souhlasil. Pokud by tomu tak nebylo, majitel pozemku potažmo nájemce by vás mohl žalovat o náhradu škody, která mu byla daným jednáním způsobena. I když je totiž obecně zalesňování považováno za záslužnou činnost, vlastník nebo nájemce může plánovat jiné využití tohoto pozemku než jeho zalesnění. Pokud by tedy došlo k výsadbě stromů, majitel by stromy musel odstranit, přičemž náklady na jejich odstranění by pak mohl vymáhat po osobě, která stromy vysadila.
V nejkrajnějším případě by se osoba, která provádí výsadbu stromů na cizím pozemku bez povolení jejího vlastníka, mohla dopustit naplnění skutkové podstaty trestného činu poškození cizí věci.

Na základě informací Poradny Frank Bold připravila
Eliška Bartošová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu